Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový začátek - 9. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nový začátek - 9. kapitolaNová kapitola. Je krátká, ale nějak se mi nedařilo, přesto doufám, že se vám bude líbit. 9. kpaitolu bude asi zítra... doufám, ale pak už nemám moc nápadů. Tuhle kapitolu věnuju Anie240 a ostatním mým čtenářům. Moc díky, že to čtete...

17.07.2009 (16:00) • Lil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2087×

9. kapitola –  Sázka
 
„My nelovíme lidi“ řekl pouze a já ztuhla. Nelovíme lidi, nelovíme lidi… Pořád se mi to opakovalo v hlavě. Jak je to možné. Upíři potřebují krev… teda jak se to píše v knihách, ale je pravda, že není podloženo důkazy. Vždyť mě ani slunce nezabilo. Pomalu jsem se na něj otočila.
 
„Jak to myslíš ?“ Zeptala jsem se s trochou naděje a spoustou nedůvěry v hlase to s bronzovými vlasy. Naše oči se střetli. Jeho doslovně medový pohled mě okouzlil.
 
„Tak jak to říkám.“ Chce mě naštvat, nebo je jenom tupej. Moje nenávist k nim se zdvojnásobila.
 
„Dobře…“ Řekla jsem a otočila, abych tedy odešla. Nyní na mě smutek nedopadal. Nyní jsem věděla, že je i jiný způsob „obživy“, nemusím lovit lidi. Však já si zjistím jak to myslel. Hlavní je, že je i jiná alternativa, to mi zatím stačí… Když jsem se již skoro rozběhla zastavil mě jeho hlas.
 
„My nelovíme lidi, nýbrž zvířata. Ale…“ Proč to tak protahuje ? Obou nám bude lít až odejdu.
 
„Ale…“ Řekla jsem mu stále k němu otočená zády, abych, jakmile to řekne mohla odejít.
 
„Ale chce to sebeovládání. Nemyslíš si snad, že nám lidé nevoní… Mě samému trvalo několik let, než jsem byl schopen odolat lidské krvi.“ Řekl, ale já nepochopila proč.
 
„Pro mě to znamená… ?“ Zeptala jsem se zmatená z jeho předešlé odpovědi. Stále jsem byla otočená k němu zády.
 
„To pro tebe znamená, že by si měla zůstat s námi.“ Ne to ne. Hlavně ne tohle. cokoliv, ale tohle opravdu ne. Jsou mi odporní. Otočila jsem se k němu čelem v očích zhnusený výraz.
 
„Ale jestli chceš být monstrum, jdi“ Řekl s ledovým klidem a čekal na mojí reakci.
 
„Nemůžu s vámi být. Nechci být monstrum, ale… nemůžu s vámi zůstat“ Popravdě jsem jim řekla. Nemůžu s nimi zůstat, když je nenávidím.
 
„Proč ?“ Zeptal se s lítostí v hlase ?
 
„Protože to VY jste mi to udělali. Protože bych se teď nemusela rozhodovat jestli zabíjet lidi, nebo zvířata. Protože… “ vás nenávidím. Dodala jsem si v myšlenkách, ale nahlas jsem to nevyslovila. Ještě trochu slušnosti ve mně zbylo. Na to mi již nic neodpověděl, slovo místo něj převzal Carlisle.
 
„Můžeš odejít kdykoliv budeš chtít. Přesto by jsi měla alespoň zůstat do té doby, nežli se budeš ovládat.“ Řekl a čekal o bude dál.
 
„Necítíš žádnou bolest v krku.“ Zeptal se ten s těmi jizvami. Měl pravdu, dosud potlačovanou bolest jsem cítila a nyní se stupňovala do extrémního spalování mého hrdla.
 
„Trochu“ Lhala jsem. Zdá se, že si toho všimnul, ačkoliv jsem nezměnila pozici, ani výraz.
 
„Měla by si jít na lov a vsadím se, že nevíš jak.“ Dostal mě. Jak se loví to jsem nevěděla.
 
„Ne nevím… ale… poradím si…“ Další lež. Dnes jsem lhala víckrát, než za celý svůj život.
 
„Na to se rád podívám…“ Řekl posměšně. To mě vyprovokovalo.
 
„Klidně můžeš.“ Odpověděla jsem s ledovým klidem. Tak jsem se i cítila. Klidně. Něco mi říkalo, že na to přijdu sama. Vycítil to a úsměv mu ze rtů zmizel. A já se nyní usmívala škodolibě.
 
„To by chtělo sázku.“ Řekl ten nevětší z nich.
 
„Já se s vámi“ koukla jsem se na ně opovržení hodným pohledem „sázet nebudu.“ Řekla jsem jim tvrdě.
 
„Bojíš se co ?“ Začal se mnou mluvit jako by jsme byli kamarádi, což je velmi vtipná představa.
 
„Ne“ Řekla jsem po pravdě. Ani trochu jsem se nebála. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale byla jsem si jistá sama sebou.
 
„V tom případě…“ nechal vyset větu ve vzduchu.
 
„Dobře. O co ?“ Souhlasila jsem. Nevím o to se mnou bylo.
 
„Když neulovíš žádného člověka a zaměříš se a ulovíš zvíře bez naší pomoci tak tě necháme být, když vyhrajeme a ty si neporadíš nebo ulovíš člověka-nebo se o to pokusíš- budeš u nás do té doby než budeš schopna sebeovládání.“ Řekl znovu ten blonďák s jizvami.
 
„Souhlasím.“ Možná na tom ještě vydělám.

 

Autor: Lil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nový začátek - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře