Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 29.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí nesmrtelných - část 29.29. část - tentokrát z jiného pohledu. Čtěte a nezapomeňte na komentíky. Děkuji. Vaše Lareth:-*

20.05.2009 (18:48) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2173×

Tuto část vypráví Edward:

Seděli jsme v jídelně u toho samého stolu jako vždycky. Po pár minutách mého civění do zdi, přišel Chris ruku v ruce se Sophií. Přesně takový pocit měla Rosalie, když jsem se scházel s Bellou? Taky měla chuť začít řvát? Nechtěl jsem být takový. Jedna část mé osobnosti chtěla, aby byl Chris normální. Ne tak negativní, ale ta další část chtěla, aby tak rychle nevyrostl. Aby byl tím malým klučíkem poletujícím po domě. Není mi souzeno mít normální život. Místo toho mě můj syn nenávidí. Chris opět vstal, aby došel pro jídlo. Sophie mezitím jen seděla a hleděla do prázdna. Její myšlenky se netočily kolem ničeho jiného, než kolem mého syna. Je to jedna z nejhodnějších dívek, které jsem potkal. Zlobil jsem se sám na sebe. Jak jsem mohl být tak sobecký? Vidět Chrise šťastného je pro mě to nejdůležitější. Vrátil se zpět s jídlem na podnosu. Píchlo mě bolestně u srdce, jak jsem si vzpomněl, že jsem také takhle nosíval Belle jídlo. I přes to, že jsme na jiném místě, uběhlo už spoustu let, cítím se stále tak bídně. Jako by to bylo včera. Někdy si přeji ztratit paměť. Nevzpomínat na svoji identitu. Jen tak bloumat po světě a nevědět proč. Rozbít si hlavu. Vykrvácet. Spadnout do komatu. Usnout. Ale na světě mě drží jediné pouto. Moje děti. Chris a Mabel. Zastavil jsem se pohledem na propletených rukou Chrise a Sophie. Snažil jsem se potlačit znechucení nad myšlenkami, nad kterýma jsem předtím přemýšlel. Najednou ke mně dolehla myšlenka, která mě okamžitě srazila na kolena. Podtrhla mi nohy a způsobila můj pád do propasti. Myslíš, že když nejsi šťastný ty, nemůžu být ani já? Jediná myšlenka a mně jako by se zhroutil svět. Celý ten budovaný domeček se zhroutil. Rychle jsem vstal. Nemohl jsem být nadále na tom místě. Potlačené myšlenky se prodraly na povrch. To tys ji zabil, Edwarde. Nikdy ses neměl vracet. Jsi monstrum. Horší, než kdybys pil lidskou krev. Jsi ten nejhorší z nejhorších. Doběhl jsem ke svému autu, kam jsem nastoupil. Chtěl jsem odjet, ale co by to vyřešilo? Před sebou samým ujet nemůžu. To je nemožné. Praštil jsem hlavou do volantu. Moje Volvo zaprotestovalo zapraskáním. Po chvíli se dveře mého auta znovu otevřely. Na místo spolujezdce usedla Rosalie. Pohladila mě po hlavě, která spočívala stále na volantu.
„Co se stalo, Ede?" zeptala se starostlivě.
„Nic," zavrčel jsem.
Dlouhou dobu jsme seděli mlčky. Chris se Sophií odjeli dávno pryč.
„Jak myslíš. Nechceš zajet na lov?" S přikývnutím jsem nastartoval a vyjel ze školní brány pryč. U domu nestálo žádné auto. Cítil jsem pachovou stopu Christophera samotného. O kus dál se mísila s pachem Sophie. A dál jsem jí vůbec necítil.
„Rose, já se za chvíli vrátím," řekl jsem kvapně a vystoupil z auta. Rychle jsem se vydal po jejich stopě. Doběhl jsem na krásné místo. Sem chodívá Chris. A najednou jsem uviděl něco, co mě zmrazilo. Přede mnou ležela Sophie. Oči zavřené. Po krku jí stékal pramínek krve a skapávala na zem. Vlasy plné listí rozházené kolem hlavy. Co se asi stalo? Najednou jsem si všiml, že má ruce zaťaté v pěsti a její srdce bije jako splašené. Okamžitě mi to došlo. Vzal jsem jí do náruče a rozběhl jsem se k domu. Rose stála stále na tom samém místě, ale jakmile mě zahlédla, běžela ke mně s vyděšenou tváří.
„Edwarde, co se stalo?" zařvala hystericky.
Nepromluvil jsem na ní. Okamžitě jsem vběhl do domu a položil jsem Sophii na pohovku. Rosalie už držela mobil v ruce. Nepostřehnutelně vytočila telefonní číslo a rychle mluvila. Sophie co chvíli zaskuhrala. Oči měla pevně semknuté k sobě. Jednu svoji studenou ruku jsem jí položil na čelo. Druhou jsem jí hladil po tváři.
„Edwarde, povíš mi, co se sakra stalo?" křičela rozčileně. 
„Já nevím. Prostě tam takhle ležela," zavrčel jsem. Nemusel jsem přemýšlet nad tím, co se stalo. Viděl jsem odřeniny na jejích rukou. Rosaliii to také došlo.
„Poloupíři mohou být jedovatí?" 
„Nic o nich nevíme. Nikdy neprahli po krvi. Nenapadlo mě to," zašeptal jsem zlomeně. 
Asi po deseti minutách jsem uslyšel kvílení pneumatik na příjezdové cestě. Carlisle byl v mžiku u nás. Vykuleně zíral na Sophii. 
„Může mi to někdo vysvětlit? Kde je Chris?"
Rosalie mě předběhla a všechno Carlisleovi řekla. 
„A Chris?" Najednou byl vylekaný.
„My vlastně nevíme, kde je," přiznala. „Ze školy odjížděli společně. A určitě víme, že se vrátil zpátky. Nejspíš nastoupil do auta, protože tam jeho pachová stopa končí," dodala.
Hlavu jsem si položil do dlaní. Ztratil jsem syna. Tak špatný otec jsem. V tom okamžiku jsem hned hlavu zase zvedl. Z úst Sophie vyšel výkřik, při kterém vstávají vlasy na hlavě. Opět jsem jí položil ruku na čelo. Carlisle jí změřil tepovou vlnu na vnitřním zápěstí. 
„Její přeměna je u konce," řekl zmateně. Vykulil jsem oči snažíc se vmáčknout tři dny do tří hodin. Srdce se jí rozbušilo ještě více. Její tělo se prohnulo. Vím, co cítila. Oheň v srdci. Avšak já ho teď cítím stále. Nepřetržitě. Její srdce bouchlo už jen párkrát. Vynechalo dva údery. A uhodilo naposledy. Obezřetně jsme se semkli všichni tři k sobě a čekali až otevře oči.

Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 29.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře