Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový život bez něj........ale i nový začátek - 8. kapitola

20.09.2009 (15:30) • Kik68 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1422×

Pohled Belly:

Do našeho nového domu jsme dojeli v poklidu. Já jsem v autě usínala a tak debata, na to co vlastně chci aby mi Jacob zítra přivezl, nepřišla. No stejně jsem mu nemohla říct, co ze všeho nejvíc chci. Budu se muset se svými milovanými věcmi rozloučit.

Vzbudila jsem se v obrovské posteli, přikrýtá peřinou, která nádherně voněla lesem. Zjistila jsem že na sobě mám jen spodní prádlo. Vůbec si nepamatuji, že bych se svlékla takže to musel asi zařídit Jacob. Trochu jsem se zastyděla, při představě, že mě viděl takhle tlustou ve spodním prádle. No alespoň to mám už za sebou a teď už se nemusím stydět, až to zase příjde.

Vzala jsem si pyžamo a šla se osprchovat. Ještě než jsem zalezla do sprchy tak jsem ucítila nádhernou vůni - nejspíš večeře. Došlo mi, že vůbec nevím kolik je hodin. Dala jsem si dlouhou sprchu, která mě nejen osvěžila, ale zlepšila mi i náladu.

V mém pokoji byli skoro všechny moje věci, takže jsem se tu cítila jako doma. Je tu nádherné ticho a klid. Moje dítě se tu bude mít jako v ráji. Rozhodla jsem se že už bych měla asi jít za Jacobem a taky jsem začínala mí hrozný hlad. V břiše mi kručelo a moje dcera byla taky hodně neklidná, to je vždycky když má hlad.

"Ahoj ospalče." pozdravil mě Jacob a usmál se na mne. Sakra pořád nevím kolik je hodin. "Kolik je hodin?" zeptala jsem se. "No bude půlnoc. Jsem celkem zvědavý co budeš dělat v noci." odpověděl mi a smál se. "Doufám, že spát Jacobe, v poslední době prospím celé dny a dnešek byl hodně náročný."

"Jo to si uvědomuji." zamračil se Jacob. Co jsem zase řekla, že mu to vadí. "Co máme k pozdní večeři? Doufám, že něco dobrého. A ještě bys měl vědět, že na tohle bych si mohla hrozně rychle zvyknout a pak budeš muset vařit pořád, takže to moc nepřeháněj." usmála jsem se na něj a jemu šibalsky svítili oči.

Co na mě zase vymyslel? "No ještě si nikdy moje jídlo nejedla, takže mě nechval dřív než to ochutnáš." hm tak v tomhle to je. Myslí si, že mi to nebude chutnat. "Neboj dnes mám hlad, že bych snědla i hřebíky takže nemusíš mít strach."

Jacob mi nandal plný talíř špaget se smetanovou omáčkou a posypal mi je sýrem. Vypadalo a vonělo to úžasně a mohu říct, že to i tak chutná. "Hm je to vynikající, já věděla proč si tě beru." A to jsem tomu zase dala. Asi budu muset vždycky nejdřív myslet než něco řeknu. "Promiň nechtěla jsem aby to takhle vyznělo, jen jsem tě chtěla pochválit." omluvila jsem se a Jacob to vzal.

Po večeři jsem byla opět unavená a Jacob se mi posmíval, že nic nevydržím. "To víš miminko si žádá spánek." řekla jsem. "Bude to malá ospalka." dívám se na Jacoba udiveně a on absolutně nechápe proč. "Myslíš, že to bude holka?" no proč jinak by to řekl takhle.

"A tohle, jo myslím že to bude holka. Nevím proč, ale mám už docela dlouho tenhle pocit. Ty si to nemyslíš?" no co na tohle mám říct. Možná pravdu.

"Já už vím co to bude." tvářím se velmi tajemně. Vidím na něm jak moc je zvědavý. "Taky to chceš vědět?" kýve hlavou na znamení souhlasu. "Tak jo já ti to řeknu, ale co za to." snažím se ho škádlit. "Co by si tak moje žena přála?" přemýšlím co bych tak mohla chtít. Jediné co mě napadá je: "Budeme se střídat ve vaření, tvoje večeře byla opravdu vynikající a já bych byla ráda kdybys občas uvařil, ano?"

Vidím, že si oddechl. Co si myslel? "Tak dobře, ale honem mi to řekni."

"Tak jo, jsi připraven?" ještě chvilku ho napínám. "Máš pravdu bude to holčička." je opravdu šťastný, že to bude dcera. Vidím mu to na obličeji, už dlouho se takhle šťastně netvářil.

"Já to věděl. Tak to jsem se ani nemusel uvazovat k tomu vaření." snaží se žertovat. "To by nebylo fér abych vařila jen já, protože ty toho sníš za pět." vtipkuji s ním. Je mi krásně. Vůbec jsem si nepředstavovala, že naše první noc bude takhle veselá.

"Už jsi přemýšlela o jméně?" zeptá se mě vážněji. Jo kdyby tak věděl. Jasně, že jsem přemýšlela jak se bude naše dcera jmenovat, ale napadla mě jen jména, která nebudu ani na hlas vyslovovat. To bych tu krásnou a veselou náladu rychle zkazila. Přemýšlela jsem totiž jen o jménech Alicia, Rosa, Esmeralda, Eddie, Jasmína, Carla a Amy. Což nápadně připomíná jména mé bývalé skoro rodiny.

"Ne ještě ne. Chtěla jsem počkat s tímhle rozhodnutím na tebe." lžu jako když tiskne. Ani se nečervenám. Jo jsem dost dobrá herečka. Hollywoodské hvězdy by žasly nad mým talentem. "Ty už jsi nějaké jméno vymyslel?" doufám jen, že nakonec si prosadím svou a má dcera bude mít jméno které budu chtít já.

"Jo už jsem nějaká jména vymyslel. Chceš je slyšet?" co mi zbývá musím si je vyslechnout. Kývnu a on spustí: "Tak mě napadlo třeba Sarah, Christina, Michelle, Vanessa, Ruby nebo Charlotta. Tak co ty na to?" doufám že nevidí jak moc jsem z jeho nabídky zklamaná. No co mu mám na tuhle nabídku říct.

"Jsou to všechno moc hezká jména, ale já myslela že vymyslíme něco co se k nám nějakým způsobem váže." uf to bylo dobrý třeba mi to uvěří.

"K nám? Nebo k nim?" je naštvaný. Tak to jsem zvorala. Otočí se a odejde z pokoje. No tak to se mi nepovedlo. Dlouho nám ta pohoda nevydržela.

Dva dny se mnou Jacob nemluvil. Asi se naštval hodně. Nevím jak si ho usmířit, tak jsem uvařila jídlo, které umím nejlépe a taky vím, že ho má moc rád. Uvařila jsem mu kuřecí prsíčka s višňovou omáčkou.

Už když vstoupil do dveři tak se na mne usmál a to je dobré znamení. "Mám pro tebe dárek." řekl mi s jiskřičkami v očích.

shrnutí povídek:

7. kapitola 9. kapitola