Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 38.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí nesmrtelných - část 38.Omlouvám se, že mi to zase tak trvalo, ale nějak jsem nemohla tuhle povídku psát. Teď jsem našla inspiraci, políbila mě má múza a příběh našich mladých poloupírů i upírů pokračuje. Napsala jsem do jedné části pohled Edwarda i Christophera. Zatím se neděje tolik zásadních věcí, to si počkejte na další díly. Takže vám už asi jen popřeji příjemné počtení. A asi vám nemusím připomínat, že mě potěší komentáře:). Tak tedy to je vše. Lareth

10.08.2009 (06:30) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1870×

Tuto část vypráví Edward:

 

To, co se odehrávalo v mém nitru, se nedalo slovy či činy popsat. Krvavá bitva mé duše se srdcem a srdce s myslí se nedočkala konce. Stálá křeč, která nechtěla povolit. Nemohl jsem uvěřit, že to udělal. Co přesně ho přimělo, aby se vydal vstříc nejohavnějšímu? Byl jsem tím důvodem já? Nebo jeho dívka Sophie, jež se stala jednou z nás a on ani neví, že je naživu? Jelikož se má mysl mohla zabývat mnoha věcmi najednou, hlavou mi probíhaly dalekosáhlé diskuze o počínání Christophera. Avšak ani můj vyvinutý smysl mi nedokázal pomoct vyhledat stávající problém.

Řítil jsem se vysokou rychlostí po silnici vedoucí do Seattlu, kde se skrývá letiště. Podíval jsem se do zrcátka a pozoroval dvě krásné dívky.

Jednou byla má jediná dcera. V hnědavých očích měla smutek a tvář jí brázdila starost o bratra. Probodávala mě pohledem. Jako by se ptala, jestli bude bratr v pořádku. Potřebovala ujištění, že se vše ubere tím správným směrem. Udělal bych to moc rád, ale nemohl jsem. Všechno ve mně mi v tom bránilo. Její myšlenky se netočily kolem něčeho určitého. Jen myslela na ty, které miluje.

Tou druhou byla půvabná Sophie. Pohledem bloudila po ubíhající krajině. Její myšlenky byly zaměřené jediným směrem. Tím byl Chris. Byla nešťastná. Dávala si za vinu to, co se přihodilo. Kdyby nezakopla…

 

„Nemůžeš za to,“ řekl jsem tiše. Zvedla překvapeně hlavu.

 

„Cože?“ Střelila po mě nechápavým pohledem.

 

„Není tvou vinou, že šel vstříc zlu. Viníkem jsem já,“ šeptl jsem téměř neslyšně, ale věděl jsem, že mě slyšela. Venku se začaly seskupovat tmavá mračna, která byla předzvěstí prudkého deště. Byla téměř taková tma jako, když se stmívá. Zvedl se prudký vítr. Takové teď byly Sophiiny emoce.

 

„Klid. Nenech své emoce ovládnout tvou sílu,“ uklidňoval jsem ji. Zavřela oči. Během několika vteřin se rozjasnilo, vítr ustal a pokračoval ten nádherný slunečný den.

 

„Jí vím, že je vina na mé straně. Cítím to. Ale nechápu jedinou věc. Proč oni.“

 

„To bude má vina. I já jsem tohle jednou udělal. Šel jsem za nimi za účelem smrti,“ řekl jsem těžce. Sophie hlasitě vydechla.

 

„On žije,“ promluvila poprvé Mabel. „Já to vím.“

 

„Jak?“ zeptala se Sophie beznadějně.

 

„Jsem jeho dvojčetem. Nebyli jsme spojeni jen během těhotenství. Naše spojení je duševní. Cítím všechnu jeho bolest. Dvojčata mají svoji jedinečnost. Jsou jako jeden.“

 

Sophie vypadala na jednu stranu pochybovačně a na tu druhou se jí možná ulevilo. To mně ne. Věděl jsem, že to nemusí být stálé. Štěstí je vrtkavá dáma.

 

 

Tuto část vypráví Chris:

 

Seděl jsem na posteli ve svém provizorním pokoji a přemýšlel o svých činech. Aro měl pravdu. Ve všem. Potřeboval se pomstít, ale stále v něm byl zlomek pochybnosti.

 

Potřeboval jsem zjistit před smrtí nás obou alespoň jednu věc. Co je zač Nicole. Všechno na ní mi bylo povědomé. Jenomže, kde ji mám hledat? Bylo to jako by se do země propadla. A já se po sídle Volturiových nemůžu jen tak potulovat. Ještě když mě hlídají dva členi jejich obnovené gardy.

 

Z myšlenek mě vytrhlo zaklepání na dveře.

 

„Dále,“ vyzval jsem příchozího. Bylo to Julia. Na tvářích měla široký úsměv. Jako vždy. A v rukou nesla neforemný balíček.

 

„Aro ri něco posílá,“ promluvila, když se posadila ke mně na postel. Jen jsem se letmo podíval na balík v její náručí a uhnul jsem pohledem, který jsem upřel na strop.

 

„Ale no tak. Zase tě mám naučit slušnému chování?“ zahřměla vysokým hláskem. Štouchla mě do žeber a donutila mě se posadit. Povzdychl jsem si. Ten balíček mi podala. Tak jsem ho přijal. Roztrhl jsem krvavě rudý papír. Uvnitř se skrýval tmavě šedivý plášť. Nevěděl jsem sice přesně, co to znamená. Ale částečně přeci jen ano. Měli ho všichni členi jeho gardy.

 

„Nejsem a ani nechci být jedním z vás,“ řekl jsem urážlivě. Juliin úsměv se jen o to víc rozšířil.

 

„Já vím, ale Aro si přeje, aby sis ho oblékl na boj,“ mluvila vroucně. Brala ho jako svého boha. Ale byl zrůdný. Ten jeho falešný úsměv. Ale neznal jsem nikoho jiného, kdo by mi mohl pomoct do pekla.

 

„Fajn,“ odpověděl jsem poraženě.

 

„Takže si ho oblékni. Ať jsi připravený,“ řekla a vytančila z místnosti. Prozpěvovala si nějakou píseň. Její hlas utichl se zavřením dveří. Chvíli jsem ještě seděl, ale pak jsem se zhluboka nadechl a přehodil si ten těžký plášť s kapucí přes ramena. Kapuci jsem si nasadil na hlavu. Zapnul jsem dva velké černé knoflíky. A znova jsem ulehl na postel. Teď se cítím ještě hůř, než předtím. Proč jen se nemůžu vytratit jako ranní mlha? Nebo rosa, která se vypaří s východem slunce? Proč jen nemůžu být lehký deštík, který se vsákne do zeminy? Já jsem monstrum. Takže musím trpět. To je mým prokletím.

 

Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 38.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře