Je tu třetí kapitola. Omlouvám se všech, kteří dlouho čekali. Trápilo mě svědomí, takže v noci přidávám kapču. Doufám, že to nebude častejc. Omluvte moje chyby (pravodpisné i vlastnostní) a užijte si kapitolku. Chtěla bych Vás ještě poprosit, zda byste zde nemohli nechat názor na povídku a zda má být příští kapitola z pohledu Edwarda. Děkuju za spolupráci DP (Edí) a věnuji jí tuto část.
23.10.2009 (21:00) • ElizabethBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3275×
3.kapitola – Karneval
Byly čtyři odpoledne a děti pomalu odcházely. Jako obvykle malá Bella zůstala poslední. Čekalo se až všichni odejdou. Nevěděla jsem proč, dokud se ve dveřích neobjevila Alice s Jasperem.
„Ahoj. Doufám, že nás neseřveš jako Emmetta, Bello.“ řekla na uvítanou.
„Ale, pět minut vydržím a naprosto to chápu. Mám podávat hlášení, nebo si vše viděla?“otázala jsem se.
„Není třeba. Chtěla jsem se zeptat, co mají znamenat ty tanečky s tou holkou?“
„Ty to nevíš? To je divné. Zítra je karneval. Samozřejmě, děti budou mít vystoupení. Belle donesete odpoledne kostým a podíváte se na vystoupení. No a, budou vyhlášeny ceny o nejlepší kostým. Jenom nevím, co dám jako ceny. Školka je v krizi.“ Jakmile jsem to dořekla, Alice se rozsvítily oči. A já věděla, co chce udělat.
„Ne, Alice, ne zapomněň na to.“ Zakroutila jsem nesouhlasně hlavou.
„No tak, Bello je to pro děti. Kde jinde by si vzala ceny, hm? Takhle tu ubude jedna starost. A nesnaž se mi to rozmluvit – stejně vidim, že vyhraju!“ přemlouvala mě s úsměvem.
„Dobře.“ Řekla jsem nakonec: „Ale ne, že budeš kupovat nějaké předražené hračky či co vlastně budeš kupovat. Jasné?
„Teda Bello, že budeš vychovávat i Alici, mě nikdy nenapadlo. To z naší rodiny nemá odvahu nikdo, kromě tebe.“ Poprvé promluvil Jasper.
„Život tě naučí. Ty asi nejlíp víš, co to znamená.“odpověděla jsem.
„Takže vyřiďte ostatním. Zítra ve čtyři vystoupení + karneval. A Alice, nic drahého. A já už musím jít domů. Dneska vaří Chris, takže doufám, že se budu mít kam vrátit.“
„Chris? Ty máš syna?“zeptala se Alice.
„Ano, Chris je prostření. Pak je Lis a nejstarší je Ness,“ poučila jsem je: „ Ale vážně musím jít. Son by mu možná mohla pomoct. Ne, jsou na sebe naštvaní, tak asi ne. A Nessie bude mít úplně jiné starosti.“
„Jaké starosti?“
„Řekneme, že asi to, co vy děláte po nocích.“ Usmála jsem se: "Snaží se toho udělat, co nejvíc než přijdu já. Potom jaksi nemůžou.“dopověděla jsem a hned začala shánět telefon, který začal vyzvánět.
„Ano? Ne, neotvírej. Podívej se z okna. Co? Mluv pomaleji. Jasně. Budu tam za pět minut.“ Zavěsila jsem.
„Tak ahoj. Zítra.“
ZÍTŘEK KOLEM ČTVRTÉ
„Dobrý den, vítám vás na vystoupení s karnevalem. Jakmile děti dokončí vystoupení, tak je převléknete, aby se nestalo, že kůň bude mít ocas zebry jako vloni.“
Celé obecenstvo, které si na to pamatovalo se zasmálo.
„Letos se na přípravě podílely moje děti a budoucí zeť. Doufám, že svatba nebude pár dní po osmnáctinách, Jaku!“ pokračovala jsem.
„To záleží na tom jestli 30 dní považuješ za pár, Bells.“ Zazubil se na mě Jake a všichni se opět zasmáli.
„Moc vtipné. Tak se do toho dáme. Já půjdu radši dozadu. Tak nástup a hodně štěstí.“
A dětičky začaly nastupovat. Vystoupení bylo nádherné, kdybych nestála hned vedle Cullenů. Ale přežila jsem to (zatím). Když představení skončilo, začala jsem opět mluvit.
„A nyní bych poprosila, abyste oblékly své ratolesti a já něco mezitím zařídím.“ A pokynula jsem Alici, aby šla se mnou. Ta ale zakroutila hlavou a naznačila Bella – pomoct. Že by vybrala takový kostým,, že nikdo jiný ho neoblékne. Chudinka beruška. Vzápětí jsem pochopila. Místo Alice mi šel naproti Edward.
Šla jsem do kanceláře a on zavřel dveře.
„Ahoj, Bello. Tady máš seznam míst i pořadí. Kouká se moc dopředu.“ Řekl.
„Haha. Chris neposlouchej a zabezpeči to.“ Řekla jsem jen tak mimochodem.
„Cože?“
„Nebuď zvědavý, Edwarde.“ Odsekla jsem.
„Chris je tvůj syn, že?“zeptal se.
„Ano, prostřední. Řekneš, až budou všichni hotovi?“
„Samozřejmě. Jen tak mimochodem, nikde jsem kluka, co by mohl být tvůj syn neviděl. Nebo aspoň nikoho tobě podobného.“
„Můj syn, je přesnou kopií svého otce, ale podlehl moderní době, takže není svému tátovi vůbec podobný.
„Tomu nerozumím.“ podivil se můj ´manžel´.
„Když mu bylo 15, byl zhruba stejný jako jeho otec. Potom si ale nechal udělat melíry vůbec není svému tatínkovi podobný.“vysvětlila jsem mu.
„Momentík, takže máš dceru, které bude osmnáct, syna, kterému už bylo 15 a ještě jednu dceru, že ano?“
„Ano, a všem bude osmnáct. Mám trojčata, víš?
„Tím se leccos vysvětluje." Všichni jsou hotovi.
PO SKONČENÍ SOUTĚŽE (pozn.aut. Jsem líná vymýšlet masky)
„Přeji Vám všem pěkný víkend. Prý má být slunečno, jsem na to dost zvědavá.“popřála jsem rodičům malých dětí a otočila. V místnosti zůstalo 12 lidí. Se mnou třináct. Celá má rodina. Jakmile zaklaply dveře, Esme mě objala.
„Oh Bello, ani nevíš jak ráda tě vidím.“usmála se.
“Nápodobně, Esme. Dovolte, abych vám představila svou rodinu. Ness, Chris, Lis a Jacoba znáte.
„Mají dobrá jména, všechny končí na s,“řekl Emmett.
V jejich tvářích jsem viděla radost z našeho shledání. Pouze Edward, stál kousek stranou a měl neurčitý pohled. Nejdříve jsem se divila, proč se tak chová, ale v zápětí mi došlo, že se chovám stejně.
Autor: ElizabethBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Po 18 letech - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!