Tahle kapitolka je trošku kratší a moc se tam neděje, ale nebojte brzo se to změní. Je to i tak trošku na Vás. Jak chcete, aby se to dál vyvíjelo?? Má Bella potkat Edwarda ve Volteře nebo se má sama vydat za Cullenovými a tam ho potkat?? Bude to samozřejmě rozvinutější a složitější, ale zajímalo by mě co by se vám líbilo. Tak piště komentíky jo??
01.06.2009 (15:00) • BellasCullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1320×
Kapitola třetí - Dát sbohem
Kráčela jsem za Arem a myslela na to co mě čeká. Jaký bude život ve Volteře?? Myslím, že to nebude nijak jednoduché. Jsem poloviční upír... Jak se budou stavět k někomu jako sem já??
Bála jsem se... Ano, poprvé za svůj upíří život jsem se doopravdy bála.
Aro slíbil, že mě v rámci možností bude chránit, ale kam sahají jeho možnosti??
Pomalu jsme přicházeli zpět k domu. Čekalo mě to nejhorší. Život ve Volteře nebude snadný, ale tohle bude mnohem horší. Musím se rozloučit s Esme a s Carlislem. Jak to mám dokázat?? Jak mám dát sbohem lidem, které miluji??
Vešli jsme do domu. Všichni stáli úplně stejně, jako když jsme odešli. Každý se na nás díval s otázkou v očích. Ticho prolomil až Aro: ,,Bello?? Za deset minut odjíždíme. Rozluč se. Počkáme v autě. Esme?? Carlisle?? Omlouváme se za tuto nepříjemnou návštěvu, ale bylo to nevyhnutelné. Sbohem." S tímhle strohým rozloučením se otočil a odešel z domu spolu s jeho doprovodem.
Nakonec jsme tam zůstali jen my tři. Podívala jsem se na ně. Jediné co jsem dokázala vnímat byla bolest v jejich očích. ,,Ty odcházíš??" zašeptala Esme. Zabíjelo mě, že jsem jí takhle ubližovala. ,,Musím....Nic jiného mi nezbývá Esme. Pokud bych nešla, zabili by mě. Jenže ještě předtím i vás. Aro se nezastaví před ničím..." odpověděla jsem také šeptem. Carlisle ke mně přišel. ,,To přece nejde, Bello. Dej mi pár minut, promluvím si s Arem a..."
,,Ne!" skočila jsem mu rychle do řeči, ,,to nejde Carlisle. Nemůžu vás vystavit nebezpečí. Prosím! Nechtě mě jít!"
Ubližovala jsem jim. Viděla jsem to. Ale nemohla jsem dopustit, aby se jim něco stalo. Jim ne. Pomalu jsem se otočila a šla si sbalit. Když jsem se vrátila zpět Esme vzlykala Carlisleovi na rameni. Když mě uviděla, ve vteřině stála u mě a objímala mě. ,,Když se ti naskytne jediná příležitost odejít, Bello, neváhej ani chvíli a využij ji. Vrať se pak k nám ano?? Vždycky budeme tvá rodina, na tom se nic nezmění." Silně jsem jí objala. ,,Děkuju Esme."
Když jsem se dostala z objetí Esme, v momentě byl u mě Carlisle. ,,Esme má pravdu Bello. Vrať se k nám. Budeme tě čekat. Si naše dcera, nezapomeň na to!"
Po tvářích mi stékali slzy. Teď jsem byla dokonce i vděčná za to, že můžu brečet.
Pomalu jsem od nich odstoupila. Byl čas. Došla jsem ke dveřím a naposledy se na ně podívala. ,,Miluji vás" s těmito slovy jsem vyšla ze dveří. V tom domě, tam u nich, zůstávala část mě.
Nastoupila jsem do černého mercedesu s černými skly. Okamžitě jsme se rozjeli. Nikdo se na mě nepodíval ani na mě nepromluvil. Bude to takhle pořád?? Budu sama u svých nepřátel. Nezbývalo mi nic jiného než doufat. Doufat, že se jednou vrátím zpět ke své rodině...
-Kapitola druhá- / -Kapitola čtvrtá-
Autor: BellasCullens, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Právo na štěstí - Kapitola 3. Dát sbohem:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!