Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravda bolí a co láska, ta nebolí? 5

Muži, kteří jsou vzhůru celou noc, aby sledovali spící dívky.


Pravda bolí a co láska, ta nebolí? 5Tak a je tu po dlouhé době další kapitola, Bella to nezvládá, Le pořád neví, jestli Edwarda pořád miluje a tenhle je pro eisku, protože to čte od začátku a něvědomky mě dokopává abych napsala další kapču. :D Tak snad se líbí.

Tak za hodinku jedem do školy. Rosalie se ještě šlechtí u sebe v pokoji tvrdí totiž, že se dá na první dojem. Nevím co chce ještě zdokonalovat, ale ať si dělá co chce. Emmet si jen sedne na gauč a kouká na baseball. Usmívá se a ukazuje na obrazovku prstem.

,,Čas jsem měl rychlejší, másla“ A pak dostane výbuch smíchu, až se popadá za břicho.

,,Emmete, za chvíli jedeme do školy“ Upozorním ho na fakt, který mě děsí.

,,Já vím, taky se tak těšíš? Jsem rád, když se všichni koukají na naše auta.“ Vykouzlí na obličeji úsměv a plácne sebou zase na gauč.

,,Ach jo“ Povzdychnu si. Sednu si vedle Emmeta a koukám snad na nejnudnější zápas baseballu. Zakvílím a zase se zvednu. Jdu rychle k mýmu novýmu autu. No jo, já vám ho vlastně ještě nepředstavila, že?

http://auto.petruj.eu/wp-content/uploads/2007/04/audi-locus-concept3.jpg

Je to úplně nejlepší auto co jsem kdy viděla. Hned co jsem ho viděla v obchodě tak jsem ho musela mít. I Rose mi ho schválila. A za to jsem ráda.

Čas uplynul jako voda a my jsme byly všichni nasoukaní v autech. Jedeme ve 4 autech. V mém, Rose, Alicino a samozřejmě Emmet si nemohl odpustit svého miláčka.

Lidi se za náma ohlížejí a můj špatný pocit narůstá. Už vidím zatáčku na parkoviště ke škole a narůstající vůni, ale mě nijak moc nevadí. Za ty uplynulé 3 roky jsem dost vyspělá na to abych chodila do školy. Jen co naše auta vjela na příjezdovou cestu všechny pohledy sjely na naším směrem. Zaparkovala jsem nedaleko hlavní budovy a ostatní vedle mě. Vystoupila jsem z vozu a koukla na členy mé rodiny. Alice mě chlácholivě stiskne na rameni a usměje, když vidí můj ztrhaný výraz. Rosalie samozřejmě jde v čele našeho klanu a má takový chladný výraz, který hází na Emmeta, když jí zničí tričko To jsou potom chvíle k nezapomenutí.

Ostatní lidi na nás koukají s údivem, závistí, zvědavostí a se vším na co nemám čas. Neohlížím se a jdu sebejistě s ostatními do kanceláře potvrdit naši přihlášku. Škola vypadá hůř než jsem si ji pamatovala. Potřebovala by vymalovat, nová okna  a opravit záchody. Docela dost netaktně smrdí. Když dostanu můj rozvrh jsem docela ráda. Skoro všechny předměty mám s mojí rodinou. Jakoby mi z mého mrtvého srdce spadl obrovský šutrák.

Zahučím do třídy, kde má být podle mé paměti z lidství chemie. Usadím se s Emmetem vzadu učebny a čekáme na učitele.

,,To není fér, si tu přesně- koukne na hodinky- 4 minuty a 53 sekund a už se po tobě kouká tamhleten kluk.“ Nepozorovaně hodí hlavou k přední lavici a můj pohled spočine na něm.

Ano, je to on. Nemýlím se. Vypadá stejně jak si ho pamatuji. NE. Vypadá mnohem líp.

Rychle zachytil můj pohled, ale uviděla jsem tam něco čemu nerozumím – bolest. Proč sakra bolest? Jeho zelené oči se odvrátí a na poslední okamžik jsem tam zahlédla otazníky. To už je lepší. Nesmí si mě pamatovat. Emmet si vedle mě nenápadně odkašle a pak se na mě zakření.

,,Že by se ti líbil?“ Začne se smát svému vtipu a pak ho upozorním já.

,,Podívej se na támhletu holku“ Očima jsem sjela k průměrné dívce s modrýma očima jak Emmeta doslova svléká pouhým pohledem.

,,Škoda že tu není Rose“ Povzdychne si na oko zklamaně.

PO celou hodinu sleduju periferním viděním Edwarda. Cokoliv na něm. Jeho pravidelné srdce, jeho dýchání, jen když pohne rukou, nebo zamrká to všechno vidím. Zajímá mě co si myslí. Chci to vědět. Ale to k němu mám přikráčet a říct –

Ahoj Edwarde to jsme já Bella, tu co jsi opustil a ona pak utekla. Teď jsme tu a chci vědět všechno na co myslíš. Teď hned.

Zvonek ukončí moji mučivou teorii o minulosti, když jsem s Edwardem chodila a já vstala a odcházela z učebny. Emmet šel hned za mnou a já pořád cítila JEHO  pohled. O by měl v očích teď. Pořád otazníky? Vyšla jsem z učebny a na chodbě se nadechla.

,,První hodina ušla“ Konstatovala jsem .

Emmet si mě nedůvěřivě měřil.,,Kdo byl ten kluk?“

,,Edward Masen, Ano je to on“ Odpovím na jeho nevyřčenou otázku.

Vykulí oči ,,To byl on?“

Zakývnu hlavou k souhlasu a vydám se na další hodinu. Tu mám s Alicí a Rose. Díky bohu on tam není. Takhle se strachuju celý den. Ale už se neukázal. Ve škole prostě nebyl......



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pravda bolí a co láska, ta nebolí? 5:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!