Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nová šance - 1. díl

Dakota

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nová šance - 1. dílAhojky, začala jsem psát jednu povídku, tak bych byla ráda, kdybyste mi písli, jesli mám pokračovat dál, nebo ne:)... *** Tento příběh je volné pokračování na Nový měsíc, ovšem je tu pár změn. Když se Bella s Edwardem vrátili z Itálie, tak ji Edward znovu opustil. Jacob se mezitím otisknul, takže Bella zůstala úplně sama a je na tom dost špatně. Dokonce bude chtít umřít, ale osud znovu zamíchá kartami, a tak Belle postaví do cesty spoustu nových překážek, ale i šancí na nový začátek. Je jenom na ní, jak se s tím vypořádá…

06.05.2009 (15:00) • FallenAngel02 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3061×

1. kapitola - Zoufalství

Možná, že smrt by byla tou snazší variantou. Raději být mrtvá, než žít bez něj. Každá myšlenka na něj bolí. Každá sebemenší vzpomínka se zarývá do mého srdce jako nůž. Cítím, jak pomalu tluče a oprýská se o žebra. A s každým dalším úderem mi dává najevo, jak moc je rozlámané. Snad na tisíce malinkatých kousíčků, které už nikdy nikdo neslepí.

Protože zázraky se nedějí. Moje láska s tváří anděla se nevrátí. Zmizel. Pryč. Daleko. Někam, kde na něj čeká dívka, která je ho hodna. I když pochybuji, že taková vůbec existuje. Protože on je dokonalý a na tomto pozemském světě neexistuje nikdo, kdo by se mu snad jen nepatrně rovnal.

„Edwarde...," uniklo mi z pevně semknutých úst. Cítila jsem, jak se mi po tváři kutálí slza. A za ní další a další...

Nakonec jsem to nevydržela a rozbrečela se naplno. Vzpomínala jsem na posledních několik měsíců, které uběhly od té doby, co mě Edward opustil. Bez něj to není život. Nemám chuť žít, protože to hlavní a nejdůležitější jsem ztratila. Nic jiného už nezbývá. Jsem si tím jistá...

Možná, že dřív jsem si naivně myslela, že to bez něj zvládnu. Byla jsem uzavřená ve své bublině lhostejnosti, která mě bránila před tou nesnesitelnou bolestí ze ztráty milované osoby. Ale potom, co se stalo v Itálii, moje otupělost zmizela. Nenávratně.

Zas jsem to byla já. Bella plně vnímající všechny pocity. Už jsem se neměla za co schovat. Dokonce i mé věčné slunce zapadlo. Poté, co jsem se vrátila z Itálie se vše změnilo. Jacob měl od Sama, vůdce jejich vlkodlačí smečky, zakázáno se se mnou vídat. Prý když se paktuji s upíry, pak nemám v jejich světě místo. No ano, dobře mi tak.

A pak také Jacobovo otisknutí vše změnilo. Když se mu to konečně povedlo, tak jako už většině jeho přátel, zpřetrhala se veškerá pouta mezi námi. Ale vlastně jsem ráda, alespoň se Jake kvůli mně už netrápí.

Všichni jsou šťastní. Až na jednu nepatrnou osobu - mně.

Náhle se mi v mysli vynořila další vzpomínka. Seděli jsme s Edwardem v autě na zadním sedadle. Byla jsem o něj opřená. Vlastně myslím, že jsem mu ležela v náruči a usínala. Byla jsem opravdu vyčerpaná, ale mermomocí jsem chtěla zůstat vzhůru. Vychutnat si každý okamžik s tím, že by to mohl být ten poslední. Ale nečekala jsem, že to bude tak rychlé.

Hned po návratu z Volterry, když jsem se probudila, zjistila jsem, že jsou všichni pryč. Dokonce i Alice. Charlie mi řekl, že mě přivezli uprostřed noci, tak vyčerpanou, až se bál, zda nemá zavolat doktora. A potom zase zmizeli, tak rychle jako se objevili. Charlie mě ubezpečil, že Edwarda vykázal z domu a že už ho sem víckrát nepustí, aby mi nemohl znovu ublížit.

Bohužel mu nedošlo, že to jediné, co já chci, je právě Edward. Jak už jsem řekla. Bez něj nemá můj život smysl. Raději zemřu, než se dál trápit myšlenkou na něj.

 

Po chvíli jsem si utřela uslzené oči a vstala jsem. Šlo to dost špatně. Můj zrak byl zamlžený od slz. Neviděla jsem na krok, a tak nebylo divu, že jsem upadla.

„Sakra!" Zaklela jsem, když jsem uslyšela křupnutí. Mým pádem se mi podařilo uvolnit jedno z prken v podlaze. Nejspíš jsem ho podebrala kotníkem.

„To mi tak ještě scházelo," mumlala jsem si pro sebe, zatímco jsem se pokoušela vrátit uvolněné prkno na své místo.

Škoda, že tu není Jacob. Ten by to měl hned. Napadlo mě, ale okamžitě jsem té myšlenky litovala. Vztekle jsem praštila do prkna, až se uvolnilo úplně. V té chvíli jsem zůstala jen němě zírat.

V prohlubni v podlaze se krčilo zaprášené cédéčko - dárek k mým osmnáctým narozeninám, a také několik fotek, které jsem fotila já. Jsou staré už víc, jak rok.

Roztřesenými prsty jsem vzala jednu do ruky a zírala na Edwardovu podobiznu, tak věrnou, až jsem měla dojem, že tu stojí přede mnou.

Dala jsem si ruku na pusu, abych nevykřikla zoufalstvím. Byla jsem si totiž jistá, že se mě zmocňuje hysterie. Celé mé tělo se otřásalo tlumenými vzlyky, které se mi draly z hrdla.

To už je vážně moc. Nejsem si jistá, zda tohle dokážu přežít. Ztratila jsem už všechno, co se ztratit dalo. Nemám už nic. Jen prázdné ruce a vtíravý pocit samoty.

Stále se mi do mysli vkrádá, že smrt by byla vysvobozením. Musela bych to však provést rychle. Bez přemýšlení. Co kdyby to Alice opět viděla a překazila tak mé plány? I když to je dost nepravděpodobné. Rodinu Cullenových jsem už dávno přestala zajímat.

Jsem jen mlhavý stín minulosti, kvůli kterému jim navíc hrozí nebezpečí od Volturiových. Ale nad tímhle nechci přemýšlet. Nesmím! Už takhle se cítím dost mizerně...

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já budu uvažovat nad tím, jak se sprovodit ze světa. I když při mém sklonu k nehodám je s podivem, že jsem stále ještě na živu...

 

Znovu jsem se zadívala na fotku, kterou jsem stále držela ve své ruce a nakonec jsem se rozhodla. Tohle už nemá smysl. Raději to trápení ukončím dřív, než to bude ještě horší. Teď jsem schopna alespoň relativně uvažovat. Ale raději nehodlám čekat, až mi z toho přeskočí úplně... Ale pro jistotu jsem se neodvažovala myslet na to, jak moc ublížím Charliemu a Renée. Myslet na jejich bolest bylo nesnesitelné...

Zvedla jsem se ze země, kde jsem dosud seděla a zbrkle jsem se vydala ke dveřím. Utíkala jsem jako o překot, až jsem párkrát zakopla. Ale rozhodla jsem se tím nezdržovat... Jenže najednou mě popadlo zvláštní nutkání rozloučit se s Charliem. Zasloužil si alespoň krátký dopis na rozloučenou.

Jo, přesně to udělám! Rozhodla jsem se a rozeběhla se po schodech dolů. Ani jsem nevěděla, proč najednou tak spěchám, ale bylo to jakési podvědomé nutkání, které mě nutilo jednat rychle. Jenomže právě to byl kámen úrazu. Při mé „zručnosti", kdy padám, i když se pokouším jít po rovném a celkem stabilním povrchu, jsem neudržela rovnováhu a zakopla.

Škobrtla jsem o jeden ze schodů a pak už jsem jen zaznamenala, jak padám dolů. Nestihla jsem ani vykřiknout. Teprve až když jsem ucítila tvrdý náraz, mi došlo, že jsem dopadla na zem. Pokoušela jsem se zvednout. Zkontrolovat všechny končetiny, jenže to nešlo. Šíleně se mi motala hlava a měla jsem obtíže s dýcháním. Ale nevzdávala jsem to.

Pokusila jsem se znovu zvednout. Zapřela jsem se o lokty a zabrala. V tom jsem však ucítila ostrou bolest někde pod žebry.

„Auu!" Vykřikla jsem a poté jsem upadla do bezvědomí.

Možná, že přijde konečně vysvobození, kdo ví?...

 

Pokračování příště!

Fallen_Angel

 

Další

Autor: FallenAngel02 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nová šance - 1. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře