Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nová šance - 9. díl

05.06.2009 (17:00) • FallenAngel02 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2260×

9. kapitola - Nejistota

„To já za to můžu. Kvůli mně odešel. Nenávidím se... Všechno jsem zkazila!" Mumlala jsem pořád dokola jako smyslů zbavená. Ale byla jsem naprosto zoufalá... Myslím, že mě z tohohle oddělení převezou rovnou na psychiatrii. Doktor i sestřičky si totiž nejspíš myslí, že jsem se totálně zbláznila. No, nejsou daleko od pravdy. Od té doby, co jsem tu, pořád jenom brečím... Jsem úplně zoufalá... Navíc kvůli té pitomé nehodě totálně nesamostatná. Mé nohy jsou jako z olova... Těžké a nehybné...

„Bello, mohla bys toho prosím tě nechat? Tohle ti nepomůže." Domlouvala mi Alice mírně otráveně. Vlastně se ani nedivím. Myslím, že už mě musí mít po krk...

„Mně už nic nepomůže..." Odvětila jsem nešťastně a odvrátila svůj pohled na druhou stranu...

„Bello!" Vypěnil Charlie, který seděl na židli na druhé straně mé postele. „Takhle to dál nejde! Pošlu tě za Renée a bude!"

Tentokrát jsem se probrala ze svých lítostivých myšlenek. Vyplašeně jsem vylítla do sedu a vykřikla: „Cože? Tati, ne, prosím! To mi nemůžeš udělat! Já chci zůstat tady, prosím!"

„Bells, já už si s tebou vážně nevím rady. Nemůžu se dívat na to, jak jsi pořád nešťastná. Myslím, že změna prostředí ti prospěje..." Mluvil Charlie už mírnějším hlasem. Na jednu stranu ho chápu. Chce mi pomoci. Ale já odtud nechci. Za žádnou cenu!

„Tati, já se polepším, slibuju! Budu jíst a... Taky se už těším domů... Nemůžeš mě poslat pryč! Nebo mě tady už snad nechceš?" Zeptala jsem se nešťastně. Věděla jsem, že je to tak trochu podpásovka. Hrála jsem Charliemu na city... Ale zoufale jsem tu potřebovala zůstat!

Charlie se na mě podíval vyděšeným a zároveň zklamaným pohledem. „Jistě, že tě tu chci, holčičko. Ale už se nehodlám dívat, jak se topíš v žalu, to po mně nemůžeš chtít!" Řekl Charlie naštvaně, poté se zvedl a odešel. Možná šel přemýšlet domů, nebo do práce. Jo, to by mu bylo podobné. Tráví tam veškerý svůj volný čas. Práce je pro něj všechno... Ale každý máme něco bez čeho nemůžeme žít...

Chvíli jsem se dívala za Charliem a přemýšlela, zda se mi ho podaří přesvědčit, abych tu mohla zůstat. No, budu muset doufat. Nic jiného mi nezbývá...

„Alice, kde je Edward?" Zeptala jsem se náhle. Strašně jsem se bála, že už se nikdy nevrátí...

„Nevím, Bello." Odpověděla Alice popravdě a tvářila se naprosto bezradně. „Ještě se nerozhodl, kam pojede, nebo co udělá. Vidím jenom, jak jede pryč z Forks, ale sám ještě pořádně neví kam..."

„Ale přesto... Mohla by ses soustředit, Alice? Dávat pozor, abys věděla, kdy a jak se rozhodne..." Prosila jsem neobratně a upírala své od pláče zarudlé oči do Aliciny bledé, avšak půvabné tváře.

„Jistě, Bello." Povzdechla si Alice. „Ale myslím, že nebude dělat žádná předčasná rozhodnutí. Už proto, že..." Náhle Alice v polovině věty zmlkla. Nejspíš prozradila víc, než měla původně v úmyslu...

„Už proto, že co?" Zeptala jsem se a podezřívavě si Alici měřila. Co přede mnou zase tají?

„Ale to nic. Nelam si tím hlavu..." Snažila se mě Alice uklidnit, ale na mně tohle vážně neplatilo...

„Alice, mohla bys být tak laskavá a dopovědět to?" Požádala jsem ji netrpělivě.

„Tak dobře." Kapitulovala Alice, ale bylo na ní vidět, jak nerada mi to říká. „Protože jsem mu řekla, že... Kdyby chtěl jet znovu do... Itálie, pak ho zastavím včas..."

Zalapala jsem po dechu. Náhle bylo takové ticho, že by bylo snad slyšet spadnout i špendlík. Moc dobře jsem věděla, co tahle Alicina slova znamenají... Chápala jsem i ten smutný a bezradný tón, jakým to říkala... Slíbila mu sice, že ho zastaví a je pro to ochotná udělat cokoliv. Ale nemůže ho zastavit, dokud se Edward nerozhodne. A on to ví... Takže když se dostane příliš blízko a Alice to uvidí příliš pozdě, pak... Pak by už nejspíš nedokázala udělat nic, co by ho včas zachránilo...

„Ne! Alice! Musíš něco udělat! Hned!" Vykřikla jsem vyděšeně a začala se nemotorně hrabat z postele. Jenže ty blbé nohy mě neposlouchaly...

„Uklidni se, Bello! Nic zatím není jisté. Upřímně pochybuji o tom, že by jel Edward znovu k Volturiovým... Neboj se, neudělá opět stejnou chybu. Postarám se o to." Slíbila mi Alice, ale nevěděla jsem, zda jí mám věřit. Co chce proboha dělat? Ani pořádně neví, kde Edward je. Ani kam jede, případně, co má v plánu... Tak jak mi může tvrdit, že se o to postará?!

„Chci jet za ním." Rozhodla jsem se. Nesmím ho nechat znovu odejít. Ale především nesmím dovolit, aby se mu něco stalo. To v žádném případě!

„Zbláznila ses?? V tomhle stavu nikam nemůžeš! A navíc, ani nevíš, kam jet!" Odmítla to Alice okamžitě.

„Hmm..." Zamručela jsem. Věděla jsem, že nemá smysl se s ní hádat. Je to jako házet hrách na zeď. Možná, že Esme nebo Carlisle... Ti by mě určitě pochopili. Jen se s nimi tak spojit...

No, počkat... Mám to! Napadl mě náhle úžasný plán. No, až tak úžasný nebyl. Ale vyjít by mohl... Jen na to nesmím myslet... Honem jsem přeladila na jinou frekvenci. Snad ještě nebylo pozdě. No, to se pozná...

„Alice? Mohla bys mi prosím dojít do bufetu pro něco k jídlu? Mám docela hlad, ale ty nemocniční blafy se vážně nedají jíst..." Poprosila jsem a snažila se tvářit se nenápadně. Lhaní mi nikdy moc nešlo...

„Jistě, Bello. Hned jsem zpět." Řekla Alice s úsměvem a hned byla pryč...

Musela jsem jednat rychle. Možnost, že Alice uvidí mé počínání a bude mžiku zpět, je dost pravděpodobná... Takových pět minut by mi jistě stačilo... Možná i méně. Hlavně ať to stihnu...

Natáhla jsem se na noční stolek, na kterém měla Alice položenou kabelku a v ní, jak jsem doufala, i svůj mobilní telefon. Urychleně jsem ho vytáhla a začala hledat v seznamu to správné číslo...

„Alice, no konečně. Kam jsi zmizela? Edward jel za tebou... Měli jsme s Esme starost..." Spustil hned Carlisle, tudíž chvíli trvalo, než jsem se dostala ke slovu...

„Ahoj, Carlisle. Tady Bella." Řekla jsem a čekala až to upír na druhé straně telefonu vstřebá. Tušila jsem, že to nebude trvat dlouho, avšak zmýlila jsem se. Na můj vkus si dal Carlisle docela na čas, než odpověděl. Nejspíš byl vážně překvapený...

„Bello?" Zeptal se překvapeně. „Rád tě znovu slyším, jak se ti daří?" Zeptal se zdvořile, ale na to jsem bohužel měla moc málo času.

„Nezlob se, Carlisle, ale mám málo času. Alice neví, že volám. Asi by s tím moc nesouhlasila... Ale Edward... Musíš mi pomoct, prosím! On... Jel někam pryč a my vůbec netušíme kam. Já... Mám o něj strach, aby se mu něco nestalo. Co když... Co když jede znovu do Itálie? Carlisle, musíš mi pomoct!" Drmolila jsem zoufale. Mluvila jsem dost rychle, pletla se mi slova, ale věděla jsem, že mi Carlisle rozuměl...

„Uklidni se, Bello. Co se stalo? Alice je ve Forks? A Edward taky?" Ptal se Carlisle užasle.

„Ano, jsou tu oba. Alice už pár dní... Edward se tu v nemocnici objevil až dnes, ale.. Potom odjel. Já jsem mu řekla, aby... Aby odešel, ale to jsem ještě netušila, že..." Snažila jsem se říct toho co nejvíc, ale najednou mi došla slova. Cítila jsem, jak se mi chce znovu plakat. Selhal mi hlas... Snažila jsem se rychle uklidnit...

„V nemocnici? Co se stalo, Bello? Já tomu vůbec nerozumím..." Přiznal Carlisle nešťastně a čekal na odpověď...

Chtěla jsem pokračovat dál. Říct mu toho, co nejvíc, ale bohužel jsem to už nestihla. Náhle mi někdo vytrhl telefon z ruky...

Alice, kdo jiný... Napadlo mě a vzápětí jsem se o tom přesvědčila.

„Alice, vrať mi ten telefon, prosím!" Naléhala jsem, ale ona si mě nevšímala.

„Carlisle? Za chvíli ti zavolám, ano?" Řekla pouze do telefonu a poté ukončila hovor. Jakmile to udělala, obrátila se její pozornost na mě. Nevědomky jsem se přikrčila v očekávání nepříliš příjemného rozhovoru. Alice však pouze řekla: „Už toho mám dost, Bello. Jsi hrozně tvrdohlavá!"

Zmateně jsem se jí podívala do očí, jenže v tom se Alice otočila a než jsem stačila cokoliv říct, byla pryč. Chvíli jsem otupěle zírala na dveře... Pak mi došlo, že to nemá smysl...

Zašmátrala jsem znovu na nočním stolku a zazvonila na sestřičku.

Musím nutně mluvit s doktorem...

Pokračování příště!

Fallen_Angel

Předchozí / Další

Autor: FallenAngel02 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nová šance - 9. díl: