Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nečekaně zamilovaná - 5. kapitola

26.05.2009 (12:30) • Lina • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2755×

Pohled Edwarda:
 
Když jsem vstoupil do jídelny a po mém boku uviděli Bellu, okamžitě se celou jídelnou roznesl šepot a všichni se na nás dívali. Ale já si toho nevšímal a zamířil jsem si koupit oběd. Bella se po chvíli vzpamatovala a vyrazila za mnou. Koupil jsem oběd jak mě, tak i Belle, sice chvíli protestovala, ale když zjisti, že to nemá cenu, vzdala to.
„Kam si sedneme“zeptala se mě se zájem v hlase, škoda, že jí v takových chvílích nemůžu číst myšlenky, zajímalo by mě nad čím uvažuje, jaké jsou její myšlenky, ale to se asi nikdy nedozvím. A také se  ani nedozvím, proč voní jako upír a zároveň jako člověk. Teda alespoň ne teď, možná časem se mi svěří, jak se svým tajemstvím, tak se svými myšlenkami.
„Chceš se seznámit s mojí rodinou“ navrhl jsem jí a čekal co mi odpoví.
„Jasně, proč ne, ráda je poznám“odpověděla mi.
„Tak pojď“zavelel jsem a mířil ke stolu, kde na mě čekali moji sourozenci.
Alice se na Bellu těšila, protože věděla, že se z nich stanou nejlepší kamarádky a chtěla jí co nejdříve poznat a pozvat na nákupy. Jasper si řekl, že se musí ovládat, aby jí nic neudělal, protože by to Alici ublížilo, ale jakmile poprvé ucítil její vůni, hned věděl, že žádné problémy s ovládáním mít nebude a bude si s ní moc povídat, strašně ho totiž zajímalo, proč jí bude mít Alice tak ráda. Emmet myslel jen na to kolik s ní bude legrace a těšil se až si z ní bude moct utahovat. Rosalie s toho, že jí vedu k našemu stolu, nebyla nějak šťastná, ale rozhodla se, že jí bude akceptovat, ale pořád na ní malinko žárlila. Pořád myslela na to jak jsem mohl zamilovat do někoho tak obyčejného a jí si po přeměně ani nevšimnout, ještě po tak dlouhých letech byla uražená, ale o to teď nejde.
Když jsem přišli Bellou k našemu stolu, začal jsem postupně představovat.
„Ahoj, toto je Bella moje kamarádka a Bello tohle jsou moji sourozenci.“
„Ahoj“řekla trochu nesměle. Emmet se to mu zasmál a vstal.
„Ahoj Bello, já jsem Emmet a tohle“ukázal na Rosalie, která rychle předvedla krásný úsměv „a to je Rosalie, moje přítelkyně.“
Pak vstala Alice a mile se na ni usmála a řekla: „Ahoj já jsem Alice a tohle je můj přítel Jasper“ a na přivítanou jí objala. Bella byla s toho obětí chvíli vedle, ale po chvíli ho Alici obětovala. Jasper se na ní taky usmál. Posadil jsem se vedle Rosalie a Bella si sedla vedle mě.
Oběd proběhl velice zajímavě. Alice si totiž s Bellou dohodla nákupy, chudák Bella, ona ještě neví jaký je Alice maniak do nakupování, kdyby nebyli zavírací doby a škola, byla by v obchodě pořád. Na Rosalie Bella udělala taky dobrý dojem a tak se dohodla, že půjde s nimi. Emmet prohodil pár vtipů na můj učet v tom smysl “s ním se nebav on je škrt a suchar“ nebo“semnou je větší zábava, Edward pořád jen čte“ a jiné jeho hlášky. Jasper četl její pocity a zjistil, že se nás vůbec nebojí, což je velmi zajímavé. Jasper, taky pochopil, že je Bella pravdomluvná a co cítí to hned řekne, takže pochopil, proč se na ní Alice tak těšila. Na všechny mé sourozence udělala dojem a omotala si je kolem prstu.
Pak Alice vyskočila a řekla, ž e bychom měli jít na svoje hodiny, nebo přijdeme pozdě. Každý se rozešel do tříd a já s Bellou mířili na angličtinu, kterou máme společnou, konečně nějaká. Když jsme vstoupili do třídy Bella zamířila ke katedře a dala jí papír na podepsání. Učitelka jí po zvonění představila třídě a poslala si jí sednout vedle mě. Celou hodinu jsem nespouštěl z Belli oči. Vypadala, že se chce soustředit na látku, ale všimla si mého pohledu a začala být nervózní.
„Co je“zeptala se mě, když jsem se na ní díval asi tak pět minut.
„Nic co by se mělo dít, nemůžu se na tebe dívat“zašeptal jsem jí nazpět a s potěším sledoval, jak jí rudnou líce,
„Ne nemůžeš máš dávat pozor“řekla a potom už se na mě celou hodinu nepodívala, ale viděl jsem na ní jak se musí přemáhat, byla tak roztomilá, když se snažila na mě být naštvaná, ale stejně jí to nevydrželo dlouho.
Když skončila hodina doprovodil jsem jí až k auto.
„Nechceš dneska vyrazit na louku“ zeptala se mě nesměle, než nastoupila do auta.
„Moc rád a v kolik?“odpověděl jsem jí otázkou jako vždy a mile jsem se na ní usmál.
„Co takhle za hodinu?“
„To by šlo, bude se na tebe těšit“řekl jsem a všiml jsem si jak se začervenala, byla tak krásná, když se červenala.
„Já taky“spíš zašeptala než řekla, asi nechtěla, abych to slyšel, ale mému upířímu sluchu nic neunikne. Naposledy jsem se na ní usmál a nechal jí vyjet z parkoviště a zamířil jsem si tu ke svému Volvu, kde na mě čekala celá rodina.
„Vybral jsi si dobře“ řekli všichni sborově a také se tomu hned zasmáli.
„Já vím, je úžasná, doufám, že mě bude mít taky ráda“odpověděl jsem
„O to bych se nebála“ řekla Alice a v mysli mi ukázala vizi, jak jsme na louce a líbáme se.
Už se nemůžu dočkat až jí zase uvidím. Možná, že se vize jedná dneška a ona mě opravdu miluje stejně tak jako já jí.
Rychle jsem nastoupil do auta a vyrazil domů, abych co nejdříve vyrazil na louku a viděl Bellu a hlavně se dozvěděl jestli mě má Bella opravdu ráda nebo ne.
                                                
                                                                      Pro vás napsala Lin
 

Autor: Lina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nečekaně zamilovaná - 5. kapitola: