Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osud nebo hra? 1 - Nový dům

19.10.2009 (18:45) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1940×

Já:

Rodina Swanovi se stěhují do malého městečka ve státě Washington a to je Forks. Charlie Swan pracuje jako právník a ve Forks dostal místo toho nejlepšího, jeho žena Kristen pracuje v nemocnici jako dětská doktorka.
Nejmladší dcera Isabella (16) nikdy nenašla toho pravého s kým by chtěla trávit život a koho by opravdu milovala, svůj život si představuje, jako jednu velkou knížku která končí šťastně. Bellina sestra Melisa (18) je ale se svým životem štasná, je naprosto jiná než její sestra, umí se bavit a měla už několik kluků. Nikdy to ale nebyla pravá láska, taková, o které Bella čte ve svých knížkách. Bella je v rodině ta která po všem touží ale nikdy se jí zatím nestalo že by se její přání splnilo. Melisa má v životě to co vždycky chtěla, nebere ohled na ostatní a ani na svojí rodinu nebere ohledy, zajímá jí jenom, jestli mají co nejvíce peněz na její oblečení a boty.
Charliemu a Kristen už vadilo se dívat na svoje dcery, které se spolu sice baví ale jejich vztah není nejlepší, tak se jednoho dne rozhodly odstěhovat. Bella byla pro ale Melisa se dost rozčilovala.

Táhle rodina právě míjí ceduli s nápisem VÍTEJTE VE FORKS, Bella byla nadšená, že pozná nové přátele a nebude na téhle škole jako šprtka. Melisu zase přemýšlela nad tím, jestli tady mají nádherné kluky a velké obchody a krásné oblečení. Charlie a Kristen byly nadšený, že budou moct začít nový život a všem to snad prospěje.


Bella:
Když jsme přijely k domu, ve kterém teď budeme bydlet nemohla jsem tomu uvěřit, byl strašně velký… teda větší než ten co jsme měly ale tohle? Doufám že budu mít pokoj daleko od sestry. Ihned jsem se rozběhla dovnitř a hledala ten nejpěknější pokoj, našla jsem ho ve druhém patře. Byl velký a nádherný, vybavený do světle modré barvy.
,,Nádherný že ano?" ani jsem nevěděla, že přišla máma, byla jsem zaměstnaná do svého pokoje.
,,Ano je krásný" objala jsem ji a šla si dolů pro kufr. Vybalila jsem si věci a uklidila do skříně a dala si svoje knihy do police, která na ně byla určená.
Byla jsem tady pár minut a už se mi stýskalo po mých kamarádkách, vzala jsem si s kabele notebook a připojila se na internet. Bohužel tam nikdo nebyl tak jsem šla dolů za zbytkem rodiny.
,,Ahoj co děláte?" zeptala jsem se rodičů které jsem našla v kuchyni u skříně.
,,Chtěla jsem vědět jestli nám ta ženská donesla nákup, ale není tady" řekla naštvaně máma a vzala si klíče od auta. Šla jsem se podívat po celém domě, až jsem skončila u Melisi v pokoji který si už úplně změnila od základů. Ano moje sestřička umí něco kazit, dělá to už od mého narození.
Najednou jsem uslyšela, že někdo zazvonil u domovních dveří tak jsem se tam ihned vydala, když jsem otevřela, stál tam nějaký kluk a v rukou držel bábovku.
,,Ahoj jsem Jacob a přišel jsem vás tady přivítat" podal mi ruku, kterou jsem přijala.
,,Těší mě jsem Bella" podal mi bábovku, kterou jsme společně odnesly do kuchyně. Po chvíli přišel táta a zůstal překvapeně koukat na Jacoba.
,,Jsem Jacob pane těším mě" představil se a čekal na tátovu reakci.
,,Jacob? nejsi náhodou syn Billiho Blacka?" Billy Black? kdo to má být?
,,Ano jsem proč?" zeptal se nechápavě Jake.
,,Já jo totiž znám, ještě z té doby než se holky narodily" odpověděl táta a v očích měl takové divné jiskřičky.
,,Tati pujč mi peníze" přišla za námi Melisa s prosbou, že potřebuje další peníze.
,,Broučku dal jsem ti ale předevčírem peníze nebylo by to fér" bránil se táta ale jak ho znám tak jí zase něco dá. Melisa naštvaně odešla a táta šel za ní, takže určitě dosáhla toho, co chtěla.
,,Belli nechtěla by jsi to tady trochu ukázat?" zeptal se mě po chvíli Jake na kterého jsem chvílemi zapomínala.
,,Jo jasně ale, pokud mi potom ukážeš kde bydlím" na to se usmál, byly jsme tady sotva pár minut takže bych cestu zpátky asi nenašla.
Jake mi vyprávěl o nějáké velké nádherné louce tak jsem navrhla že se tam můžeme podívat, prej je nejnádhernější když je podzim a nebo když se tam s klukama koulují.
Cestou na louku jsme šly kolem velkého a nádherného domu, který nebyl obydlený, Jake říkal že to patří chvíli nějakým Cullenovím kteří by měly přijet brzo. V takovém domě bych si uměla představit bydlet, byl o něco větší než ten náš ale byl prosklený a prostě nádherný. Když jsme pokračovaly v chůzi na tu neznámou louku prošly jsme kolem takovýho potůčku a pak přímo na louku. Byla velká a protože dneska svítilo slunce tak byla osvícená, nemohla jsem z té nádhery spustit oči.
,,Jacobe tohle je nádherný" usmála jsem se na něho a on mi úsměv opětoval.
,,Jsi první holka, kterou jsem sem vzal"
,,Díky" nezmohla jsem se na nic jiného, nevěděla jsem, jestli tohle něco znamená, protože ho neznám.
,,Jacobe ty chodíš tady do školy že? třeba bychom mohly jezdit spolu?" nečekala jsem že bude souhlasit, byl to jenom návrh.
,,Moc rád s tebou budu jezdit Belli"
Nachvíli jsme si sedly a povídaly si a nebo když už zapadalo slunce pozorovaly jsme ho, bylo to krásné odpoledne, které jsem tak dlouho nezažila. Milovala jsem sluníčko a podle mých informací tady tak často nesvítí, takže si ho budu muset užít, když zrovna bude.
,,Jacobe asi bychom se měly vrátit" řekla jsem když slunce bylo už daleko a my stále seděli na té louce, začínala mi být zima a také když bývám v noci venku mám nepříjemný pocit.
,,Máš pravdu půjdeme" nešly jsme stejnou cestou jakou jsme se přišli, dokonce jsem to tady ani nepoznávala.
,,Jacobe kde teď jsme?" dostávala jsem mít strach, neznámá místa nemám zrovna dvakrát v lásce.
,,Já nevím asi jsme se stratily promiň" šla jsem dál cestou o které jsem si myslela že je to ta správná ale zastavila jsem se někde kama jsme předtím nešly. Jacoba jsem za mnou neviděla a dostala jsem strach.
Snažila jsem se najít aspoň silnici nebo něco kde bych se dozvěděla jak pryč ale nikde nic, nakonec jsem se opřela o strom a vzlykala.
,,Proč pláčeš?" ozvalo se předemnou kam jsem se rychle podívala, stál tam kluk strašně nádherný, bronzový vlasy bílá plet.
,,Stratila jsem se, nevím kam jít" přiznala jsem a cítila jsem se trapně že brečím před tak nádherným klukem.
,,A kde bydlíš?"
,,Ehm..víš jak se dneska přistěhoval Charlie Swan? Tak tam jsem jeho dcera Bella" usmála jsem se ikdyž to musel být spíš úšklebek.
,,Ukážu ti cestu" vzal mě za ruku a dovedl ke svému autu, potom mě odvezl k nám domů. Celou cestu jsme si povídaly ale ani jednou nepadlo jeho jméno což mi trochu vadilo.
Doprovodil mě až k dveřím našeho domu kde jsme se zastavili.
,,Díky zachránil jsi mi život"
,,Život? Trochu silný jenom jsem ti pomohl" usmál se a odešel.
,,Počkej, jak se jmenuješ?" zakřičela jsem za ním, když nastupoval do volva.
,,Řeknu ti to až tě příště uvidím aspoň důvod, abys mě hledala" nastoupil do auta a odjel, chvíli jsem tam ještě pouze stála, až mi došlo to hlavní, já nechala Jacoba v tom lese!!!

Shrnutíí!!

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Osud nebo hra? 1 - Nový dům: