Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemám zájem, promiň 5. Kapitola 1. Část

03.11.2009 (22:00) • Sharlot33 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4941×

5. Kapitola Párty

V pět hodin jsem se šla osprchovat. Rovnou jsem si oholila vše, co bylo zapotřebí a umyla si vlasy. Na sebe jsem si dala pouze župan. O půl šesté jsem si nachystala oblečení. Rozhodla jsem se pro černou minisukni s bílými pruhy a s vázáním, tmavě modré krátké triko bez ramínek. Zavazovalo se za krkem. Přemýšlela jsem, jestli si mám vzít silonky nebo legíny, ale nakonec jsem to nechala tak.

V tomhle oblečení vyniknou mé hubené nohy a ploché bříško.

Oblékla jsem si podprsenku a tričko a opět nasadila župan. Vysušila jsem si své dlouhé hnědé vlasy s červenými pramínky. Dokonale jsem si je narovnala, jenom dva přední pramínky jsem natočila. Pak jsem nanesla make-up, oči zvíraznil, tužkou a černo-červenými stíny a řasenkou. Svlékla jsem župan a oblékla si sukni. Našla jsem svoje nejlepší náučnice, dva řetízky a asi pět nárámků. Nakonec jsem na rty nanesla výraznou rtěnku a doladila leskem. Všechny doklady, klíče a peněženku jsem si dala so kapsy od bundy, kterou jsme si brala sebou. O tři čtvrtě na sedm jsem byla hotová. Zkontrolovala jsem se v zrdcadle, nazula své černé kozačky po kolena a vyjela se svým autem na náměstí.

Většina lidí už tam byla. Vlastně chyběli jen Cullenovi. Ti přijeli chvilinku po mě. Alice byla nádherná! Měla tmavě modtou sukni a rudé triko na ramínka. Slušelo jí to víc, než kdy jindy, ale i tak se nemohla vyrovnat Rosalii. Ta se ani nedala popsat. Zírala jsem na ni s pusou otevřenou. Měla jsem štěstí, protože si nikdo nevšiml, že jsem přijela, a tak jsem ještě byla  autě.

Po Rose vystoupil Emmet. Měl na sobě volné triko s krátkým rukávem a modré džíny. A nakonec…Edward!!! Vypadal božsky. V černých riflích a modré uplé košili vynikalo jeho svalnaté tělo. Když vystoupil, prohrábl se své bronzové vlasy a rozepl jeden knoflík u košile. Byla jsem si jistá, že kdybych stála, padlomila by se mi kolena.

Počkala jsem, až se Cullenovi přidají k ostatním a vylezla jsem z auta. Všichni se na mě dívali. Já došla s úsměvem až k nim.

„Páni, Bello. Sluší ti to!“ uznala Rose.

„Díky, ale na tebe vážně nemám.“

Ta jediná promluvila. Ostatní si mě měřili od hlavy až k patě. Jako další se vzpamatovala Alice.

„Vidím, že se naše nákupy vyplatili co? Vypadáš skvěle.“

„Díky Alice. Můžeme vyrazit?“ ostatní jen přikývli. Cullenovi měla vlastní auta, já vezla Mika a tři další a ostatní se naskládali k Jessice a Angele.

Jela jsem první. Ve zpětném zrcátku jsem kontrolovala ostatní.

Cesta do Seattlu trvala 20 minut. Zaparkovala jsem a vystoupila. Ostatní se seskupili u mě.

„Fajn. Běžte napřed a držte nám místa. Já si ještě promluvím s Culleny.“ Všichni se na mě podívali, protože chtěli protestovat, ale když viděli můj výraz, otočili se a šli.

„Šéfová jo?“ zasmál se Emmet.

„Co bys chtěl. Můj otec je náčelník policie!“

„O čem si snámi chtěla mluvit?“ zeptala se Rose.

„No…jelikož jste tu noví, berte tohle jako dárek ode mě.“

„Ale, Bello, vždyť vstup stojí strašně moc jen pro jednu osobu! To nemůžeš!“

„A kdo říkal, že budu platit?“ řekla jsem s úsměvem. Ostatní se na mě podívali jak na blázna. Tedy kromě Edwarda.

Vzala jsem Edwarda, který stál vedle mě za ruku a táhla ho ke vchodu. Ostatní šli za námi.

„Ahoj, Johne.“ Pozdravila jsem muže, který stál u vchodu a políbila ho na tvář.

„Bells! Věděl jsem, že přijdeš! Zazpíváš nám?“ nesnažil se skrýt radost z mého příchodu.

„Když mě a mým kamarádům dovolíš projít, tak slibuju!“

„Pro tebe cokoliv.“ Zasmáli jsem se spolu. Objala jsem ho a šla s Culleny dovnitř.

Vešli jsme do klubu. Byl obrovský! Přes celou stěnu naproti dveřím se táhl stůl. Uprostřed byl DJ s celou svojí výbavou a vedle něj z obou stran barmané. U ostatních stěn byli slouhé spojené stoly. Uprostřed klubu byl obrovský taneční parket. V každém rohu stál mohutný reprák.

„Bello? Co znamelo to, jestli zazpíváš?“ zeptala se Rose.

„No…já sem chodím už dlouho a jednou tu bylo karaoke tak jsem to zkusila a od té doby tady zpívám pokaždé, když sem přijdu.“

„Páni…ty máš teda život.“ Smál se Emmet.

Zase jsem vzala Edwarda za ruku a táhla ho k pěti volným místům u stolu, které nám tam nechala parta. Sedli jsme si a já si vyslékla bundu a dal si ji na opěradlo židle. Ruce jsem spstila do klína. Co mě překvapilo bylo, když mě Edward za jednu ruku vzal. Podívala jsem se na něj, ale on se jenom usmál tím pokřiveným úsměvem. Úsměv jsem mu opětovala a zavolala na barmana, ať nám donese panáky.

Všichni jsme se skvěle bavili. Každý z nás měl v sobě několik panáků, takže jsme se smáli každé blbosti, i Cullenovi se nejspíš dobře bavili, i když pokaždé, když se napili se zatvářili znechuceně.

Edward mě celou dobu držel pod stolem za ruku a já si říkala, že kdyby nás kdokoliv viděl, nebylo by to pro mě dobré. Doneslo by se to totiž k Mikovi a já i Edward bysme špatně skončili.

Lidí tu bylo strašně moc. Všechna místa byla obsazena a někteří museli stát, ale přesto byl parket prázdný. Chtěla jsem jít tančit!! Navíc…DJ hrál skvěle a přes hlasitou hudbu jste málem neslyšeli sami sebe.

„Jess!!“ zakřičel jsem. „Co takhle to tu trochu rozjet?“ zařívě se na mě usmála a já poznala, že souhlasí.

Pustila jsem Edwarda a vstala jsem. S Jess jsme ruku v ruce obešli toly a došly k DJ-ovi.

„Ahoj Matte.“

„Bells! Rád tě zase vidím! Co je? Budeš zpívat?“

„Ne, ještě ne. Jen jsme to tu chtěly trošku rozjet. Mohl bys tam pustit naši písničku?“

věděl, co myslím, protože kdykoliv jsem sem přišla, chtěla jsem s Jess pustit právě tuhle písničku.

Po chvilce se klubem rozléhaly toný písně 4ever od The Veronicas.

S Jess jsme došly k tyči uprostřed parketu. I hned se k nám přidala Alice a Rose. Začaly jsme tančit v kruhu. Já měla skvělý výhled na Edwarda a všimla jsem si, že se na mě dívá. Snažila jsem se mu nevěnovat pozornost. Jen kdyžzazněl text I wanna spend the night with you jsem se podívala na Edwarda. Vždy se na mě usmál tím pokřiveným úsměvem.

Na tuhle jedinou písníčku jsme tančily jen my čtyři. Na ostatní se k nám přidali ostatní. Postupně se zaplnil celý parket.

Písničky hrály hráli plynule a s námi tančil dokonce i Emmet. Jen Edward stále seděl na místě.

Po deseti písničkách jsem už nemohla. Šla jsem si sednout vedle Edwarda, který mi rukou přisunul skleničku.

„Chceš mě opít?“ zeptala jsem se.

„Hmm…to není špatný nápad.“

„Jenže kdybych byla opilá, už se mě nezbavíš.“

„A to jako proč?“

na to jsem mu neodpověděla. Jen jsem s úsměvem vypila panáka a hned si objednala dalšího. A dalšího. A dalšího.

Skončila jsem po sedmi panácích. Víc už bych do sebe nekopla. Byla jsem opilá. Edward se na mě celou dobu pobaveně díval.

Zničeho nic jsem se začla smát.

„Víš, že jseš celkem hezkej?“ zeptala jsem se ho se smíchem.

„To říkáš jenom proto, že jsi opilá.“ Odpověděl naoko naštvaně.

„Klidně ti to řeknu, až se vyspím.“ Trvalo mi snad minutu, naž jsem vyslovila ř.

Neodpověděl.

„Halóóó!“ zakřičela jsem a následně se začala šíleně smát.

„Bello takhle nemůžeš zpívat!“

„Zpívat!“ vzpomněla jsem si najednou. „Johne!! Jdu zpívat!!“ řvala jsem přes celý klub, ale nikdo mě kvůli hudbě neslyšel. Vstala jsem ze židle a rozešla se k baru, ale na zápěstí jsem ucítila ledový dotek. Edward mě strhl k sobě. Stáli jsme tam, přimáčklí jeden na druhého. Já měla ruce na jeho hrudi, on okolo mého pasu.

„Edwarde Cullene!“

„Co?“ nahodil klukovský pohled.

„Nic. Jenom to hezky zní.“ Oba jsme se zasmáli mé blbosti.

„Pojď se projít.“ Zašeptal mi do ucha.

„Ale já musím zpívat!“

„A pamatuješ si text?“ chvíli jsem přemýšlela a dostala další záchvat smíchu.

„Vždyť já ještě ani nevím, co budu zpívat.“

„Tak to spolu venku vymyslíme.“ Když viděl, že váhám, přesunul své ruce z pasu na zadek. Podívala jsem se na něj se zdviženým obočím. On se jen nádherně usmál, a já už se dál rozmýšlet nepotřebovala.

Chytla jsem ho za ruku a táhla ven. Když jsme prošli vchodem, zatočila jsem za roh. Šli jsmetemnou uličkou a z klubu k nám doléhala hudba. Chtěla jsem jít ještě dál, ale on se zastavil a zase mě strhl na sebe. Opět jsem měla ruce na jeho hrudi a on okolo mého pasu. Dívali jsme se jeden na druhého. Cítila jsem na sobě jeho dech. Od jeho rtů mě dělilo jen deset centimetrů.

Stoupla jsem si na špičky, abych překonala tu vzdálenost, ale on uhnul. On se jen usmívala. Úsměv jsem mu opětovala a postavila se zpět na paty.

Jednou rukou jsem sjela po jeho hrudi přes břicho až k pásku jeho kalhot.

„Tak ty si chceš hrát?“ zeptala jsem se. Už jsem úplně vystřízlivěla.

Pak, aniž by to čekal, jsem mu rukou přejela přes rozkrok. Pomalu, ale tvrdě, aby to cítil i přes kalhoty.

Věděla jsem, že mi to pomůže, ale že to vyvolá takovou reakci, jsem vážně nečekala!

Autor: Sharlot33 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nemám zájem, promiň 5. Kapitola 1. Část: