Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nessie a Jacob: 19.část

09.10.2009 (14:00) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2676×

Vjely jsme na lesní cestu, měli jsme štěstí, nebyl vůbec žádný provoz proto jsme to sem  stihly v rekordním čase. Všichni hned vystoupili z auta a mířili k domu. Co nejrychleji jsem šla za nimi. Vstoupili jsme v těsně za sebou do dveří. Ostatní už na nás čekali na gauči. Přejela jsem je pohledem, byli zmatení, nevěděli co se stalo. Všimla jsem si Jakea sedícího na křesle dál od ostatních. Byl tam dokonce i Chris, což jsem nečekala.

,,Proč jste nás vyrušili? Bezvadně jsme se bavily.‘‘ Vyčítal nám Emmett. ,,Doufám, že je to něco hodně důležitého.‘‘ pokračoval dál a snažil se o vážný tón.

,,Promiň.‘‘ zašeptala jsem. Bylo mi líto, že kvůli mně musely odejít, kdybych se zeptala Alice, kde je ten záchod a nešla tam sama, nemuselo se to stát, aspoň ne teď. Nikdo pořádně nevěděl co se stalo, jen něco málo Alice.

,,Nessie, řekni nám co se stalo.‘‘ neléhal na mě Edward. Nebyl zvyklý, že neví co se děje a já jsem na to teď nemyslela, ale měli by to vědět. Možná by tu neměl být Jacob, určitě se rozruší. Šla jsem k nim, sedla jsem si na pohovku mezi Emmetta a tátu. Viděla jsem zklamaný pohled Jakea, ale teď bude potřebovat prostor.

,,Jen vám chci, že se mi nic nestalo, nic mi neudělal, jen jsem trošku rozrušená.‘‘ začala jsem abych je upozornila na šťastný konec a nemusely se nervovat. Zahlídla jsem koutkem oka jak se Jake napjal.

,,Byli jsme v klubu v Seattlu. Bavili jsme se a já jsem pak potřebovala na toaletu, tak jsem se po ní šla porozhlídnout, nechtěla jsem holky rušit, protože se báječně bavily. Šla jsem dozadu, byla tam tma, ale stále jsem viděla na parket.‘‘ Co nejvíc jsem se snažila vybavit detaily, Edward mi samozřejmě četl myšlenky, ale teď mi to nevadilo. Vynechala jsem to nepodstatný, třeba Davida, nemusel o tom nikdo vědět. ,,Pak tam stál on, přiblížil se ke mně a já jsem ucítila, že je to upír. Myslela jsem, že mě zabije, ale pak na nás posvítil reflektor a zarazil se a znechuceně se nakrčil. On mě poznal. ,Málem jsem zabil Renesme Cullenovou…‘ sykl a pak zmizel. Nevím jak dlouho jsem tam stála, ale pak mě našla Alice.‘‘ ukončila jsem to a snažila jsem se co nejpřesněji představit si jeho obličej. Konečně se mi to povedlo. Mysli jsem si dokola přehrávala jeho pohled zděšení. Edward se rychlostí blesku postavil.

,,Zatracený Felix.‘‘ křičel rozčíleně zval do ruky vázu na konferenčním stolku a hodil jí na stěnu. Nikdo tuhle reakci nečekal.

,,Felix?‘‘ zeptala jsem se. Neznala jsem žádného Felixe. Všichni byli jako omámení, byli v šoku, oni určitě věděli jaký Felix, jen Jake byl taky zmatený a já.

,,Felix z gardy Volturiových.‘‘ zašeptala Alice. Teď mi probleskla hlavou vzpomínka na mýtinu, před více jak 7 lety. Stály jsme na louce se svědky a snažili se zastavit je, nakonec se nám to povedlo. Ale co teď chtějí tady? Alice neříkala nic o tom, že sem jedou.

,,Co by tady chtěli?‘‘ zeptala jsem se zmateně. Neví co by tady chtěli Volturiovi, nemají důvod jsem jezdit.

,,To nevím, nic jsem neviděla.‘‘ odpověděla mi Alice a asi i sama sobě. Nikdo se za celou dobu nehnul. Všichni byli zabráni do svých myšlenek. Podívala jsem se na Jakea. Díval se celou dobu na mě, měl v očích strach, bál se o mě. Vstala jsem a sedla si mu na klín. Jake si mojí hlavu přitáhl na hruď a líbl mě do vlasů. Hlavou mi pobíhali myšlenky, co když mě budou hledat, možná bych neměla být s Jakem aby se mu nic nestalo a co moje miminko?

,,Nessie, byla jsi dneska hodně rozrušená. Mohl bych tě prohlídnout?‘‘ zeptal se mě Carlisle, tím mě vytrhl z mých myšlenek. ¨

,,Jasně.‘‘ souhlasila jsem a zvedla jsem se. Jake propletl naše prsty na rukou a šel semnou. Jen jsem se na něj slabě usmála, vůbec mi to nešlo, nemohla jsem se normálně soustředit, co když Volturovi udělají něco mé rodině? Nic by mě nebolelo víc.

Šli jsme po schodech do Carlisleovi pracovny, nikdo z nás tří nemluvil. Jakobova ruka mě příjemně hřála a cítila jsem pocit bezpečí. Lehla jsem se na lehátko, aby mohl Carlisle udělat ultrazvuk. Jake se posadil vedle do křesla a nepouštěl mou ruku. Přejížděl palcem na hřbetě mé ruku a dělal uklidňující kroužky.

,,Tady je.‘‘ Ukázal na monitor ultrazvuku Carlisle svým bílým prstem. ,,Chceš udělat fotku?‘‘ zeptal se mě. Jen jsem souhlasně přikývla. Za okamžik mi Carlisle podával fotečku našeho prcka. Zalili se mi oči slzami, ale nepřehoupli se přes okraj očí. Setřela jsem si gel a přetáhla zpátky tričko. Seskočila jsem z lehátka a šla ke dveřím. Jake mě doběhl a vzal mě kolem pasu.

,,S tímhle si jako mám hrát?!‘‘ zeptal se mě udiveně Emmett, když si prohlížel fotku našeho drobečka. Emmett je fakt jak pětileté dítě, kterému ukazuju jeho budoucího sourozence.

,,Zaprvé, ty jsi sním hrát nebudeš, vždyť mu ublížíš.‘‘ všichni propadli smíchu, jen Emmett se na mě díval pohoršeně. ,,A zadruhé, on ještě vyroste.‘‘ bránila jsem své miminko. To dítě je tak malé, ale stejně k němu tolik lásky. Pohladila jsem si své bříško.

,,Nessie, to mi nemůžete udělat! Vždyť já jsem hodný strýček Emmett.‘‘ mluvil ke mně roztomilým hlasem a pak se na mě podíval jeho pohledem, při kterém roztaje i ledovec a já věděla, že mu to stejně dovolím.

,,Uvidíme.‘‘ špitla jsem. On moc dobře věděl co to znamená a byl na sebe pyšný.

,,Už máte jména?‘‘ zeptala se mě Esmé. To mě vůbec nenapadlo, na jména je ještě brzy ne? Ani nevíme co to bude.

,,Ještě ne, ani jsme se tím nezabývali.‘‘ řeknu po pravdě, nemá cenu jim lhát, když Edward čte myšlenky, Alice vidí budoucnost, není to lehké udržet si tajemství v této rodině.

Cítila jsem na sobě únavu, která mi pomaličku zavírala víčka.

,,Půjdu si lehnout.‘‘ zašeptala jsem a zvedla se. Nechtěla jsem si lehnout tady v domě. Chtěla bych do naší chaloupky uprostřed lesa. Nebyla jsem tam, už tak dlouho.

,,Půjdu s tebou.‘‘ chytil mě za ruku Jake. Viděla jsem Alici jak nesouhlasně zakroutila hlavou, ale nic víc neřekla. Edward a Jasper seděli v jídelně na židli u stolu a něco probírali.

,,Tak dobrou noc.‘‘ rozloučila jsem se s ostatními. Belle jsem dala pusu na tvář a ta mě pohladila po vlasech. Šla jsem s Jakem ke dveřím. Objal mě kolem pasu, došli jsme na kraj lesa a rozeběhli se k chaloupce.

Malý domeček stál na svém místě, nevím proč mě to překvapilo, asi v hlouby duši jsem nedoufala, že tam bude stát. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Zhluboka jsem se nadechla, cítila jsem nádhernou vůni, kterou miluji. Podívala jsem se na Jakea a ten nesdílel stejný názor – krčil znechuceně nos. Usmála jsem se na něj a táhla ho k sobě do pokoje.

Lehla jsem se na postel a Jacob mě ochotně napodobil. Přitáhl si mě na jeho teplou hruď a hladil mě ve vlasech.

,,Jsem rád, že jsem vám nic nestalo.‘‘ zašeptal Jake a políbil mě do vlasů. Opřela jsem se o loket abych mu viděla do obličeje a natáhla jsem se pro polibek.

Uspokojovala mě představa, že zítra bude můj, můj oficiálně. Zítra už budu Reneesme Cullenová – Blacková.

,,Tak stávej ty ospalče! Snad nechceš propásnout svou svatbu!‘‘ křičela na mě Alice. Jen jsem se přetočila na druhý bok a nevěnovala jí pozornost.

,,Ještě chvilku.‘‘ zabrblala jsem si pro sebe. Nechtělo se mi vstávat, svatba je až ve dvanáct. Nevím co budu do té doby dělat.

,,Žádný takový! Emmette!‘‘ řekla rázně a zařičela do druhý místnosti.

,,Jsem tady.‘‘ ohlásil Emmett, nevím jestli to říkal mě nebo Alici, ale jestli mě to mělo zastrašit tak se mu to moc nepovedlo.

,,A co jako.‘‘ řeknu ostře a hodím si přes hlavu deku aby je nemusela poslouchat.

,,Slyšel jsem, že moje neteřinka nechce vstávat na svou svatbu, s tím se musí něco udělat.‘‘ řekl a taky tak udělal. Shodil ze mě jedním, ladným pohybem deku a vzal mě do náruče. Prošel semnou malou chodbu a nesl mě ven z domu a bylo mu úplně jedno, že jsem jen v noční košili a bude mi zima.

,,Bude mi zima, to maličké nastydne. Jdu se obléct.‘‘ řekla jsem a snažila jsem se postavit na nohy. Emm se podíval po Alici a ta přikývla. Šla jsem zpátky do svého pokoje, jen co tam budu zamknu za sebou dveře a lehnu si zpátky, takhle mě budit po ránu a je mi jedno, že mám svatbu. Hned za rohem jsem se rozeběhla, ale Alice stála hned přede mnou.

,,Co si myslíš, že děláš?!‘‘ řekla ostře, byla už doopravdy naštvaná. Můj plán by byl dokonalý, kdyby nebyla v naší rodině. Hodila po mě oblečení. Ve vlastním zájmu se jí podvolím. Podle jejího výrazu se budu muset obléknout tady. Vzala jsem si od ní dlouhé šusťáky a bílé tílko, přesně moje nejoblíbenější oblečení.

,,Tak jsi hodná.‘‘ uchechtla se Alice a lehce mě strkala do zad, abych šla za Emmettem, ten už stál netrpělivě u dveří.

,,Už jsem si myslel, že se nedočkám.‘‘ řekl na nás naoko vyčítavě.

,,To si vyřiď s Nessie.‘‘ řekla Alice, slyšela jsem z jejího hlasu nervozitu. Přišlo mi to u ní divné, snad se nic nestane se svatbou.

,,Co se děje?‘‘ zeptala jsem se Alice, ona mě taky znervózňovala tím jak se tvářila. Byla napjatá jak kšandy.

,,Nic.‘‘ odpověděla, ale nezněla moc přesvědčivě.

,,Já to na tobě poznám. Co se stalo?!“ Můj hlas začal nabírat na intenzitě. Oni věděli jak nenávidím když mi něco tají. Dlouho se dívala nejistě na Emmetta.

,,Měla by to vědět.‘‘ řekl na ní. Jen jsem se na něj vděčně podívala. Alice se už nadechovala aby mi to řekla, ale než stačila něco říct otevřely se dveře.

,,Co si mi slíbila?!‘‘ zeptal se rozzlobeně Edward. Jen jsem se na ně dívala.

,,Já to chci vědět!‘‘ křikla jsem na ně nekompromisně. Vždy mě z něčeho vynechají.

,,Nessie, nic to není. Nedělej si s tím starosti.‘‘ řekl Edward, ale já jsem mu nevěřila, měl tu kamennou tvář pokerového hráče.

,,Když to nic není tak mi to můžeš říct. A navíc asi to tvoje nic není jen tak obyčejné nic, když je i Alice rozrušená.‘‘

,,Nessie…‘‘ začal Edward, ale já jsem ho nenechala domluvit, nebude mi nic nalhávat.

,,Pořád mě z něčeho vynecháváte. Chcete pro mě to nejlepší, ale nikdo už se neptá co chci já. Už nejsem ta malá holka za kterou mě máte, aspoň ne psychicky.‘‘

,,Dobře, jde o to. Dnes jsem přijdou Volturiovi.‘‘ řekl Edward. Nejdříve jsem mu nevěřila, ale když jsem se podívala do tváře ostatním, tak jsem poznala, že nejde o blbý žert. Strach mě pohltil. Nebála jsem se o sebe, ale o svou rodinu, o to maličké co ve mně roste, které nadevše miluju.

Předchozí // Další

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nessie a Jacob: 19.část: