Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Růže nebo kopretina? - 1. díl

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Růže nebo kopretina? - 1. dílAhoj, tady je první díl k mé nové povídce... Je z pohledu Belly, která právě společně s Jacobem odjíždí z Forks do Chicaga na vysokou... Doufám, že se bude líbit;)... Děkuji za všechny komentáře, kladné i záporné..:)...

23.08.2009 (12:00) • FallenAngel02 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1468×

1. kapitola – Odjezd

„Neboj se, tati. Dám na sebe pozor.“ Slíbila jsem Charliemu a na rozloučenou jsem ho objala. Musím přiznat, že mi bude vážně chybět. Za těch pár let, co jsem tu strávila, jsem si na něj opravdu zvykla. Ale někdy je zkrátka čas jít dál…

„Budeš mi chybět, holčičko.“ Řekl Charlie dojatě a lípnul mi pusu na čelo. Potom se ode mě oddálil a kouknul se na Jacoba stojícího vedle mě. Napřáhl k němu ruku a Jacob ji pevně stiskl.

„Koukej se o ni starat.“ Nabádal Charlie Jacoba a věnoval mu úsměv. Charlie si Jacoba velice oblíbil. Tajně jsem ho podezřívala z toho, že si s Billym plánují, kterak budou jednou společně dovádět s jejich vnoučaty. Při té představě jsem se mírně otřásla… Popravdě svou budoucnost jsem si s Jacobem neplánovala. Ale jak se říká. Cesty Boží jsou nevyzpytatelné…

„Nebojte se, Charlie. Budu ji opatrovat jako oko v hlavě.“ Slíbil mu Jacob a zářivě se na něj usmál. Při těch slovech natáhl jednu ruku a majetnicky mě objal kolem ramen. Přitáhl si mě pevně k sobě. Okamžitě jsem pocítila nával horka…

„Sáláš jako kamínka…“ Špitla jsem mu do ucha tak, aby to Charlie neslyšel a zakřenila jsem se.

Jacobovo tělo se otřáslo přidušeným smíchem a poté si prohrábl své nakrátko střižené vlasy. Trochu mě to zamrzelo. Vzpomněla jsem si, jak jsme se kvůli tomu s Jacobem málem pohádaly… Mně se děsně líbily jeho dlouhé vlasy, ale nakonec jsem musela uznat, že je to čistě Jakeova věc. A když je to tak pro něj pohodlnější…

Přestala jsem se zaobírat svými vnitřními úvahami. Musíme jet…

„Tak ahoj, tati.“ Rozloučila jsem se s ním a poté jsem koukla tázavě na Jacoba.

Jakmile zaregistroval můj pohled, okamžitě pochopil. Chytil mě za ruku, poté mávl na Charlieho a zamířili jsme k mému náklaďáčku.

Jake si sedl na místo řidiče a nastartoval. Na poprvé to nechytlo. Chvíli počkal a zkusil to znovu… Naštěstí se na druhý pokus můj náklaďáček s ohlušujícím rachotem probral k životu…

Jacob vycouval a já ještě zamávala Charliemu. Potom jsme vyjeli na hlavní cestu. Opřela jsem si hlavu o okýnko a tiše pozorovala okolní krajinu… Forks mi ubíhalo před očima a já s nelibostí zjistila, že mi to tu bude chybět…

Potom mi do oka padla známá odbočka, která vedla po cestě nahoru do odlehlé části Forks… Zamrazilo mě. Věděla jsem přesně, kam ta cesta vedla…

„Bello? Posloucháš mě?“ Vytrhl mě náhle Jacob ze zamyšlení. S trhnutím jsem se na něj podívala.

„Promiň, zamyslela jsem se…“ Omluvila jsem a tázavě jsem se na něj podívala. „Co jsi říkal?“

„Říkal jsem, že za tebou přijedu zítra, nebo po zítří. Musíme se smečkou něco prověřit… Vydáme se po nějakých stopách, které objevil Embry a Paul…“ Zopakoval Jacob a poté zastavil u krajnice. Všimla jsem si, že jsme byli už pěkný kus za Forks… „Ale neboj se. Vrátím se, co nejdřív.“ Dodal Jacob a věnoval mi jeden ze svých zářivých úsměvů. Zahřálo mě u srdce. Bylo to, jako když vyjde slunce…

Poté se naklonil a políbil mě na rozloučenou. Oplatila jsem mu polibek, ale poté jsem ho nenápadně odstrčila.

„To víš, nerada bych přijela pozdě…“ Líbezně jsem se na něj usmála a měla jsem co dělat, abych se nerozesmála jeho výrazu… Tvářil se přesně tak, jako když malému dítěti seberete lízátko…

„Lakomče!“ Postěžoval si a poté vystoupil z auta. Zabouchl dveře a opřel se o napůl stažené okénko.

Přelezla jsem si na místo řidiče a připnula jsem si pás. Slyšela jsem Jacobovo uchechtnutí, ale ignorovala jsem to. Vždy jsem si zapínala bezpečnostní pás…

„Nerozmyslela sis to s tím společným bydlením?“ Zeptal se Jake pro jistotu. Možná, kdybych změnila názor… Otráveně jsem se na něj podívala.

„Ne, Jaku. Kolej bude výhodnější pro nás oba. Navíc takhle bychom to měli ke škole příliš daleko… A bude to levnější… Tvoje a moje škola přece není zas tak vzdálená…“ Řekla jsem a zadívala jsem se na něj s nadějí. Vážně jsem s ním nechtěla bydlet. Aspoň ne teď… Ještě bylo příliš brzy…

„Hmm, jen něco přes půl města…“ Zamručel a zatvářil se zklamaně.

„No tak, Jacobe. Běh pro tebe přece není žádný problém, ne?“ Popíchla jsem ho a zaculila se. Potřebovala jsem tenhle rozhovor ukončit, co nejdříve… Přála jsem si konečně volně dýchat… Teda ne, že by to s Jakem nešlo. Někdy to bylo velmi snadné. Ale občas…

Jacob byl zamilovaný. O tom nebylo pochyb… Přál si se mnou trávit každou volnou minutu a někdy se prořekl, že plánuje naši společnou budoucnost. Z jeho strany se to zdálo být zcela v pořádku. Byl zamilovaný až po uši. Problém byl v tom, že já ne…

Teda ne, že bych neměla Jacoba ráda. Milovala jsem ho. Ale jako přítele… Nic víc…

„Budu muset jít…“ Postěžoval si Jake a zamračil se. Bylo na něm vidět, jak nerad mě opouští… „Miluju tě, Bello.“ Dodal ještě a zadíval se mi do očí.

Mírně jsem se usmála a místo odpovědi ho líbla na rty. Bylo to už několik měsíců, co jsme spolu začali chodit, ale přesto jsem mu stále nedokázala říct ta dvě slůvka, na která tak čekal…

Povzdechl si a poté pokrčil rameny. „Já umím čekat, Bello.“ Poznamenal a usmál se. Poté se rozeběhl pryč a přitom si sundával tričko. Za několik okamžiků zmizel v lese…

Zamyšleně jsem se dívala za Jacobem. Nebyla jsem si jistá, jestli byl ten nejlepší nápad přestěhovat se s ním do místa, kde budu znát prakticky jen jeho… Sice na prvním místě bude škola, ale přesto… Nejsem zrovna ten typ, co se snadno seznamuje… Bojím se, abych nebyla vázaná jen na Jacoba…

„Ach jo. To je děs se mnou…“ Povzdechla jsem si po chvíli. Proč se pořád tak bráním trávit čas s Jacobem? S čeho mám strach? Nerozumím sama sobě…

Tohle nemá cenu… Zakroutila jsem hlavou.

Poté jsem nastartovala a rozjela se vstříc Chicagu…

A také vstříc novému životu, který mě tam doufám čeká…

Snad už konečně nechám minulost za sebou…

 

Pokračování příště!

Fallen_Angel

 

Předchozí / Další

Shrnutí

Autor: FallenAngel02 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Růže nebo kopretina? - 1. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře