Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Reneesme III. kapitola

01.10.2009 (06:30) • kikinkacullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1116×

Dny ubíhaly a noha se mi už zcela zahojila. Byla jsem za to ráda. Byli jsme jedna velká šťastná rodinka, ale nic netrvá věčně že?



Probudil mě sluneční paprsek který mi doléhal na lýtko. Paprsek se od mé kůže odrážel. Leskla jsem se. Moc se mi to líbilo. Musela jsem se sama sobě zasmát. Zvláštní. Kůži mám bledou jako upír, studenou jako upír ale je měkká jako lidská. Divný. Ale když nad tím tak přemýšlím já jsem celá divná. Úplně.

Zvedla jsem se z postele a šla jsem do koupelny se trochu zkulturnit.



Když jsem se vrátila do pokoje šla jsem ke skříni a oblíkla jsem si normální džíny a tričko.

Šla jsem dolů a měla jsem ještě chvilku čas.

,,Proboha Ness co to máš na sobě?,,vyjekla Alice když jsem přišla do obýváku.

,,No normální oblečení,, odpověděla jsem jí nevinně.

,,No v tomhle do školy fakt nepůjdeš, takhle tě nepustím,, řekla až mě chytla za ruku a utíkala se mnou k ní do pokoje.

Posadila mě na židli a přehrabovala se ve skříni. Usmyslela jsem si že když je tak zaneprázdněná hledáním věcí že jí můžu utéct. Ještě než jsem si to stihla všechno promyslet vytrhla mě z přemyšlení.

,,Ani to nezkoušej,, řekla a já pochopila že je to beznadějný.

Vytáhla ze skříně minisukni a tričko bez rukávů, jenom nad prsa.

,,To nemyslíš vážně Alice. Do toho mě nedostaneš ani za nic.,,vyjekla jsem na ni.

,,Ale no tak Ness udělej jí radost jenom dneska,, ozval se ode dveří hlas. Bella. Nop jasně, jak jinak.

Koukla jsem se na ní, pak zpátky na Alici. Obě na mě koukali trochu uraženě.

,,Ne tak tohle fakt ne,,

,,Reneesme,, řekla trochu přísněji Bella. Takhle mi nikdy neříká. Koukla jsem se na ní a v obličeji...no nevím co jsem tam přesně měla.

Koukla jsem se zpátky na Alici vzala si to oblečení a šla jsem se převléct.

,,Jenom dneska,, zasyčela jsem když jsem šla ven ze dveří.



Alice mi ještě nacpala boty na podpatku. Super, fakt skvělí.

Vyšla jsem ze dveří a Jacob už na mě čekal před domem jako každém den.

Šel mi naproti.

,,Moc ti to sluší,,zašeptal mi do ucha a políbil mě.

,,No jo....hm dík,, řekla jsem mu a vyrazila jsem k jeho autu.

Otevřel mi dveře jako gentleman.



Ve škole se na mě každý díval. Když se zrovna nikdo nedíval tak si povídali o tom, že má dneska nastoupit nějakej novej kluk. Tak to sem teda fakt zvědavá.



Seděla jsme o přestávce v lavici. Za chvíli by mělo zazvonit. Připravila jsem si na chemii- to je další předmět- a čekala než zazvoní.



Zazvonilo. Přišel učitel a za ním nějakej kluk. Všechny holky na něj jenom zírali. Nevěděla jsem proč.- A pak jsem ho uviděla. Byl tak hezkej. No co hezkej to je slabé slovo. Přímo nádhernej kouzelnej. ÁÁÁÁÁÁ.

Učitel ho představil jako Daniela Fretzleho. Hmmmm. Daniel Fretzl. Úplně jsem zapomněla na Jacoba.

Jak by to znělo. Reneesme Fretzlová. Ó. Nádhera.

Učitel ho posadil vedle mě. Paráda.

Ostatní holky na mě jenom koukali a probodávali mě pohledem. Asi už se mnou nepromluví. Ale teď mi to bylo tak nějak jedno.

Sedl si vedle mě. Najednou mi došlo kdo-nebo spíš co to je. Byl to upír. Stoprocentně. Bezva.

Vytáhl si věci na chemii a chvíli seděl mlčky vedle mě.

,,Ahoj,,pozdravil mě najednou.

,,Jsme Daniel. A tvoje jméno?,, Uh sakra jak se jmenuju? Sakra.

,,Eee. Nes-se,, vykoktla jsem. Usmál se na mě. Bože je fakt nádhernej.

,,To je zkratka,, to nebyla otázka,,čeho? Jako jak se jmenuješ celým jménem,, sakra co mu mám říct Vannesa nebo popravdě že jsem Reneesme? Jo řeknu mu pravdu.

,,Ehh Reneesme.,, řekla jsem mu. Kdybych byla víc člověk tak bych se začala červenat.

,,Hezké,, řekl a usmál se na mě ještě krásněji. Učitel nás okřikl takže jsme si nemohli povídat.

Zazvonilo.

,,Eh takže jakou máš další hodinu?,,zeptal se mě když jsme si začala balit.

,,Angličtinu,, odpověděla jsem mu a usmála jsem se na něj.

,,Bezva já taky, můžu tě doprovodit? Nebo spíč jestli bys mi ukázala kde to je.

,,No jasně že jo,, řekla jsem mu a mrkla jsem na něj.

Byla jsem tak ráda že teď zrovna byl Jacob na druhé straně školy- na té střední.

Vyšli jsme vedle sebe na chodbu.

,,Tak odkud jste se sem přistěhovali?,,zeptala jsem se ho aby tady nebylo hrobové ticho.

,,No přistěhovali jsme se sem z Itálie.,,Itálie. Ihned se mi vybavili vzpomínky na Volturiovi. Trochu jsem se otřásla ale nechala jsme to být.

Šli jsme po škole a ostatní holky po mě závistivě pokukovali.

Povídali jsme si tak celkově o všem Jak se mu líbí na škole atd.....



Už jsme byli pomalu u učebny když jsme zahlídla Jacoba jak stojí opřenej o zeď a čeká na mě. No na koho jiného. Sakra.

,,Ehh hele promiň ale musím jít. Promiň támhle hned je třída jo? Uvidíme se na hodině.,,řekla jsem mu a usmála se na něj.

,,No jasně,,řekl a já jsem se od něj odpojila.

,,Jacku co tady děláš?,, zeptala jsem se ho.

,,Chtěl jsem tě vidět,, řekl a políbil mě. Periferním viděním jsem zahlédla Daniela jak na mě jenom kouká.

Jacob se ode mě odtrhl.

,,Cítím tady upíra. Fuj,, řekl. Nechtěla jsme aby věděl o Danielovi tak jsem začala vtipkovat.

,,Jo, tady jsem ,, řekla mu a usmála jsem se na něj jak nejlíp jsem uměla.

,,Né ty to nejsi ty voníš moc krásně ale tohle je pach čistého normálního upíra. Radši poď zavezu tě domů a řeknu to u tebe doma jestli není nějaké riziko.,, cože? Já nechci domů já chci na hodinu za tím upírem- za Danielem. Za tím kouzelným stvořením.

,,Ne Jacku to je v pohodě nemyslíš? Já sem taky napůl -,, chtěla jsem ještě něco říct ale Jacob mě přerušil.

,,Nesse ty asi nechápeš že jsi poloviční, máš krev a podle tvé rodiny voníš moc hezky. Nechci tě tu s tím nechat samotnou. Teď pojedem k tobě domů,, chtěla jsem ještě něco namítnout nějak mu to vymluvit ale už mě táhl k autu.

Poslušně jsem za ním klopýtala.



Přijeli jsme domů.

,,Co se děje Jacobe?,, zeptal se Carlisle- který měl dneska volno- když jsme vešli do obýváku.

,,No na škole je upír bojím se o Nesse,,

,,Jo jasně ten nový kluk. O jejich příchodu se mluví alespoň týden. Takže je to upír jo ? hm....,,řekl Carlisle bylo na něm vidět že přemýšlí

,,Kde jsou ostatní?,,zeptala jsem se nikoho jsme tu neviděla.

,,Jsou na lovu,, odpověděla mi Esme. Já chci taky. Půjdu později s Jacobem třeba, nebo s Danielem? Co když je vegetarián?

,,Nemyslím si že by pro mě mohl být nebezpečný zdál se fajn,, když jsem to řekla Jacob ztuhl.

,,Cože? Ty jsi s ním měl a už hodinu?,, sakra. Kousla jsem se do rtu.

,,No chemii,, řekla jsem mu a sklopila jsem oči.



Mezitím když to Jacob s Carlisle řešili vrátili se ostatní.

,,Nesse jakto že nejsi ve škole?,,zeptala se Bella když mě viděla doma.

,,No protože Jacob má přehnané ochranářské pudy,, řekla jsem jí a trochu jsem se na Jacoba zamračila.

Sedla jsem si na pohovku a přemýšlela o Danielovi.
Byl tak krásnej, hezkej, sladkej možná ze bych ho vyměnila za Jacoba.

Sakra zapomněla jsme na Edwarda. Stál naproti mně a díval se na mě nějak jako uraženě.

A sakra.....

Tati ehm...ahoj myslela jsem si a usmála jsem se na něj.

,,Ahoj,, řekl naštvaným tónem. Bella to zpozorovala a hned se začala ptát.

,,Co se stalo? Edwarde?,, otočila se na něj.

,,Nic jenom jsem si na něco vzpomněl. To nic usmál se na ní a dal jí pusu.

,,Tak já jdu k sobě do pokoje,, Jacob mezitím odešel. Asi mu zavolám aby šel se mnou na lov.

Vešla jsem do pokoje a zavřela za sebou dveře. Vyndala jsem si mobil z kapsy u mikiny. Ale nebyl tam jenom mobil. Byl tam nějakej papírek. Divný ráno jsme si brala jenom mobil.

Vytáhla jsme ten kus papíru a podívala se na něj. No teda.

Vykulila jsem oči úžasem.

Na papírku bylo:Ahoj Nesse nestačil jsem se tě zeptat na číslo tak tady máš moje. Ahoj Daniel Fretzl.

Bezva. Nechal mi své číslo suprrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.



Čekala jsem do odpoledne a tipla jsem si že už by mu mohla skončit škola.

Vzala jsem si mobil a vytočila jeho číslo. Chvíli to jenom vyzvánělo ale pak se ozvalo nádherné,,Haló?,,

Trochu mi to sebralo dech.

,,Ahoj tady Nesse ze školy. Jenom jsem tak přemýšlela jestli bys nechtěl jít ven někam do lesa.,,řekla jsem mu za úmyslem že mu v lese všechno řeknu a zeptám se jestli je to vegetarián nebo jestli ne. Osobně jsem si přála aby byl.

,,Jé ahoj, jo moc rád.,,

,,Tak jo tak nějak za chvíli buď v lese najdu si tě.,, řekla jsem mu příjemným hlasem.

,,Jo jasně,, a ozvalo se jenom píp píp píp.

Supr, seběhla jsem po schodech dolů do obýváku.

,,Ehm jdu ven s kamarádem jo?,, všichni hned zbystřili.

,,S jakým??,, zeptal se Edward.

,,No.... S Danielem.,,Když jsem řekla jeho jméno táta tak nějak znejistěl a napnul se.

,,To je ten nový upíří kluk?,,zeptal se Carlisle.

,,Cože? Upír?,,vyjekla Bella.

,,Jo eh,, řekla jsem trochu nejistě.

,,Nikam nejdeš co když to není vegetarián?,, začala zvýšeným hlasem. No bezva.

,,Ježíš nic se mi nestane nebojte se. Budu na nejvíc opatrná abych si neudělala nějakej šrám a nezačala mi téct krev. Dobře?Kdyby něco nebudu daleko tak kdyžtak začnu řvát nebo něco takového ano?,,řekla jsem jim a vydala se k východu.

,,Nesse to by se Jacobovi nelíbilo,, řekl za mnou Edward. Ztuhla jsem.

Sakra.

Chceš mě vydírat? Pomyslela jsem si.

,,Ne,, odpověděl mi.

Tak co chceš?

,,Nezačínej si s ním nic ano?,,

Jasně.

Vyšla jsem ven ze dveří a utíkala někam do lesa. Postavila jsme se že se nadechnu a zavětřím ho ale najednou stál přede mnou. Nelekla jsem se.

,,Rychlej,, řekla jsme mu a usmála jsme se na něj.

Ve tváři měl divnej výraz.

,,Co si zač? ,, zeptal se mě. Trochu mě to zaskočilo.

,,Oh,, vydala jsem ze sebe. Nic neříkal jenom se na mě díval.

,,No poloupír,, řekla jsme mu. Jakoby nějak ožil a usmál se.

,,Bezva,, řekl. Kéž bych teď věděla co si myslí. Musím se ho zeptat co je.

,,Ty si vegetarián nebo ne,, řekla jsem nějak potichu.

Začal mě obcházet dokola. Bezva.

,,Co bys chtěla abych byl?,, zeptal se a pořád kolejně chodil.

,,No upřímně bych si zrovna těď přála abys byl vegetarián.,, řekla jsem mu a zavřela oči.

Zastavil se. Už jsme neslyšela jak chodí.

Otevřela jsem oči a stál přede mnou naprosto nehybný. A- pobavený????tak teď nic nechápu.

,,Neboj se ano jsem vegetarián,, projela mnou úleva.

Usmála jsme se na něj jak nejlépe jsem uměla.

,,Tak to je dobře, mám žízeň,, řekla jsem mu a vykročila jsem.

,,Deš se mnou?,, otočila jsem se a zeptala se ho.

,,Jasně,, odpověděl a už byl vedle mě. Chvíli jsme šli lidskou rychlostí jenom tak vedle sebe, když mě vzal za ruku a zkřížil naše prsty. Vůbec jsem se nebránila. Líbilo se mi to. Na Jacoba jsem v tu chvíli vůbec nepomyslela.



Po chvíli jsme byli oba dva po lovu. Zahrabali jsme mrtvá těla zvířat.

Šli jsme na moji oblíbenou loučku. Ráda jsem chodím a přemýšlím.

Sedli jsme si vedle sebe a opřeli se o strom. Koukali jsme si upřeně do očí.

Na nic jsem nemyslela. V hlavě se mi honili myšlenky jenom o něm. Jak je kouzelnej sladkej a jak ráda bych ho teď políbila.

Autor: kikinkacullens (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Reneesme III. kapitola: