Další kapitola. Doufám, že se bude líbit. Moc, moc, moc prosím o kmentáře. Není co jiného dodat, snad jen, že přeji hezké počteníčko.
06.07.2009 (08:00) • Lil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1885×
3. kapitola – Cullenovi
Už jsem byla na pokraji usnutí, když tu se letadlo začalo nějak divně kymácet. Pak víc a víc …
V tu ránu jsem se úplně probrala rychle si zapínala pás. Kymácení neustávalo a pilot hlásil něco o poškození… přesně nevím co to bylo, jmenoval to nějak odborně.
„Budeme nuceni nouzově přistávat. Prosí zachovejte klid. Porucha není vážná…“ oznamoval nám pilot.
A já si říkala. To říkaj vždycky a pak to spadne. Letadlo s sebou pořád cukalo a já se začala docela bát. Paní vedle mě si toho všimla a začala mě trochu uklidňovat.
„To bude dobré. Slyšela si, není to nic vážného.“ šeptala mi, tím nejkrásnějším hlase co jsem kdy slyšela. Byla to jako cinkání zvonkohry. No prostě nádhera. Pak mě chytila za ruku. Trochu jsem sebou cukla. Její ruka byla ledová, jako kdyby jí do teď měla v kýbly plném ledu. Asi si to uvědomila a chtěla jí stáhnout, ale já jí nepustila. Nutně jsem potřebovala někoho kdo mě podpoří. Zřejmě to vycítila a ruku mi taky trochu pevněji stiskla.
„Právě budeme nouzově přistávat. Prosím zapněte si bezpečnostní pásy. Nic závažného se neděje. Prosím vyčkejte na svém místě do doby než vám dáme svolení vystoupit. Díky.“ Dokončil pilot a já se trochu uklidnila, ale dále jsem křečovitě svírala ruku té paní.
Ona se na mě jen tak hezky, mateřsky usmívala.
Po pár minutách jsem již pod s sebou cítila zem a byla jsem už naprosto v pohodě . Na pokyn pilota jsme zůstali sedět a já konečně té paní pustila ruku, která jí určitě musela bolet, jak pevně jsem jí drtila ve svém sevření. A usmála jsem se na ní.
„Ty si tu sama?“ Zeptala se a mě znovu okouzli krása jejího hlasu.
„Jedu za svojí novou rodinou“ odpověděla jsem zdvořile.
„Jsem totiž ode dneška adoptovaná“ odpověděla jsem na její nechápavý výraz, který mi věnovala když jsem řekla nová rodina.
„Aha, no já se jmenuji Esme. Esme Cullenová. A tamhle je můj manžel Carliel.“ Řekla a ukázala na krásného muže, který seděl hned vedle ní přes uličku. Když si všiml, že se na něj koukám zasmál se. Byl to takový blonďák, který měl dobré, ne přímo skvělé předpoklady být modelem. Když se usmál, byl ještě hezčí. Úsměv jsem mu opětovala a znovu se podívala na Esme.
„Hmm… Já se jmenuji Bella. Bella Swan. Ráda vás poznávám“ pověděla jsem jí a než jsme mohli pokračovat v další konverzaci, letušky nám řekli, že již můžeme vystoupit.
V hale nám jen suše oznámili, že let co nás dopraví na původně určené místo přiletí za necelou hodinu a že tu máme počkat. Já jsem si tedy sedla a ke mně se přidala Esme a Carliel.
Oba dva byli neskutečně milý a vzbuzovali ve mně rodičovskou autoritu.
Docela mě překvapilo, když jsem si je tak prohlížela vedle sebe, že si byli podobní. Oba měli mramorově bílou pleť, jejich oči měli zajímavou a překvapivě stejnou barvu tmavšího karamelu a oba byli nepřirozeně studení. Po chvíli jsem to ale přestala řešit.
„Musím zavolat rodičům“ a Lin přidal jsem si v duchu.
„Ale ovšem. Klidně jdi mi tu počkáme“ Chovali se ke mně jako k pravé dceři . Bylo to úžasné.
Po delším rozhovoru s mými novými rodiči, kdy se mě ptali „Nestalo se ti nic? Kdy přiletíš? nebo Co to bylo za poruchu“ a po mých odpovědích „Jsem v naprostém pořádku. Přiletím asi o hodinu možná dvě déle a opravdu nevím co to bylo za poruchu“ jsem se dostala konečně k tomu pro mě důležitějšímu telefonátu.
„Ahoj Lin. Měli jsme menší poruchu, takže do Port Angels dorazím o něco později.“ začala jsem do telefonu chrlit informace.
„Ahoj, poruchu?A není ti nic?“ strachovala se hned Lin
„Ne neboj, jen ti volám, abys neměla strach. Už teď mi moc chybíš ty moje nej kámoška.“ řekla jsem trochu smutně
„Ty mě taky magnete na potíže“ odpověděla mi výsměšně.
„Hele já budu končit, za chvíli mi to letí. Tak pa“ pověděla jsem jí a ona mi jen popřála dobrý zbývající let a já už se řítila zpátky ke Cullenovým.
Po pár minutách nás už volali zpátky do letadla, abychom mohli vyletěn do mého nového domova. A my šli.
Autor: Lil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový začátek - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!