Ahojky...takže přicházím s dalším dílkem...konečně jsou tu všichni Cullenovi a hlavně Edward...Ale nemyslete si...jentak se s Bellou dohromady nedají...nebude to tak jednoduché ;-) Prosím o komentíky ať vím co na to říkáte :-)
14.06.2009 (22:00) • BellasCullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1554×
Kapitola pátá - Domov, sladký domov
Vyšla jsem po schodech ke dveřím a zazvonila. Chvíli se nic nedělo, ale pak se dveře pomalu otevřeli. Podívala jsem se kdo mi přišel otevřít... Ale to co jsem spatřila mi přímo vyrazilo dech.....
Přede mnou stál anděl. Nebo tak aspoň vypadal. Měl bronzově zbarvené vlasy a medové oči. Bylo mi hned jasné, že je to upír, ale nebála jsem se. Spíše naopak....
On se na mě také díval trochu překvapeně. Uvědomila jsem si, že jen stojím a zírám na něj. Rozpačitě jsem sklopila oči.
,,Ehm...ahoj?? Hledáš někoho??" Uvědomila jsem si, že to mluvil on. Měl nádherný sametový hlas. Znovu jsem se mu podívala do očí. ,,Ahoj. Já.. no vlastně ano. Hledám Esme a Carlisle Cullenovi. V nemocnici mi řekli, že bydlí tady."
Anděl se trochu pousmál. ,,Ano, bydlí. Pojď dál prosím."
Ustoupil ode dveří a já měla možnost vejít dovnitř. Bylo to tu obrovské. Velká hala plná světlých barev. Hned jsem si vzpomněla na náš starý dům...Už je to taková doba...
Šla jsem za ním. ,,Esme?? Máš tu návštěvu." Vstoupili jsme do obývacího pokoje. Prvně jsem nic neviděla, protože mi stál v cestě, ale ustoupil stranou...Přede mnou byla sedačka a na ní seděli dva upíři. Drobná černovláska...vypadala jako elf. A vedle ní...Byla to ona...Když mě spatřila, vůbec se nehýbala. Jen se na mě dívala. ,,Bello??" slyšela jsem jí šeptnout. ,,Ano, Esme jsem to já." Jakmile jsem to dořekla, okamžitě stála u mě a drtila mě v náručí. ,,Ach Bello! Ty si zpátky. Zlatíčko...tolik si mi chyběla..." slyšela jsem jak vzlyká. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mám Esme zase u sebe. Jakmile mě pustila z náručí ta malá černovláska si jemně odkašlala. ,,Esme?? Nepředstavíš nás??" přitom se na mě mile usmívala. Byla mi sympatická. ,,Moc se omlouvám Alice. Takže tohle je Bella. Pamatujete jak jsem vám o ní vyprávěla?? Žila se mnou a s Carlislem přibližně před sto lety." Černovláska, tedy Alice se zářivě usmála. ,,Samozřejmě, že pamatujeme. Moc ráda tě poznávám Bello. Pořád nám o tobě vyprávěli." Ihned ke mně přiskočila a objala mě. Poté co mě pustila mi Esme představila toho anděla. Chtěla jsem znát jeho jméno. Chtěla jsem slyšet opět jeho hlas. ,,A tohle je Edward, Bello..." ...Edward... ke mně přistoupil a podal mi ruku. ,,Moc mě těší Bello" úsměv, který mi věnoval by člověk asi neustál. Vypadal jako model na reklamu se spodním prádlem. Myslím, že by díky němu měli obrovské tržby.
Než jsem stačila cokoli říct, ozvala se Alice. ,,Carlisle se zbytkem jsou tu za dvě minuty." Nevěděla jsem, jak na to tak rychle přišla, ale moc sem se nad tím nezastavovala. Důležité bylo, že uvidím Carlisle. A skutečně po dvou minutách se otevřeli dveře a za chvíli vstoupili do obýváku další lidé...tedy upíři. Carlisle stál jako první. Jakmile mě uviděl zůstal stát. ,,To není možné. Bello?? Jsi to ty??" Nedokázala jsem odpovědět. Jen jsem k němu přistoupila a objala ho. Bylo to jako neskutečný sen. Doufala jsem, že se neprobudím. Opět jsem byla u nich. U své rodiny...Poté mi Carlisle představil zbytek jejich rodiny. Byl tam Jasper, který chodil s Alicí, a potom Rosalie a Emmett.
Po velkém představování jsme se všichni usadili na gauč. Seděla jsem samozřejmě vedle Esme a z druhé strany si sedl Edward. Všichni chtěli slyšet můj příběh. Jen jsem nevěděla co všechno jim můžu říct...Z mého přemýšlení mě vytrhla až Esme. ,,Tak Bello. Povídej. Chceme vědět co se dělo, když si odešla. Jak si se měla?? Jak se k tobě chovali?? Co??"
Usmála jsem se na Esme a dala se do vypravování. ,,Ze začátku to bylo celkem těžké. Hodně se mi po vás stýskalo a ve Volteře nebyli moc přívětivý. Ale Aro mi dovolil držet se toho co chci, takže jsem dál pila krev zvířat. Ale za těch stodva let jsem se ani jednou nepodívala za hradby. Bylo to jako ve vězení.....Ale někdy to nebylo zas tak zlé. Našla jsem si tam jednu přítelkyni. Ona nebyla...vegetarián...ale měla jsem jí ráda i přesto. To ona mi umožnila odejít od Volturiových." Na chvíli jsem se odmlčela. Neřekla jsem jich spoustu věcí. Ale na ty bude čas později. Teď ještě ne. ,,Jak si se tedy odtamtud dostala Bello?? Bál jsem se, že tebe se Aro nikdy nevzdá." Přikývla jsem a pokračovala. ,,Také jsem si to myslela. Ale pak Jane - ta moje přítelkyně- objevila, že Volturiovy sepsali zákony v době kdy začínali. A ty byli pořád platné. Stálo tam, že upír, který jim slouží přes sto let má plné právo dobrovolně odejít. Takže mi Aro nemohl bránit. Nemohl jít proti vlastním zákonům. Tím by šli sami proti sobě. Takže jsem se sbalila a odjela. Chtěla jsem, aby Jane odešla se mnou, ale ona je tam šťastná. Svým způsobem. Ale já chtěla vidět vás. To bylo první co jsem chtěla a pak se uvidí..."
Vím, že jsem svůj příběh vzala dost stručně, ale pro začátek to stačilo. Esme se na mě pátravě podívala. ,,Bello?? Snad nechceš odejít?? Co si myslela tím a pak se uvidí?? Doufám, že zůstaneš s námi!" Celou dobu jsem se dívala na podlahu, ale když jsem jí odpovídala dívala jsem se na ně na všechny. ,,No...já...ráda bych zůstala...ale...máte teď novou rodinu...nechci vám to ňák narušovat..." Někdo se zvonivě zasmál. Byla to Alice. ,,Ale Bello! Co to povídáš! Všichni chceme, aby si s námi zůstala. Prosííííím...chci novou sestřičku.." Musela jsem se zasmát jejímu prosebnému výrazu. ,,Vážně??" nevím komu přesně jsem to otázku pokládala, ale dívala jsem se přitom na Edwarda. Ten jen vykouzlil nádherný úsměv a přikývl. Vlastně byli všichni pro. Byla jsem šťastná...
Večer, když sem usínala v pokoji pro hosty - teď už v mém pokoji - přemýšlela jsem. Měla jsem trochu výčitky, že jsem Esme a Carlisleovi neřekla všechno. O Johnovi jim říkat nebudu, to už jsem rozhodla, ale o tamtom. Měli právo to vědět. Ale ještě ne....Nechci je zranit...Bude je to určitě mrzet a s tím ještě počkám....Teď chci být prostě šťastná....Být doma...
-Kapitola čtvrtá- / -Kapitola šestá-
Autor: BellasCullens, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Právo na štěstí - Kapitola 5. Domov, sladký domov:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!