Čtete to ještě někdo? Ať vím jestli pokračovat...
08.09.2009 (14:00) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3398×
EDWARD
Usla mi v náruči, tak jsem ji přenesl na postel a lehl si vedle mě. Trochu sebou škubala, chtěl bych vědět, co se ji zdá. Prospala celý den.
“Edwarde, za půl hodiny se probudí, bude mít nejspíš, hlad, nechceš ji něco udělat?”
“Dobrý nápad Alice, díky.” Opatrně jsem se zvedl, abych ji neprobudil a vydal se vyzkoušet své kuchařské dovednosti.
Nevěděl jsem sice, na co by mohla mít chuť, ale nakonec jsem se rozhodl pro lívance se šlehačkou a jahody. Snad jí to bude chutnat. Ani nevím jak to chutná, pro mě jako bláto.
Došel jsem zpátky do jejího pokoje, každou chvíli by se měla probudit a taky že jo.
Párkrát zamrkala, zavětřila a podívala se mým směrem a na tváři se ji objevil nádherný úsměv a její zrak spočinul na jídlu na talíři a pak na mě. Rozbušilo se jí srdce.
“To je pro mě?”
“No pro mě asi nee…” byla opravdu roztomilá. Sedl jsem si vedle ni a podal ji talíř. Snědla to během chvilky.
“Nebylo by ještě?” Byla trochu v rozpacích a o to nádhernější.
“No to záleží na…”
“Na čem?”
“Na tom, jestli bych za to dostal nějakou malou odměnu?”
“Jasně cokoli.” vyhrkla ze sebe…to neměla dělat…
BELLA
Když jsem se začala probouzet, tak jsem si připadala, že místo těla mám prkno. Byla jsem úplně ztuhlá. Odlepila jsem od sebe oči…ach to světlo…párkrát jsem zamrkala a pak ke mně dolezla od někudy nádherná vůně, podívala jsem se tím směrem a spatřila svého anděla s talířem lívanců, ale to nebylo jediný překvapení…Edward na sobě měl jen tepláky na spaní. Na co když nespí?
“To je pro mě?” blbá otázka, taky pro koho jiného, leda by si dovedl nějakého člověka na svačinku, aby si ho vykrmil.
“No pro mě asi nee…” Sedl si vedle mě a podal mi talíř. Naházela jsem to do sebe. Bylo to výtečné.
“Nebylo by ještě?” Bylo vidět, že mu udělalo radost, že mi chutnalo. Usmíval se pořád víc a víc.
“No to záleží na…”co by mohl chtít?
“Na čem?”
“Na tom, jestli bych za to dostal nějakou malou odměnu?”
“Jasně cokoli.”
“Dobře tak vydrž.” a už odcházel. Mohla bych si mezitím dát sprchu. Došla jsem do koupelny a pustila na sebe teplou sprchu…v tu chvíli na mě začaly doléhat včerejší události, sesunula jsem sek zemi a začala vzlykat. Ozvalo se ťukání na dveře. Neodpovídala jsem.
“Bello, jsi v pořádku?” Zase žádné odpověď, jen jsem se rozbrečela. Slzy se spojovaly s kapky ze sprchy.
“BELLO…jestli se mi neozveš tak půjdu dovnitř.”
“Pojď…prosím.” hlesla jsem tak potichu, že ani nevím jestli to slyšel, ale po chvílce se rozrazily dveře a v nich stál Edward. Podíval se na mě a ve tváři se mu objevil bolestný výraz. To vypadám fakt tak jak se cítím? Asi jo. Edward přešel ke sprchovému koutu, ve kterém jsem pořád seděla opřená o zeď a sedl si dovnitř za mnou. Nejspíš mu vůbec nevadilo, že bude celej mokrej. Pořád mě sledoval.
“Chceš o tom mluvit Bells? Možná by se ti ulevilo. Kdybych tě nenechal samotnou…všechno je to…”
“Hlavně neříkej, že je to tvoje chyba, protože to není pravda, to díky tobě vůbec žiju, bůhví co by mi udělal. Žiju a to je snad hlavní ne?”
“Máš pravdu, ale stejně…” Nestihl to doříct, protože jsem se mu svými rty přisála na jeho…
Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Předurčeni 12:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!