Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyléčitelná-7. kapitola

sddedf

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nevyléčitelná-7. kapitolaTak tady máte proměnu hlavně z Bellina pohledu i když je tam ze začátku malinko Alice tak doufám že se vám to zase bude líbit a papapa

21.09.2009 (10:00) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3275×

VII.-Proměna

Alice

Potom co Carlisle s Esme odešli jsem se začala soustředit na její budoucnost. Bylo tu ticho až moc zkontrolovala jsem Bellu. Škubala sebou ale nekřičela. Zvláštní. Dívala jsem se na svojí sestru když mě do očí uhodilo to co nosí. Musím ji po proměně vzít na nákupy.

„to snad nemyslíš vážně Alice“ křiknul po mě Edward ze zdola.

Nemyslím hned. Tak blbá zase nejsem. Pomyslela jsem si nazpátek. Seděla jsem tam celou noc a přemýšlela co jí koupím na sebe. Párkrát se tu byl podívat Jasper s Emmettem. Ráno jsem se zvedla. Museli jsme do školy. Na hlídání přišla Esme. Carlisle jel do nemocnice a tak byla Esme jediná kdo jí mohl hlídat. Bella se dneska ještě neprobudí. Jeli jsme do školy a já jsem měla skvělou náladu. Už jsem se nemohla dočkat Belly jako nové sestry. Na té oslavě byla opravdu fajn. Dokonce se smála Emmettovým vtípkům. Cítila se opravdu šťastně i když měla černou chvilku jak mi potom řekl Jasper. Vystoupili jsme a šly do školy.

Bella

Práno jsem se probudila opravdu šťastná. To jsem nečekala že mi uspořádají oslavu. Sestra mi přinesla snídani a moje „oblíbené“ prášky. Všimla jsem že jeden změnil barvu. No doufám že doktor ví co dělá. Snědla jsem snídani a zapila prášky. Otevřela jsem si notebook a dělala  úkoly  co jsem včera dostala od učitele. Najednou cítím jak na mě padá temnota. Už jsem ani skoro nic nevnímala. Padla na mě tma a já se cítím jako kdybych přestávala existovat.

Začala jsem zase vnímat a první co jsem ucítila byl studený vzduch proudící hodně rychle kolem mě. Pak jsem ucítila že na něčem studeném ležím. Chtěla jsem otevřít oči ale nešlo mi to. Najednou jsem ucítila teplo a měkkou matraci pode mnou. Konečně jsem mohla otevřít oči. Koukala jsem na Carlisleho a ještě jsem poznala jednu osobu. Esme. Kde to vlastně jsem? Chtěl jsem to říct nahlas ale nešlo to. Nemohla jsem mluvit. Pak jsem uviděla Carlisleho jak se nade mnou sklání.

„Bello uzdravím tě tak jak jsem ti to slíbil“ řekl mi a pak jsem ucítila jen silné řezání do krku. Řezání přestalo ale zase se mi do těla vlévala něco jako kyseli která protekla a všechno kolem zapálila. Nejprve protekla k srdci které bylo jako o závod a pak do všech koutků těla. Cítila jsem se jako právě vhozené poleno do táboráku. Chtěla jsem křičet škemrat o smrt ale nešlo to. Znamená to že jsem němá? Už mě bolelo i myslet a tak jsem přestala přemýšlet na d zbytečnými věcmi a soustředila se jen na to jak zapomenou na tu spalující bolest uvnitř celého mého těla. Nevím kdy to bylo jestli uběhly dyn nebo jen hodiny ale přišlo mi že slyším úplně všechno. Jemný cvrlikot  ptáků venku padání mlhy i dusot mravenců nesoucí tenké větvičky do mraveniště. Soustředila jsem se na všechny szvuky okolo mě abych zapomněla na zničující žár uvnitř mě který minutu po minutě pořád přibýval na síle. Poslouchala jsem rádio co tu bylo zapnuté a najednou jsem uslyšela že je 4. dubna asi jedenáct hodin dopoledne. Cože?! To už je. Dubna dyť bylo prvního proběhlo mnou zmatení ale nechala jsem to plavat. On mi to někdo vysvětlí. Řekla jsem si a zase se zaposlouchala do všech zvuků kolem sebe. Když bylo něco kolem druhé odpoledne stalo se něco nečekaného. Bolest vyhlásila ústup z mých končetin ale stahovala se do jediného orgánu v těle. Tam kde si staří Egypťané myslely že se rodí myšlenky a city. Do srdce. Cítila jsem jak moje srdce bije jako koni který doběhne překážkový dostih. Všechna bolest z celého těla se soustředila v orgánu velikosti lidské pěsti. Myslela jsem si že  mi srdce vyskočí z prsou a dá pokoj ale ono přidalo na rychlosti a pak se z ničeho nic zastavilo. Věděla jsem že můžu otevřít oči a začít se hýbat ale nechtělo se mi. Bylo mi dobře jako nikdy. Měla jsem chuť poděkovat Carlislovi a běžet světem kam mě nohy zavedou. Musela jsem se usmát. Připadala jsem si na vrcholu blaha. Měla jsem náladu že by ji nezkazil ani sám Budha.

„Bello?“ ptal se ženský hlas posazený docela vysoko. Konečně jsem se přinutila otevřít oči. Rozlepila jsem víčka zamrkala a zase je zavřela. Ostré světlo v místnosti bylo těžko snesitelné. Rozhodla jsem se pro druhý pokus. Otevřela jsem oči znovu zamrkala a nechala je otevřené. Rozhlédla jsem se po místnosti a uviděla sedm tváří z nichž jednu jsem neznala. Byla to docela vysoká blondýnka. Pak se mi do zorného pole dostala malá dívka s valy na všechny směry. Věděla jsem že už jsem jí někde viděla. Všechny vzpomínky jsem měla zamlžené jako bych se díval přes mléčné sklo. Ale vzpomněla jsem si na jména všech osob až na tu blondýnku.

„Bello?“ uslyšela jsem znovu Alicin hlas. Posadila jsem se na posteli překvapilo že mě to netrvá věčnost. Teprve teď jsem si všimla že má Alice po bocích Emmetta a Jaspera.

„Alice kde to se jsem proč mě spaloval taková bolest co se mi to stalo“ přicházelo na mě milion nezodpovězených otázek.

„klid Bello všechno ti vysvětlíme“ řekla Alice a sedla si vedle mě ale Jasper se tvářil nesouhlasně.

„jak se cítíš?“ zeptal se mě Carlisle

„zdravě řekla bych díky tobě a taky mi trochu pálí žáha nemáte tu někdo vodu se sodou?“ zeptala jsem se a Emmetta popadl záchvat smíchu.

„měla by jít lovit“ mumla si pro sebe Jasper

„co bych měla?“ nechápala jsem vůbec nic.

„lovit copak dokážeš vydržet tu bolest v krku?“ řekl mi a zase se na něco zeptal

„neměla bych se ptát já? A na tvojí otázku já jsem vydržela chemoterapie teď spalující bolest tak se prosím tě přestaň ptát“ řekla jsem a sepla ruce na hlavou jako že se modlím.

„měla bys jít lovit Bello otázky můžou počkat“ řekl Carlisle ale já jsem se už rozhodla. Nejdříve otázky pak ten jejich lov.

„ne Carlisle nejdříve otázky a pak lov“ prosadila jsem jsem si svou a sedla si tureckého sedu. Alice se furt umívala jako měsíc na hnoji. A já si v duchu přioravovala otázky na které se zeptám.

Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevyléčitelná-7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře