Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno 6. kapitola - Blbý domov!

23.08.2009 (08:00) • RenesmeCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1661×

6. Blbej domov

-Usínala jsem s pocitem že mám ten nejdokonalejší život světa. Milou rodinu, milující rodiče, věrné přátele a milujícího přítele. Byl to krásný pocit. Ano byl! Už není.- Vždycky se probudím jak je světleji než jsem šla spát. Takže jsem nemohla spát odpoledne a ještě ke všemu když svítilo sluníčko. To jsem byla hotová šípková růženka. Probudila jsem se jen tehdy když mi dal někdo pusu.

Edwardovi bylo divné dávat mi pusu na pusu když jsem byla jeho dcera. Jasperovi stačila Alice a Carslie na to nehrál, takže tu zbyl jen ochotný Emmett. Vždycky říkal, že jsem sexy, takže mu to nijak nevadilo.

Tu noc po nákupech jsem se probudila tolikrát. Vysvětlovala jsem si to tím, že se už nemůžu dočkat na svého miláčka. Ikdyž jsem slyšela slabý motor nic mě nenapadalo. Potom jsem venku slyšela jen Edwarda, jak mluvil asi do telefonu. ,,Promiň ale to ti neřeknu" řekl fakt s omluvou v hlase.

V telefonu něco zaskučelo a Edward zase začal. ,,Uklidni se! prostě ti to neřeknu a máš smůlu!" potom zacvakl telefon. Asi mluvil s Miken Newtonem. Otravný chlap.

Zachvíli jsem cítila jak mě studené ruce vzaly a odnesly pryč. Otevřeli si dveře a pak jsme šli po schodech. Asi jsme byli ve velkém domě. Otevřela jsem oči. ,,Dobré ráno Renesme"

,,Ahoj mami" slušně jsem pozdravila a seskočila ji z náručí.

,,Tvůj pokoj" pokynula ke dveřím.

,,Nikdy jsem si ho tu nevšimla" ,, Ani se ti nedivím" zasmála se.

Vklouzla jsem do pokoje. Byl vážně veliký, z pravé stěny byla šatna ještě neudělaná. Alice nezapoměla na svůj slib, a zdruhé strany byla koupelna. Rozběhla jsem se k proskleným dveřím balkónu abych se koukla na které straně je můj pokoj. Ale vůbec jsem to nepoznávala. Nikdy jsem to neviděla. A pak mi to docvaklo. Proč jsem se tolikrát budila, proč jsem slyšela motor a s kým mluvil Edward. On mluvil s JACOBEM!!  ,,My jsme se přestěhovali?" zakřičela jsem hystericky.

Bella pokývala hlavou. ,,Proč jste mi nic neřekli?" ,,Mělo to být překvapení"

,,Převpení? jaké že mě oddělíte od Jacoba?" Bella chtěla něco říct a já jsem si myslela kdyby jen tak řekla. Nechám tě tu teď samotnou. a opravdu po velkém soustředění to Bella řekla do puntíku. ,,Nechám tě tu teď samotnou" udivila se co to vlastně řekla a vyšla z pokoje.

Sedla jsem si ke stolu a hned jsem začala psát.

VZTUP ZAKÁZÁN!

100% Edwardovi

90% Belle

70% Jasper

60% Rose

60% Carslie

50% Emmett

20% Esme

0% Alice

Nalepila jsem to nn dveře. ,,Nessie, pojď dolů vysvětlíš nám svůj seznam" řekl Edward.

,,Dobře" zavrčela jsem. Seběhla jsem dolu a všichni už tam byli shromážděni. Začala jsem vysvětlovat.

,,Vztup do mého pokoje zakázán:

100% pro Edwarda- protože ho nenávidím za to co mi udělal.

90%  pro Bellu- protože s tím souhlasila

70% pro Jaspra- nic proti tobě nemám Jazzi ale nechci ať mi ovlivňuješ emoce

60% pro Rose- mohla se mi něco říct a to samé i Carslie

50% pro Emmetta- protože nechci ať se mi vysmívá jinak je vítán

20% pro Esme- protože nechci moc uklidňovat ale jinak tě ráda uvidím

0% pro Alici- máme stejné zájmy a stebou se mi dobře povídá"

Když jsem dokončila svůj proslov projela jsem očima mou rodinu a pak vyběhla do mého pokoje a nalepila si to na dveře. Zamkla jsem si dveře a svalila se na postel. Dřív než jsem se stačila rozbrečet klepala Alice. ,,Ness, můžu dál? Mám pár návrhů na šatník" došla jsem ke dveřím a odemkla.

,,Dobře" řekla jsem. Alice vytáhla malý notebook a ukázala mi nějakou místnost.

,,Alice! Ty už si to zařídila!" obvinila jsem ji.

,,Ne, já udělala návrh, ty vybereš barvy a nábytek" zasmála se.

,,Nikam jinde než domů nejdu"

,,Mám internet" řekla sarkasticky. Pořádně jsem se koukla. U dveří měl být botník na druhé straně dveří dvě skřínky na spodní prádlo. Na levé straně měli být malé skříňky. ,,Alice proč tolik skříní?" zeptala jsem se a ukázala na levou stranu. ,,Jedna bude na trička s krátkým, dlouhým rukávem. Další na rifle, kraťasy, sukně, tepláky a třičtvrťáky" ,,Aha" dál jsem se dívala na šatník. V zadu byly vystouplé tyče na ,,domácí" šaty a na pravé točící se kolečka na společenské šaty.

,,Pěkný" řekla jsem.

,,Jakou barvu?" dodala. Začala jsem rozmýšlet. Já bych asi dala růžovou ne? ,,Já bych asi dala růžovou ne?" zeptala se Alice. Proč ne? sama jsem ji chtěla navrhnout. ,,Proč ne? sama jsem ji chtěla navrhnout" řekla zase Alice.

,,CO se to děje? dyť ty opakuješ co si myslím" zakřičela jsem potichu.

Alice zatleskala ,,Máš dar" ,,Zase?" ,,Asi dokážeš vsugerovat všem co si myslíš aby to řekli" to znělo kapku logicky.

,,Můžu to skusit?" zeptala jsem se jí. Kývla hlavou. Myslela jsem na Alici a pak jsem řekla. Taky nemáš ráda toho Edwarda? ,,Taky nemáš ráda toho Edwarda?" zaptala se mě. Usmála jsem se na ni a odpověděla. ,,Taky ne"

,,Ale já ho mám ráda, je to můj bratr" ,,A můj otec který mi ničí život" Alice otvárala pusu ale já jsem ji stopla pohledem.

Po chvíli obhlížení návrhu jsme najeli na internet a začali obědnávat nábytek. ,,Vše by mělo přijít do týdne"

,,Dobře" usmála jsem se. Sešla jsem pomalu dolů ze schodů a zeptala se. ,,Půjčíte mi někdo auto?"

,,Ne" Emmett. ,,Ne" Rose. ,,Promiň potřebuji ho" Carslie. ,,Ne" Alice  ,,Ne" Bella.

,,Možná, podle toho proč" Edward. ,,Chci zajet do Forks" ,,Nevíš kde to je" ,,Tak mi ukaž cestu" ,,Ne"

Otočila jsem se na Jaspra. ,,Já nemám auto"

,,Beru i motorky" Jasper se podíval na Edwarda a pak chtěl něco říct. Jasně stopla jsem ho znala jsem jeho odpověď. Soustředila jsem se na Edwarda. Nenávidím se! jakto že Nessie ničím tak život. ,,Nenávidím se! jakto že Nessie ničím tak život" řekl udiveně. Alice se na mě podívala káravým pohledem a já utekla do pokoje. Sedla jsem si ke svému počítači a najela na stránky optiky. Cítila jsem Edwarda v hlavě. Neotravuj k sakru ,,Neotravuj k sakru" řekl Edward zrovna když s ním mluvil Emmett. ,,No Edwarde co jsem řek?"

,,To Ness" řekla potichu Alice a vysvětlovala jim můj další dar, zrádce.

Tak zlaté čočky, bez dioptrii třista kusů obědnat hotově. Číslo mojeho účtu a obědnat. Supr příjde do dvou dnů. Vypla jsem počítač a skočila do postele. Konečně jsem se rozbrečela. Po pár hodinách jsem chtěla něco skusit, ale nemohla jsem vědět jestli mi to vyjde. Bohužel, ale skusit se musí všechno. Začala jsem se silně soustředit na Jacoba. Jacobe jsetli mě slyšíš tak ti chci říct že tě moc miluji, Nessie. Po té větě jsem se zase rozbrečela. Zachvíli jsem usla. Ano přes den a v zamknutém pokoji takže naschle někdy dávno. Probudila jsem se po dlouhé době. Měla jsem krásný sen. Že jsem doma ve Forks a vše je při starém, ale když jsem se vrátila do reality bylo mi s toho na nic. ,,Ness si tam?" zněla úskostně Esme.

,,Jo, jak dlouho jsem spala?" ,

,Skoro týden" Ahh, to je skvělý.

,,Máš tady balíček, taky ti přišel nábytek a Alice tu má oblečení" Odemkla jsem dveře.

,,Jak dlouho jsi nejedla? máš strašně černé oči, běž na lov Nessie" řekla mateřsky Esme.

,,Mě se nechce, nechtěla bys mi raději udělat nějaké jídlo?" Esme se rozzářila a letěla dolů. Zavolala jsem si k sobě Emmetta a Alici ať mi pomůžou udělat s nábytkem a po chvíli je zase vystěhovala. To už tu byla Esme s jídlem. ,,Díky Esme" vzala jsem si talířek a zase zamkla dveře. Nejdřív jsem se najedla. Už jsem měla aspoň hnědé oči.

Potom jsem vzala krabice s oblečením a vše začala strkat kde to patří. Alice mi do prostřed šatníku pořídila elektronické stolky na pin kde jsem měla šperky a na nich byly polystyrenové hlavy na klobouky, brýle a šály. Vzala jsem boty a začala zarovnávat do červeného šatníku podle toho jak se mi líbili. Pak už jsem pověsila šaty a byly na řadě trička.

Rozbalovala jsem zrovna trička s krátkým rukávem a vidím tam něco velikého khaki zeleného. ,,Triko pro Jacoba" vydechla jsem. Hodila jsem si ho na postel a všechno rychle naházela do šatníku. Lehla jsem si na postel a u trička jsem se zase rozbulela. Vzpomínala jsem když jsem ho poprvé uviděla. Tak nedočkavá jsem byla. Když jsme byli prvně venku, v La Push, sami, první pusa a první dvě kouzelné slova. Každý den byl dokonalý.

,,PRÝ SE TĚ NIKDY NEZBAVÍM!" zakřičela jsem. ,,JASNĚ, TO BYL ALE SLIB! ZBAVÍ SE TĚ I EDWARD KDYŽ MU ZAČNEŠ PŘEKÁŽET!" zase jsem zakřičela, ale už se mi lámal hlas. Někdo zaklepal u dveří. Rychle jsem si vzala čočky a otevřela. Stál tam Edward. ,,Co je?" zeptala jsem se drze.

,,Proč si na mě naštvaná?"

,,Ještě se ptej" sykla jsem. ,,Mohl si mi aspoň říct že se chcete stěhovat"

,,Chtěli jsme tě překvapit" zašeptal.

,,PŘEKVAPIT? TAK TO SE TI POVEDLO, SLÁVA TAK JEDEM DOMŮ NE?" zakřičela jsem sarkasticky.

,,NE" řekl důrazně.

,,Čím si mě prosím chtěl překvapit, tím že mě oddělíš od Jacoba? mohl si nám dát na výběr, ale to  by se ti asi nepovedl plán co?"

,,Jacob by stějně nejel"

,,Aha tak tím si mu udělal služu? prosím přestěň kecat kraviny jak si můžeš být tak jistej?" zeptala jsem se znechuceně.

,,Neopustil by smečku"

,,Aha, tak proč mi Billy nedávno volal na Alicin mobil že utekl?"

,,Srab" zasmál se.

,,Proč? Tati! on utekl aby mě našel! žádný srab. Ty si odešel od Belly ze strachu aby se jí něco nestalo. On by mi to neudělal. A jestli mu chceš oplatit  pohledy z jeho očích tak mám dvě připomínky. On neumí číst myšlenky a nebude si to vyčítat protože si to udělal ty ZASE!"

Edward se bolestně zatvářil. ,,Ano, vyčítám si to. Protože by jinak Bella nepotkala Jacoba a ty bys teď nedělala scény."

,,Nehraj si na hloupého! stejně bych na něj někdy narazila a je jedno jestli ve člověčí nebo vlčí podobě"

,,Přestaň"

,,Ne ty přestěň a vypadni" poprosila jsem ho.

,,Ne"

,,Vypadni" začala ve mě vřít krev. ,,NE" řekl důrazně. Nakrčila jsem se do obrané pozice. ,,Naposledy vypadni" Edward zakroutil hlavou. Skočila jsem po něm. Odhodil mě rukou a já narazila velkou silou do zdi. Začala jsem vrčet. Už to nebyl můj otec.

Byl to cizí chlap. ,,Už nejsi můj otec neznám tě" zakřičela jsem na něj.

,,Dal jsem ti život" řekl povýšeně. ,,Ano dal si mi život, který mi ale teď ničíš" s hrdla se mi vydral hrozivý zvuk. Edward se nejdřív vylekal ale pak toho nechal. Postavil se taky do útočné pozice.

Bella se přiřítila ke dveřím. Edwarde! nech Reneesme na pokoji ,,Edwarde! nech Reneesme na pokoji" ,,To ti řekla ona" obvinil ji. ,,Ano, ale stejně bych to řekla." Bellina síla byla ještě dost vysoká a tak když Edward nešel Bella ho popadla a vytáhla z mého pokoje. Díky ,,Díky". Vzala jsem si tužku a u Belly si připsala  - 10%.

Zase jsem si lehla do postele a začala bulit. Pořád jsem brečela pod polštářem a nevnímala čas. Slyšela jsem Rose za dveřmi jak se ostýchá ale pak zaklepala. ,,Ness otevři" prosila mě. Zakroutila jsem hlavou. ,,Vždyť ani nevíš jak vypadám" řekla ještě smutněji. Sedla jsem si ke stolu a nakreslila její nádhernou podobiznu a podstrčila pod dveřmi.

,, To je krása, dobře tak víš jak vypadám, ale co Emmett?" nakreslila jsem vysmátého Emmetta a zase ho podstrčila. ,,Esme" udělala jsem to samé. ,,Carslie?" na něho jsem se musela kapku soustředit neviděla jsem ho delší dobu ale povedl se. ,,Jasper" Jaspera jsem nemohla zapomenout. Nakreslila jsem jeho podobiznu a v obličeji měl obvyklý bolestivý výraz. ,,Alice?"  byla lehká. Jen ty vlasy mi dělaly problém. ,,Bella?" kapku jsem sebou cukla ale nakreslila jsem ji jak má na sobě copek. ,,Edward?" zasyčela jsem. Edward mi trval nejdéle. Dole na papíře bylo nakreslené bezvládné tělo Jacoba - nakreslila jsem ho kapku tmavšího- nad ním dřepěl Edward a mě měl v náručí. Pusu u krku. Sál ze mě krev. V zadu byla Bella která tleskala. Nahoru jsem napsala. On mi vysál život. A ona ho podporovala.

Podstrčila jsem to pod dveřmi. Rose se kapku zasmála ale pak se jí naply šlachy. ,,A jak vypadáš ty?"

,,Já?" šla jsem do koupelny a podívala se na sebe. Zachvíli jsem přišla je stolu a nakreslila svoji podibznu. Rose se hluboce nadechla. Vypadala jsem dost uboze. ,,Jestli chceš Rose, klidně jim ty obrázky dej ať vědí že si je pamatuji" Zůstla jsem sedět u stolu a vytáhla celý kartón papíru začala jsem si kreslit komiks.

NENÍ SOUZENO

To byl velký nadpis, název pro komiks. Na začátku jsem byla já s Jacobem jak chodíme po pláži a držíme se za ruce. Potom jsme se rozloučili a já šla domů. Tam byl ,,zloduch" Edward. Lehla jsem si na postel a usla. Před tím jsem si schovala moje a Jacovo srdce do šuplíku. Edward se připlížil a srdce vyndal. Vyšel s ním ven a začal ho trhat na kousky. Pak mě vzal do auta a jeli jsme do neznámého domu. Kreslila jsem všechno co jsem zažila. Mezitím i něco o Jacovi. Moje rodinka se na to už nemohla dívat a tak jeli ke mě domů a hledali kousky rozlámaného srdce. Zachvíli měli skoro všechny kousky a začali ho lepit. Chyběli jen dva. Ale stačilo říct slovo miluji tě a hned se to zacelilo. Skončilo to tak že Edward si rval vlasy, rodina se usmívala a my s Jacobem jsme se opět drželi za ruce a v nich naše srdce. Raději obvázané zámkem.

Otevřela jsem dveře a rychle vklouzla do otcova pokoje a položila mu to na postel, ať ví jak to cítím. Zase jsem zalezla a začala si kreslit obličej Jacoba s jeho nejkrásnějším úsměvem. Ale to mi ublížilo ještě víc a tak jsem se svalila na postel a začala zase brečet. Rosalie právě zavolala všechny dolů a začala rozdávat obrázky. Emmett se jak jinak zasmál nad Edwardovou podobiznou ale pak mi sklonil poklonu že kreslit umím. Díky Emme ,,Díky Emme"  řekl nahlas. ,,Nemáš zač" zase se rozesmál.

,,Dnes nikam nechoďte! bude veliké sluníčko"řekla Alice. Fajn, sluníčko aspoň budu zase dlouho spát. Když bylo odpoledne, lehla jsem si do postele a snažila se usnout. Byla jsem už v limbu, když někdo zaklepal na dveře. Šla jsem rychle do koupelny a dala si zlaté čočky, pak jsem šla otevřít dveře.

Byl tam Edward a měl rozzlobený výraz. ,,Ty jsi jedla?" zeptal se mě překvapeně.

,,Ano" zalhala jsem.

,,Lžeš" obvinil mě. ,,Ne, nelžu. Klidně si zavolej Meggi a jak bych jinak měla zlaté oči?"

Edward zaklepal hlavou ale pak se na mě obořil. ,,Co to má znamenat?" zeptal se a ukázal můj komiks.

,,Jé, to jsem hledala díky" vytrhla jsem mu to z ruky a zavřela mu dveře před nosem a zase zamkla. Neměla jsem chuť se sním hádat. Čekala jsem dokud neodejde a on dokud neotevřu. ,,Prosím běž" zašeptala jsem.

Edward zavrčel ale potom opravdu odešel. Slyšela jsem ho jít po schodech. ,,Příště to bude chtít dveře bez  zámků" brblal si pro sebe. Když se zapla televize. Vzala jsem fix a rychle otevřela abych mohla připsat k Edwardovi -1% .

Autor: RenesmeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Není souzeno 6. kapitola - Blbý domov!: