Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno 9. kapitola - Forks

04.09.2009 (18:30) • RenesmeCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1386×

S Jane jsme blbli celé dva dny, byli jsme si vážně blízké. Dostala jsem poklonu od Edwarda a Ara, protože ji neviděli nikdy šťastnější. Na dnešek, jsem se těšila Jane by měla dorazit do Voltery. Počítač byl hrozně užitečná věc. Když byly asi dvě hodiny odpoledne, nastartovala jsem notebook a rychle najela na e-mail.

Příjemce: jane.wow@google.com

Předmět:

Text: Ahoj Jane, tady Nessie.

Jaká byla cesta? musíš se mi někdy pochlubit s Demetriem. Pořád si o něm mluvila doufám že

mi pošleš aspoň  fotku.Měj se pěkně já jdu zatím lovit.

Zaklapla jsem notebook a seběhla dolů po schodech.

,,Jde někdo na lov?" zeptala jsem se vesele.

- Ano, po dlouhé době jsem byla kapku veselá. Život už měl aspoň kapku cenu. Vědět že mám milující rodinu a nejlepšího přítele.-

,,Já" zařval Emmett, nadskočil z gauče a odstrčil blížícího se Jaspra. Tomu jsem se prostě musela zasmát. Na chvíli oba stáli jako opaření, ale pak usoudili že se prostě vracím k životu a nebudou mi to nějak kazit.

Emmett skočil ke mně, a vzal mě na záda. Před domem jsem ho začala kopat.

,,Já sama Emme!"zasmála jsem se a Emm mě pustil

,,Já ti říkal že tě rozesměju" vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Ness, promiň nemůžu jít s tebou" škubla jsem sebou a nevěřícně zírala.

,,S dětskama se nebavím"

,,Já tě uškrtím" zakřičela jsem a vrhla se na něho se smíchem. Emm nadskočil a jen jsem se ho dotkla odskočil a dělal mrtvolu.

,,Kde teď sní? určitě mě za to zažalují! honem zakopat" Emmett se žačal svíjet v křečích smíchu.

,,Dobře Emme, jdeme mám hlad"

,,Medvěd první třídy už na tebe čeká"

,,Fajn vědět že mi ho nevyfoukneš" rozběhla jsem se k horám.

V půlce kopce jsem se zastavila a začala nabírat pachy. Cítila jsem všechno. Jeleny, Emmetta , lidi a konečně medvěda. Vyrazila jsem za pachem dravé zvěře. Medvěd se kolíbal po dvou do svého brlohu. Zaklepala jsem mu na rameno. Pomalu se otočil a zařval. Nikoho neviděl a tak se kolíbal dál. Zase jsem zaklepala a zůstala jsem stát medvěd se otočil a když mě uviděl zvedl pracky a zařval ohlušujícím řevem. Sebrala jsem všechny síly a zařvala jsem na něj stejnou hlasitostí. Jen sebou cukl, ale pak začal vrčet.

,,Poším" zašišlal Emmett.

,,Klidně ti dalšího rozdráždím ale tenhle je můj"

,,Fajn" slyšela jsem ho jak si sedl na kámen.

Medvěd natáhl pracku a šlehl, byla jsem rychlejší, ale to on nevěděl. Skolila jsem se k zemi a dělala zraněnou. Chlupáč mi chtěl uštědřit ,,další“ ránu ale já jsem mu tlapu zastavila a ohnula ji. ,,IIIIIiiiiiÍÍÍííí" zakvílel medvěd. Bylo to ode mě kruté. Rychle jsem vstala a zlomila mu vaz, aby nemusel moc trpět. Konečně jsem se mohla napít lahodné krve, v které bylo teď spousta adrenalinu. Za chvíli jsem medvěda bezcitně odhodila k jeho brlohu.

,,Teď já!" zakřičel Emm a vyběhl po pachu medvěda.

Když jsem ho doběhla volným tempem zrovna se sním, začal hrát. Měla jsem docela ještě žízeň a tak jsem se zaměřila zase na pachy. Tentokrát jsem ucítila pumu, vydala jsem se plnou rychlostí za pachem a za pár vteřin jsem jí našla. Právě si zabila králíka. Jeho krev mě začala přitahovat tak jsem rychle skočila k pumě a zlomila ji vaz. Nejdřív jsem se pustila do králíka. Byl ještě teplý, byla jsem s ním hotová asi za dvě vteřiny. Konečně jsem začala pít lahodnější krev a taky ve větším množství. Za chvíli přiběhl Emmett.

,,Máš ještě žízeň nebo ti už stačilo?"zaměřila jsem se na Emma, Stačilo.

,,Stačilo, dobře jdeme domů" usmál se. Půlku cesty jsem běžela ale pak jsem zvolnila tempo na krok.

,,Copak nemůžeš?" zašklebil se.

,,Ne, přijdu potom" zamávala jsem mu a on pochopil že by měl jít.

Šla jsem pomalým krokem ,vítr mi začal cuchat vlasy a rozevlál mé delší šaty. Nedávala jsem pozor kde jdu a tak jsem došla na okraj nějaké vesničky. Šla bych skrz vesnici kdyby mě nezastavil udivený hlas nějakého muže.

,,Ty jsi anděl?" otočila jsem se na něj. Díval se na mě neuvěřitelně. Cítila jsem jak mi vítr zvedl vlasy a rozevlál kolem mé hlavy.

,,Ne" zašeptala jsem a usmála se. Muž se na mě díval, ve vteřině jsem odběhla, za to krátké setkání si bude myslet že spal.

Za pár minut jsem neslyšitelně vklouzla do pokoje. Edward rozrazil dveře. ,,Mám pro tebe skvělou zprávu"

,,Jakou?" jediné co mě napadlo bylo to že Jane přijela.

,,Jdeš do školy"

,,Super" usmála jsem se. Tohle byla taky dobrá zpráva. Doma už jsem se nudila.

,,Kdy nastupuju?"

,,Za tři dny, budeš studovat ve Forks" Forks? o tom mluvil Aro i Jane. Možná tam najdu štěstí, věděla jsem že se Edward nepodíval do mé mysli, cítila jsem to.

,,Budu bydlet ve starém domě?"

,,Ne, u Charlieho"

,,Koho?"

,,Od Belly otce, tvého dědečka" smál se mi.

,,Aha"

,,ALICE" zakřičela jsem.

,,Ano?"

,,Zabalíš mi?"

,,Jasně" usmála se a na chvíli si odběhla pro velký kufr.

,,Neboj se. Budou ještě dva" vykulila jsem na ní oči.

Edward se zasmál a odešel dolů. Alice rozrazila moje dveře od šatny a začala všechno až na společenské oblečení strkat do kufru. Zašla jsem do mojí koupelny a vytáhla jsem si jeden ze sprchových gelů a pak šampónů. Potom jsem šla do pokoje od Rose a vzala jsem si kůlmu, žehličku a fen. Taky nějaké gumičky a pár laků na nehty. Přišla jsem do pokoje a ten velký kufr už byl skoro plný. Chtěla jsem do něj dát věci které jsem nasbírala, ale Alice mě okřikla. ,

,,Přestaň, tohle si do jednoho kufru nedávej! Jaspre přines ten menší kufr co mám ve skříni." Ve dveřích se oběvil s kufrem v ruce, byl o něco menší než ten co ležel na posteli.

,,Dík lásko" řekla Alice a políbila ho.

Za chvíli si odběhla pro další kufr kde mi začala strkat boty. Pomalu jsem rovnala do kufru všechno co jsem si zatím položila na postel a pak jsem šla do mojí vybílené šatny. Zadala jsem rychle pin a zámek se mi otevřel. Vzala jsem si náušnice, náhrdelníky a prstýnky. Za chvilku byl kufr plný.

,,Tak a teď běž spát" řekla mi velitelsky teta.

Kufry jsem si položila k okraji postele a usínala jsem. Poprvé za dlouhou dobu jsem měla barevný sen. Všude světlo, kytky různých odrůd, přátele, děda (Carlisle) a moje studánka. Sen byl až moc krátký, ale stačil mi. Ráno jsem se vzbudila a neslyšela jsem v domě žádný pohyb. Vystrčila jsem hlavu z pokoje

,,Halo?" nikdo se neozýval.

Asi šli ven. Já jsem si zamířila do Emmettovy posilovny. Párkrát jsem si zvedla tunovou činku, pak mě to přestalo bavit a tak jsem šla do knihovny. Žádnou s těch knížek jsem neměla přečtenou a tak jsem si vzala první na kterou jsem přišla. Koukla jsem se na název. Romeo a Julie, klasika. Položila jsem knížku na stůl a začala si číst. Za pár minut jsem měla ten stoh papíru přečtený. Stihla jsem si přečíst ještě Hamleta a Bouři než se oběvil první spoluobyvatel tohohle ,,brlohu".

,,Dobré ráno Ness, jsi připravená jet?" zeptala se mě Bella. Kývla jsem na ní. Zašla jsem si do pokoje pro tři kufry a sešla pomalu do garáže. Bella mi hodila klíče.

,,Ještě si v něm nikdy nejela" pokrčila jsem rameny.

,,Neměla jsem kde" odemkla jsem si svoje porsche a kufry hodila do zadu. Bella nedočkavě turovala motor svého miláčka. Jen co jsem nastartovala, Bella vyjela obrovskou rychlostí z garáže. Jela jsem za ní. Musela jsem pořádně sešlápnout pedál, abych ji dohonila.

Když jsem byla u ní koukla jsem se na tachoměr. Skoro 200 km/h slušná jízda. Svištěla jsem za autem, které mě vedlo do neznámého města Forks. Po dvou hodinách jízdy jsem viděla vítací ceduli Forks. Zpomalila jsem auto na 130 a dívala se pozorně po novém městě. Jeli jsme kolem nějakých budov seřazených vedle sebe. V kapse mi zapípal mobil. ŠKOLA fajn aspoň vím kde zítra jít.

Za chvíli jsme zastavili u nějakého domu.

,,Uh, malebné, ale nevadí budu tu z dědou"

,,Ness?"

,,Ano?"

,,Tvůj děda je šéf policie tak před ním nejezdi takhle" usmála jsem se.

,,Přijde za pár hodin, pojď ukážu ti pokoj" kývla jsem.

Natáhla jsem se pro kufry a jedním tahem jsem je vytáhla z auta. Bella počkala dokud se nebudu dívat a pak mi ukázala kde je schovaný klíč. Jasně pod okapem. Když odemkla, pomalu se vydala po schodech na horu.

,,Tady je tvůj pokoj" usmála se a otevřela dveře.

Nebylo tam nic než jedna skříň, postel, houpací křeslo, stůl a na něm počítač. ,,Pěkné" pochválila jsem pokoj.

,,Na tvůj to nemá"

,,To tedy ne, ale má všechno co potřebuju. Musím se přece uskromnit"

Otevřela jsem si kufr s oblečením a chtěla ho nastrkat do skříně.

,,Hele mami, tady máš nějaké věci" podala jsem jí igelitový pytel.

Vytahovala věci postupně. Byly tam rozlámané CD, pokažené stereo a taky nějaké postříhané fotky.

,,Jé někdo tu měl amok" zasmála jsem se. Bella se oklepala a tak všechno rychle zastrčila.

Do skříně se mi vešla jen čtvrtina oblečení a asi pět párů bot.

,,Měli jsme Alici připomenout že já jsem neměla tak velkou skříň" pokývala jsem hlavou.

Bella šla dolů a já jsem zatím zkoumala vršek. Koupelna, dědův pokoj, seběhla jsem dolů a pokračovala v mém pátrání. Spíž, pračka, kuchyň, obývák a předsíň. Když jsem dosedala na gauč uslyšela jsem v zatáčce auto.

,,Charlie je tady" usmála se na mě Bella.

Děda chvíli postával venku a obhlížel nám auta, potom šel ke dveřím. Když se u dveří oběvila malá skulinka vystartovala jsem a skočila na dědu.

,,Ahoj dědo!" vypískla jsem.

,,Čau tati" pozdravila Bella.

,,Ahoj Bells" usmál se. Seskočila jsem s něho a zářivě jsem se usmála. Přetvářka docela bolí.

,,Ness, si to ty?"

,,Jasně"

,,Nějak si vyrostla. Ty jsi mi ale kočka"

,,Dík" Bože! to mi říkaj všichni

,,Nevadí ti dědo že tady budu?"

,,Ale vůbec ne, musím jen zavést jedno pravidlo"

,,Jaké?" udivila jsem se. Edward říkal že je děda v pohodě a nic nezakazuje.

,,Neříkej mi dědo, nechci si připomínat jak jsem starý"

,,A jak-"

,,Charlie" usmála jsem se na něj.

,,Ness už bys měla jít spát"

,,Ok. Dobrou Charlie, Bello"políbila jsem Bellu na čelo a odcupitala jsem nahoru a vytáhla jsem si pyžamo. Rychle ještě do koupelny si vyčistit zuby a rozčesat vlasy. Vešla jsem znovu do teď už mého pokoje a pořádně se nadechla. Vzduch byl docela zatuchlý a tak jsem otevřela okno a vklouzla do postele. Sakra, e-mail od Jane! uf, zkontroluju to ráno. Poslouchala jsem šumění lesa a kapky deště které bily hlasitě do střechy. Za chvíli naskočil potichu motor a Bella odjela. Dole se zapla televize.A se zvukem zápasu jsem pomalu ale jistě usínala.

Autor: RenesmeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Není souzeno 9. kapitola - Forks: