Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový začátek - 8. kapitola

Breaking Dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nový začátek - 8. kapitolaNová kapitola. No nevím jak pokračovat dál. Ještě 1 kapitolu mám, ale pak.... Snad na něco příjdu. Samozřejmě děkuju za vaše komentáře. No a moc prosím, aby jste v nich pokračovali.

16.07.2009 (18:02) • Lil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2029×

8. kapitola – Přítel ? To těžko.
 
Bellin pohled:

Zastavila jsem se a uvědomila jsem si, že jsem stvůra. Jestli je vše co se říká o upírech pravda já budu zabiják. Budu „lovit“ lid. Budu nejhorší stvoření, které existuje. Já budu brát životy, na které nemám právo. Budu monstrum.
Stála jsem na nějaké loučce, zvedla jsem hlavu a podívala se do oblak, která vypadal, že se každou chvíli protrhnou a vysvitne slunce. „To je moje šance.“ Řekla jsem si. Upíři přece na slunce nemohou. Já na sluce nemohu. Nečekala jsem ani chvíli a první paprsky se dotkly mé pokožky. Mé bíle, mramorové pokožky, patřící zabijákovi. Ale nesplnilo se mé očekávání. Nezačala jsem na místě hořet. Ani mě nic nezačalo bolet. Stalo se úplně něco jiného než jsem čekala. Moje pokožka začala zářit. V první moment mi to přišlo nadpozemsky krásné. Zářila jsem jako milióny diamantů. Na té krásné loučce zalité slunečními paprsky, kde vše tak nějak zářilo jsem byla bodem nejkrásnějším. Jako bych na chvíli našla klid, který jsem nyní tak potřebovala. Ale jakmile oblaka zahalila i ten poslední paprsek vše se vrátilo. Jediné co jsem pociťovala bylo zklamání. Zklamání z toho, že nejsem mrtvá.Hlavu jsem znovu sklonila k zemi. Kolena se mi podlomila a já na ně prudce spadla. Žádná bolest z dopadu, se ale neobjevila. Tvář jsem složila do dlaní a nevěděla jsem co si počít dál. Zjevně nejsem upír z hororů. Nic mě nedokáže zabít. Ani kůl, ani slunce, tak proboha co ?

Běh těch co za mnou utíkali se blížil, až nakonec úplně utichnul. Byli tu. Všech sedm hnusných upírů co mi tohle udělali. Cítila jsem v sobě hroznou zlobu. Kdo se je prosil o záchranu, když ze mě udělali tohle. Proč mi to vůbec udělali. Co jsem jim tak zlého provedla? Čím jsem si tohle zasloužila?

„Bello…“ Carlisle chtěl pokračovat, ale já jsem ho nenechala. Zvedla jsem se ze země a obrátila se čelem k němu.

„Carlisle, proč ?“ podívala jsem se na něj tak smutným pohledem, že tím svým musel uhnout „Proč si mi to udělal. Myslela jsem, že mě máš rád. Myslela jsem, že si přítel.“ řekla jsem mu smutným tónem a pomalu se nadechovala k pokračování.

„Já jsem přítel…“znovu chtěl pokračovat, ale já ho utnula.

„Přítel ?“ pohrdavě jsem se na něj podívala „Říkáš, že jsi přítel. Jaký přítel by tohle“ ukázala jsem na sebe „udělal přítelkyni.“ řekla jsem mu a on vypadal, že neví co říct. A tak jsem pokračovala.

„Já ti to řeknu. Žádný přítel by to neudělal.“ řekla jsem mu po pravdě. Začínal se ve mně probouzet vztek. Nejen na Carlisle, ale i na ostatní.

„A co vy“ sjela jsem pohledem všechny jeho „děti“ „Jste šťastní.“ Všichni ode mě odvraceli pohled. Nemohli snést ten můj, plný smutku, křivdy a vzteku.

„Jste šťastní, jste šťastní…“ nevydržela jsem to a podlomili se mi kolena a já začala plakat. Ale čekalo mě další překvapení. Netekly mi slzy. Jen jsem suše vzlykala. Někdo se ke mně chtěl přiblížit a to jsem nemohla dopustit.

„Stůj.“ řekla jsem mrtvým hlasem, ale někdo se pořád přibližoval a nedbal na moje varování. Byl již téměř u mě. Natahoval ruku, aby se mě dotkl. Zvedla jsem hlavu a věnovala Carlislovi nejhorší a nejsmutnější pohled co jsem svedla.

„Nešahej na mě.“ Když viděl jak se na něj koukám rukou ucukl. Sebrala jsem všechnu svou sílu a zvedla se ze země se záměrem, rychle od nich odejít. V tom promluvil ten s bronzovými vlasy.

„My nelovíme lidi.“ řekl pouze.
 
 

Edwardův pohled :

Běželi jsme všichni pohromadě za ní. I když vím, že bych tam byl první držel jsem se raději v zádu. Carlisle s ní chtěl mluvit první a já bych jí mohl polekat. Běželi jsme až jsme jí nakonec viděli. Poslední paprsky, které jí ozářili byli znovu zahaleny mraky a ona spadla na kolena a tvář si dala do dlaní.
Vypadala tak zlomeně. Carlisle z toho byl naprosto zdrcený. Vyčítal si, že jí proměnil. Pak jsem doběhli a zastavili se na okraji mé louky. Tady jsem vždy odpočíval a přemýšlel. Proč se zastavila právě tady ?.

„Bello…“ oslovil jí Carlisle a chtěl jí vše vysvětlit, ale ona ho nenechala.

„Carlisle, proč ?“ koukala na něj tak smutně, že nikdo dlouho nevydržel se do jejích očí dívat. Jen tím jediným pohledem nám ukázala jak trpí. „Proč si mi to udělal. Myslela jsem, že mě máš rád. Myslela jsem, že si přítel.“ dořekla. Teď jsem si připadal, jako upír ještě hnusnější.

 „Já jsem přítel…“ řekl náš otec ve snaze jí to dál vysvětlit, ale ona ho znovu utnula.

„Přítel ?“ pohrdavě se na něj podívala „Říkáš, že jsi přítel? Jaký přítel by tohle“ ukázala na sebe „udělal přítelkyni.“ Carlisle nevěděl co jí na to má říct. A ona si toho všimla a pokračovala v našem mučení.

„Já ti to řeknu. Žádný přítel by to neudělal.“ pověděla a v jejích očích se začal zrcadlit vztek.

„A co vy“ sjela nás všechny“ „Jste šťastní.“ nedokázal jsem se dívat do jejích očí, které nám říkali jak moc jsme jí ublížili. Prostě jsem to nezvládl a ani moji sourozenci ne.

„Jste šťastní, jste šťastní…“ začala hystericky říkat. Podlomili se jí kolena a začala vzlykat. Tvář v rukou. Vypadala jako ta nejžalostnější, krásná socha.
Carlisle to nemohl vydržet a tak k ní šel pomalu.

„Stůj“ řekla mu varovně Bella. Carlisle, ale stále pokračoval, byl již jen kousek od ní. Chtěl se jí dotknout a ukonejšit. V tom, ale zvedla hlavu a věnovala našemu otci ten nejhorší pohled co jsem kdy viděl. Tolik smutku a křivdy.

„Nešahej na mě“ dodala. Carlisle uhnul rukou. Neměl odvahu jí neposlechnout po tom jak se na něj podívala. Najednou se Bella postavila a zdálo se že chce utéct a to jsem nemohl dopustit bez toho, že by nevěděla že je i jiný způsob jak se nakrmit.

„My nelovíme lidi.“ řekl jsem pouze. A čekal, že vyrazí směrem nový život.

 

Autor: Lil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nový začátek - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře