Tak tady máte další kapitolku a prosím zase komentíky jakékoliv.....budu ráda za každý....
05.05.2009 (17:00) • kikinkacullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1466×
VII.kapitola
,,Hele Alecu já jsem ti za všechno vděčná ale tohle ne. Beru tě jako moc dobrého přítele. Odpusť.,, řekla jsme a sedla jsem si na posteli.
,,Tak jsem to aspoň zkusil no,, povzdechl si a usmál se.
,,Ale je to těžké Ness když ty jsi tak krásná a krásně voníš. Prostě neodolatelná,, řekl. Bože. Jenom jsme se na něj usmála.
,,Hele jsem docela unavená trošku se prospím,, řekla jsem mu a zívla.
,,Jo odpočiň si dlouho jsi nespala.,,
,,Nepotřebuji, jenom někdy ale teď je to docela nutné.,,
,,Odpočiň si zítra budeš zase cvičit.,, ach ne už zase. Povzdechla jsem si, natáhla jsem se na posteli a zavřela jsem oči. Po chvíli jsme usnula.
Ráno jsem se probudila. Šla jsem se podívat na Lucase jestli ještě spinká ale- nebyl v postýlce. Vyběhla jsme na chodbu. Nikde nikdo. Tak jsem musela zařvát.
,,Kde je můj syn,, zařvala jsem co nejvíce jsem mohla nahlas. Ihned přilétl Alec s Lucasem v náručí.
,,Promiň Ness nechtěl jsem tě budit tak jsme ho vzal na vzduch do zahrady. Moc se omlouvám,, řekl. Vytrhla jsem mu Lucase z rukou a objímala ho.
,,Jo nevadí, jenom jsem se hrozně lekla. Příště mi to musíš říct nebo nechat vzkaz nebo něco takového. A kde jsou ostatní?,, zeptala jsem se.
,,Aro se chtěl jít podívat po městě. Dneska není slunce a je tam docela teplo. Takže je to ideální. No když to teplo není tak důležité.,,
,,Aha,,
,,Takže dneska budeš cvičit se mnou,, řekl a usmál se.
,,A kdo bude hlídat Lucase?,, zeptala jsem se trochu nejistě.
,,Já,, ozvalo se z druhého konce místnosti. Mary!
,,Mary?,, křikal jsem a rozeběhla jsem se k ní. Alec mi vzal Lucase aby mi kdyžtak nespadl.
Doběhla jsme k Mary a objala jsem ji.
,,Ani nevíš jak ráda tě vidím,, řekla jsme jí a mačkala jsem ji.
,,To já tebe taky Ness,, řekla mi a objetí mi oplatila. Chvíli jsme se tam ještě objímali a potom jsme se odtrhli.
Alec mi podal Lucase.
,,No teda ten vyrostl,, řekla Mary a usmála se.
,,Můžu?,, zeptala se a natáhla ruce k Lucasovi. Ten se po ní taky natáhl. Zvláštní.
,,Jistě,, řekla jsem s úsměvem a podala jí ho.
,,No a my dva půjdeme cvičit,, řekl Alec a vzal mě za ruku. Ještě jsem políbila Lucase na čelo a šla jsem s ním.
,, takže jako vždycky snaž se svoje myšlenky dostat na mě.,, řekla a postavil se naproti mně. Soustředila jsem se. Myslela jsem na Jacoba.
Pozorovala jsem Aleca a ten ztuhl. Možná že to vidí? Tak mu promítnu ještě něco. Lucas chvíli po porodu. Zjištění že jsem těhotná a pak jsme to utnula.
,,Teda Ness to bylo opravdu zajímavé,, řekl.
,,Vyděl si to?,, řekla jsem trošíčku víc nahlas.
,,Ano, zlepšuješ se.,,
Ještě zbytek dne jsem cvičila.
Po 3 letech.
Můj růst se zarazil. Teď vypadám na 16 a už jsem se ani o píď nezměnila.
Lucas už mluví. Je docela chytrý na 3 leté dítě. To má po mě. Každé mé narozeniny jsme oslavili s Alecem tak že jsme šli nakupovat. Bylo to příjemné. Lucas chodil s náma. Jo a Lucas už chodí. Psala jsem podrobně každý den do ,jeho, deníku a dělala jeho fotky. Aby měl nějaké památky na dětství. Ale po pravdě jsem to dělala kvůli tomu aby když se zase setkám s rodinou a Jacobem tak aby viděli jeho dětství.
,,Mami kde táta?,, zeptal se jednoho večera když jsem se ho chystala uložit. Tím mě zaskočil. Sedla jsem si s ním na postel.
,,No víš Lucu tvůj tatínek. No prostě jsme od něj musela odejít. Ale určitě by tě ml rád. To mi věř a jednou ho poznáš. Jsi mu hodně podobný. A taky máme velkou rodinu tu jistě taky jednou poznáš.,, řekla jsem mu a snažila jsem se vesele. On trochu posmutněl. Teď jsme si vzpomněla že mám Jacobovu a mojí fotku= naší společnou. Vyštrachala jsem ji v šuplíku s nočního stolku a podala ji Lucovi.
,,To je tvůj tatínek,, řekla jsme mu a ukázala mu ho. Usmál se. Byl tak roztomilí když se smál.
,,Můžu si ní nechat?,, zeptal se mě tím roztomilým hláskem.
,,Jistě,, usmála jsme se na něj a prohrábla mu prsty vlasy. Všiml si že jsme trochu posmutněla.
,,Mami nebuť smutná,, řekl mi a dal mi pusinku na tvář.
,,Nebudu ale ty teď musíš jít spinkat,, řekla jsem mu a pošimrala ho po bříšku. Usmál se a na tvářích se mu vyrýsovali ty dokonalé ďolíčky.
,,Můžu spinkat s tebou v posteli mamí?,, zeptal se mě.
,,Můžeš,, svolila jsme a on se zachumlal ke mně pod peřinu.
,,Mám tě rád mami,, řekl a zavřel očíčka.
,,Já tebe taky broučku,, špitla jsem mu do ucha. Po chvilce usnul a já s ním.
Ráno jsme se probudila a Lucas ještě spal. Chvíli jsem tam jenom ležela. Po chvilce se taky probudil. Šla jsme mu do kuchyňky udělat snídani. Ještě že mě Esme naučila vařit když jsme neměla co dělat.
Donesla jsem mu to a on se do toho s chutí zakousl a jedl. Pozorovala jsem ho jak papá. Byl tak rozkošný. Vždycky když mě zpozoroval že na něj koukám s plnou pusinkou se na mě usmál.
Po snídani si pro něj přišla Mary. Ach jo. Zase celý den ho neuvidím. Odnesla si ho a já byla chvíli v pokoji sama.
,,Tak jdeme na to?,, špitl někdo ode dveří. Jane?
,,Ty se mnou budeš cvičit?,, zeptala jsem se jí nevěřícně a povytáhla jsem obočí.
,,Jo chtěla bych to taky zažít,, řekla a usmála se.
,,Tak pojď,, řekla a vyšla ze dveří.
Celé dopoledne a odpoledne jsme s ní cvičila. Už mi to šlo i třeba na dva metry. Aro usoudil že už se nemám co učit.
Odpoledne jsem šla na lov s Danielem. Při tom lovu jsem si uvědomila že bych už teď mohla odejít. Teď už jsem dostatečně rozvinula svůj smysl. Snad mě nechá odejít.Vrátili jsme se z lovu a šla jsem rovnou za Arem.
,,Aro?,,
,,Ano?,,
,,Můžu s tebou mluvit?,, zeptala jsem se.
,,Jistě,, řekl a odcházel opodál.
,,No prostě jsem se tě chtěla zeptat jestli mohu odejít. Už jsem dost rozvinula svůj talent.,, řekla jsem a on se zarazil.
,,No já nevím Ness,,
,,Prosím,, řekla jsem a koukala na něj.
,,Ness ale-,,
,,Žádné ale. Mám 3- letého syna o kterém jeho vlastní otec a rodina neví. A já mu slíbila že ho jednou pozná. Už čekal dost dlouho. Udělej to aspoň pro Lucase,, řekla jsem a začali mi téct slzy po obličeji.
,,Ale Ness já tě nemůžu pustit, chápeš to? Ty jsi pro nás riziko jako tvá matka. Co když by tě přesvědčili v něco, no co já vím a ty bys si šla proti nám. Tvoje schopnost nám zablokuje všechno ostatní. Chápeš?,, cože?
,,Kvůli Lucasovi,, zkusila jsem znovu.
,,Reneesme,, řekl a zakroutil hlavou jako že ne.
,,Kvůli němu. Prosím.,, Chvíli mlčel. S nadějí v očích jsme na něj koukala.
,,Dobře, ale vrátíš se až se poznají.,, cože? Podmínka? Musím se vrátit? Nějak to vymyslím.
,,Dobře,, kývla jsem.
Autor: kikinkacullens (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Reneesme- VII.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!