Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Předurčeni 40


Předurčeni 40Lidičky poslední díl...loučím se s vámi, ale mám pro vás jedno překvapení, proto pozorně čtěte až do konce stránky. Vaše Ejdriana

BELLA

Odkopla do upíra, který mi způsobil tu bolest…

 

Postavila jsem se na nohy do obranné pozice…nedám svou kůži jen tak zadarmo! Ale to co jsem viděla mi vyrazilo naprosto dech. Nebo přesnější by bylo ten, kdo tam stál…

Kdysi jsem ji považovala za svou sestru, protože se mě ujali a teď…teď tu proti mně stojí v boji na život a na smrt…jak ubohá ironie…ano je to Tanya, se kterou jsem si vždy tak rozuměla a ona mě teď chce zabít…proč?!

Jenže já mám teď značnou nevýhodu a to tu, že mi chybí jedna ruka...

Stával v bojové pozici a zlostně na mě vrčela. Nechápala jsem, proč mi tohle dělá, nikdy jsem ji nic neudělala.

Skočila po mě, ale stihla jsem včas uhnout a ona jen proletěla kolem mě.

 

Přečetla jsem si její myšlenky. Byly plné zlosti a nenávisti ke mně…proboha proč…

„Tanyo, co to děláš? Zbláznila ses?“ zařvala jsem na ni.

„Mstím se!“ zařvala na mě zpět a udělala další  výpad, nestihla jsem úplně uhnout a na té ruce, kterou jsem ještě měla se objevily stopy po jejich nehtech. Škodolibě se usmála.

„Copak Belluško, teď tu nemáš svého ochránce Edwarda co? Teď si to vyřídíme jednou pro vždy!“

„Za co se proboha mstíš?“

„Tady ti bůh nepomůže…tady ti už nepomůže nikdo. A víš za co se mstím? Za to, že jsi mi sebrala Edwarda!!“ Poslední větu hystericky křičela…čekala jsem, že po mě zase skočí a začala jsem pomalu couvat, ale ona zavřela oči a snažila se uklidnit, to by mohlo být dobré znamení. Pak je otevřela a upřela je na mě. Zůstala jsem stát jako přimražená.

„Nic neviděla že?“ Nechápu kam tím míří?

„Cože?“

„No Alice přece!“ křikla na mě. Má pravdu neviděla, ale jak to mlže ona vědět? To byla ona, co mě celou tu dobu pozorovala? Proč tohle dělá, vždyť ji Edward nikdy nechtěl.

„Jak…jak to můžeš vědět?“ Moje reakce ji potěšila, protože její do teď zkřivená ústa se roztáhla do úsměvu, ze kterého mi naskočil mráz po zádech.

„Mám někoho, kdo mi pomohl a zatím pomáhá, ale neviděl, kam to všechno spěje a pokud budu mít štěstí, tak ani neuvidí.“

Začala se ke mně přibližovat a já couvat. Připadala jsem si zase jako ten zranitelný člověk. Dokonce jsem zakopla. Co to se mnou je? Neměla by moje nemotornost být pryč?

Jak jsem dopadla na zem, tak se na mě hned vrhla a trhala co to šlo, ale i já jsem se bránila, sice to byl chabý pokus, ale nechtěla jsem zemřít…mám pro co žít a to pro mou lásku Edwarda…

Bohužel jsem nebyla dost silná a jedna ruka mi hodně chyběla…věděla jsem, že se to blíží…věděla jsem, že se blíží můj konec…konec všeho toho krásného, všech těch krásných chvil s mým strážným andělem…už ho nikdy neuvidím…moje mrtvé srdce pukalo žalem…

 

Moje tělo už bylo na kousky, cítila jsem z posledních sil, jak zapaluje oheň…ano…toto je opravdu konec. Tentokrát mě nikdo nezachrání. Zvedla kusy mého těla ze země a hodila je do plamenů. Moje poslední myšlenky patřily Edwardovi. Myslela jsem na všechny nádherné společné chvilky, které jsme spolu strávili, na naše shledání po našem odloučení a naše první milování i na všechny další…kéž bych mu mohla dát své poslední sbohem…kéž bych ho mohla naposledy políbit a obejmout…tohle už se nikdy nestane…

 

Plameny mě spalovaly, ale já už nic necítila, bolest fyzická byla nic oproti bolesti, kterou jsem teď měla v sobě…

 

A pak…nic…už jsem nic necítila…nic neviděla…tohle je tedy smrt?

 

EDWARD

Celý den jsem se od Belly nehnul, ale poslední hodinu jsme měli mít rozděleně. To přece zvládneme jednu hodinu, co to pro nás je v celé věčnosti.

Po chvíli mi od ní přišla sms, že její hodina se ruší a že se proběhne lesem a zaloví si. Obratem jsem ji odepsal a myšlenkami byl pořád s ní. Ten divný pocit z toho, že se má něco stát mě nepustil už od včerejška…jako by naše milování bylo to poslední…bylo to jiné…

 

Najednou mě zabolelo srdce…jak je to možné, vždyť upíry nemůže nic bolet…co to bylo…a zase…svalil jsem se tou bolestí k zemi…přiskočila ke mně Alice, která se mnou měla hodinu. Učitel se po nás díval.

„Vezmu ho na ošetřovnu, není mu nějak dobře a zavolám otci.“ Nic neodpovídal, ale podle toho, že mě táhla pryč jí asi kývl.

„Edwarde, co je s tebou?“

„Píchá mě u srdce…je to strašná bolest!“ A znova se dostavila a byla čím dál tím horší a nesnesitelnější…

„Edwarde, kde je Bella?“ Bella? Je sama…někde v lese…to ne…sebral jsem se a zvedl a rozběhl se upíří rychlostí za mou láskou, je mi jedno kde je, jdu za ní. Bylo mi jedno, že by mě mohl někdo vidět, teď mi bylo jedno naprosto všechno…měl jsem jediný cíl a to najít Bellu.

 

Už jsem byl skoro u lesa, když jsem uviděl jak někde uprostřed lesa stoupá hustý dým…to ne!!! Jdu pozdě…neměl jsem ji nechat jít…běžel jsem jako smyslů zbavený za komínem, který stoupal do oblak…nikdo tam nebyl, jen ten oheň, který se šířil a v něm…poslední kousky mé lásky…mé existence…mého důvodu žít…

 

Šel jsem pořád blíž a blíž k ní, bylo mi jedno, že zemřu, byl jsem za to rád, protože jsem věděl, že chci být raději mrtvý než bez ní…to bych byl jen tělesná schránka a to není život…bez ní ne!!

 

Došel jsem až ke zbytkům jejího ohořelého těla a vzal je do náruče a zasténal poslední mé slova: „Bello, prosím odpusť…“


 

<< SHRNUTÍ >> (HAPPY END)


 

THE END


 

 

Tak a je to tady...konec mojí povídky...

Vím, že to skončilo špatně, ale jak jsem slíbila bude překvapení, které vás snad potěší a to, že bude něco jako pokračování tohohle příběhu, kde se opět objeví Bella i Edward. Bude se jmenovat "Až na konec světa"

Moc vám děkuji všem za Vaše komentáře, bez nich bych to nejspíš ani nedopsala a přestala po prvních pár kapitolách. Opravdu Vás obdivuju, že jsem to dočetly až do konce a moc děkuji.

Vaše Ejdriana.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Předurčeni 40:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!