Je to jen kraťoulinká kapitola tak skoro o ničem, ale chci to ještě pořádně rozjet =D.
11.07.2009 (16:35) • Adell • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 985×
4. Luk
Ráno jsem se zbudila hrozně brzy. Byla ještě tma – to se v září nestávalo. Podívala jsem se na hodiny, divné, bylo už osm. Nevěděla jsem jestli mám nebo nemám jít dolů na snídani. Nakonec jsem se rozhodla, že zůstanu ležet a udělala jsem dobře. Někdo mi do půl hodiny zaklepal na dveře.
„Dále.“ Můj hlas nezněl jako včera večer, ale taky hrozně.
„Nesu ti snídani.“ Do dveří vstoupila Elizabeth.
„Díky, to jsi nemusela.“
„Ty taky nemusíš zakrývat svoje city a děláš to. Dobrou chuť“ No, dobře. Začala jsem jíst.
„Michael s Jessicou o tom ví?“ zeptala jsem se.
„Ano ví.“ Řekla smutně. Achjo, takhle si se mnou hrát.
„Ale Jessice je 14 to není vaše?“
„Ne, je adoptovaná a ví o tom. Než se zeptáš – Michael je náš.“ Ubezpečila mě.
„A co Ann a Toník? Toník musí být- To taky nejsou moji…“ Jak jim mám říkat, když to moje rodiče nejsou? A ani sourozence nemám.
„Antony i Ann jsou Mili a Johna.“ Ujistila mě. Teď jsem byla opravdu bezradná a tak jsem se zeptala.
„Jak vám mám teďka říkat? A co svým…? Za co mám pokládat Jessicu, Michaela, Ann a Toníka?“
„Pořád mě budeš říkat Elizabeth, teto. Jamesovi klidně stejně. Jessicu s Ann a s Antonym pokládej za nepravé sourozence, Michael je tvůj biologický bratr.“
„Ano. Můžu prostě dělat jako by se nic nestalo?“
„Jo, můžeš. Nám to vadit nebude. Teď se obleč, za chvíli má volat mamka.“ Vzala mi tác s dojedeným jídlem a odešla.
Oblíkla jsem se, ale s mámou jsem mluvit nechtěla. Popošla jsem po pokoji, otevřela jsem dveře a vyšla na chodbu. Byl víkend a o víkendu se nechodí do školy. Přišla jsem dolů, ale nikdo tam už/ještě nebyl. Najednou se vynořil James.
„Kde jsou dětska?“ zeptala jsem se.
„Michael šel na baseballový zápas do centra a Jessica ještě spí.“ Usmál se na mě. Omg, a tohle je můj otec.
„Už jsi snídala?“ zeptal se.
„Jo, Eli mi donesla jídlo do pokoje.“
„A co? Už se těšíš do školy?“ Pořád se asi bude vyptávat, a já mu budu muset odpovídat.
„Jo, těším, doufám však, že to tam nebude těžký.“ Nemluvila jsem vždy pravdu, i když lež mi moc nešla. Teď jsem lhala a James to poznal a zvědavě mě pozoroval.
„Ok, moc se netěším.“ Přiznala jsem se.
Máma volala: mají se dobře. Dál říkala, že se moc omlouvají atd… Byla tu hrozná nuda nic se nedělo, nikdo se se mnou moc nebavil.
---
Ráno jsem se probudila opět za tmy, jsem v Londýně budu si muset zvyknout. Dnes jdu poprvé do školy. Tedy ne poprvé, ale prostě no. Oblíkla jsem si poměrně hezké, oranžové šaty. Jess mi slíbila, že mi pomůže se dostat do školy a tak, ale jak ji znám nepomůže. Má vlastní kámošky.
Do aktovky jsem si dala sváču a pospíchala jsem na autobus. Sedla jsem si vedle Michaela. Na další zastávce přistoupil jeho nejlepší kamarád.
„Ahoj Luku.“ Pozdravil ho Michael.
„Čau Michaeli, kdo je to?“ byl takový jakého jsem si ho představovala.
„To je moje sestra, holka, která u nás bydlí. Jmenuje se Adie.“ Otočil se na mě. „Adie, to je Luk.“ Podala jsem Lukovi ruku: „Ahoj, Michael mi o tobě hodně povídal, těší mě.“
„Mě taky těší.“ Řekl Luk.
„Doprovodíte mě do přijímací kanceláře? Jess se na mě vyprdla.“ Smutně jsem se usmála.
„Jasně.“ Řekli oba zároveň. Autobus začal pomalu brzdit na další zastávce. A já jsem si uvědomila, že se pomalu blížíme ke škole…
Autor: Adell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nejhezčí sen a nejhorší můra - 4. kapitola (Luk):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!