řekla bych, že celkem krátkej díl, ale snad vás potěší zatím aspoň tohle
05.09.2009 (17:00) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5332×
EDWARD
Ty dvě spolu byly nahoře neskutečně dlouho. Nakonec dolů sešla Alice a dala nám naše saka.
“Až budete oblečeni, tak už vyrazíte na místo. Pojedete VŠICHNI kluci, bez výjimky, promiň Jaspere, ale bude to tak lepší, věřte mi. My za vámi pak dojedeme, bude to jen chvilička…takže do toho…” Když šla kolem Jaspera, tak ten ji chytl za ruku, stáhl si ji k sobě, zaklonil a políbil víc než by se slušelo. Raději jsem je dál nesledoval. Tak takhle se on musí asi cítit v blízkosti mě a Belly a to aniž bychom něco dělali. Celkem ho lituju, ale on aspoň nemusí číst na co myslíme.
Taky bych se chtěl s Bellou rozloučit, ale vím, že by to dopadlo tak, že bych ji nikam nepustil a nemám v plánu, aby mě Alice roztrhala, ne zrovna teď, když jsem ji našel. Tak jsem šel poslušně jak pejsek se převléct.
Počkal jsem na ostatní ve svém autě. Jakmile dorazili, tak jsme vyjeli. Bylo vidět, že se nikomu od jeho polovičky nechce, ale co se dá dělat, však je za chvíli zase uvidíme.
BELLA
Alice byla vážně jak šílená. Lítala kolem a malovala nás, vlasů se ujala Rose, zatímco Esme, Kate, Tanya a Carmen seděly stejně jako já. Taky jim nic jiného nezbývalo. Po té, co skončily, tak přišly na řadu šaty. Nikdo kromě Alice je ještě neviděl, pečlivě hlídala, aby je neviděl nikdo až do dneška.
Přinesla pytle a každé dala jeden s tím, ať se jdeme obléct každá do svého pokoje a potom přijdeme dolů do haly a vyjede se. A ještě donesla několik krabic s boty. “Snad vám budou.” Dělala si srandu, taky jak by nám nemohly být, ona ví co nám sedí.
Šla jsem do svého pokoje a rozdělala pytel se šaty a zůstala jsem zírat…doslova. Byly opravdu nádherné, kouzelné. Teď si připadám jak princezna. Tmavě modré šaty ze saténu a hedvábí, zdobené modrými perličkami. Prostě nádherné. (FOTO) Oblékla jsem si šaty a nazula si boty, které se hodily k šatům. Byly stříbrné páskové a na dost tenkém podpatku. No snad se na tom nezabiju. Šla jsem se podívat do zrcadla a nemohla jsem uvěřit, že to co vidím v odrazu jsem já. Měla jsem vlasy zvlněné a sčesané do drdolu, světlejší stříbromodré stíny a celkově jsem se nepoznávala. Alice se tentokrát opravdu vyřádila.
Když jsem se trochu probrala z počátečního šoku, tak jsem sešla dolů a všichni tam už na mě čekali a všem to moc slušelo, každá měla jiné šaty. Esme měla bílé s tmavým zdobením. Rose měla modro bronzové uplé šaty. Tanya měla fialkové. Carmen a Kate měly stejný střih jen jiné barvy. Alice si vybrala zelené dlouhé až po zem, při pohledu na ní mě napadla cukrová vata, ale ne opravdu ji slušely, všem to moc sluší.
“Tak jsem se okoukaly a můžeme vyrazit.” Přerušila naše vzájemné okukování Alice a už nás hnala, abychom nepřišly pozdě na ples.
Konečně jsem dojely na místo a vydaly jsme do sálu. Jen co jsme vstoupily, tak sál ztichl a díval se našim směrem. Cítila jsem jak se mi krev hrne do tváří, nesnáším pozornost, natož pak tolik. Dívala jsem se všude po sále. Byla to obrovská místnost, stěny do béžova a po zdech vysely místo světel lampióny, opravdu nádhery. Když jsem se tak dívala po místnosti, tak jsem spatřila oči, které jsem hledala a vydala se tím směrem, ale než jsem k němu stačila dojít, tak někdo chytil za ruku a zastavil. Chtěla jsem mu začít nadávat, ale jen co jsem se na dotyčného podívala, tak se mi objevil na tváři úsměv, byl to Jack a moc mu to v saku slušelo. Začal se zářivě usmívat. Sakra, nehlídám si myšlenky.
“Zase mi lezeš do hlavy co?”
“Já nic nedělám, když to na mě křičíš, tak to nejde přeslechnout…” zazubil se ještě víc. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a v tom jsem uviděla Edwarda, jak stojí v šoku opodál. Stalo se mu něco?
Jack se podíval stejným směrem jako já a pochopil. “Tak to je ten Edward, o kterým jsi předtím přemýšlela?” Jen jsem kývla a vydala se jeho směrem. Mezitím se trochu vzpamatoval a díval se na Jacka.
EDWARD
Nemohl jsem se dočkat, až přijede Bella. Byli jsme tu teprve pár minut a mě to přišlo jako věčnost. Konečně jsem slyšel myšlenky blížící se k nám a dovnitř přišla ona. Byla okouzlující jako nikdy, na sobě tmavě modré šaty, tahle barva ji náramně slušela, nemohl jsem se vynadívat a když se rozhlížela po místnosti a otočila se ke mně zády, tak mi spadla brada, měla na zádech obrovský výstřih…to mi snad dělá naschvál.
Po chvíli si mě všimla a zamířila mým směrem, ale někdo ji zastavil, chtěl jsem si pro ni dojít, když jsem uslyšel její myšlenky, ale ne přímo přes ni, ale přes toho neznámého. Nechápal jsem to. Pak seoba podívali mým směrem a vykročili ke mně.
“Vy se znáte?” Zeptal jsem se Belly.
“No…ehm…potkali jsme se dneska v obchodě, vrazila jsem do něj…no jmenuje se Jack, Jacku tohle je Edward jak už víš.” Byla celá červená. Má snad důvod? V jeho myšlenkách jsem zahlídl vzpomínku jak do něj vrazila a on ji chytil do náruče. Ušlo mi zavrčení a pak mě něco zpražilo.
Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Předurčeni 9:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!