Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Na první pohled - 6. Kapitola

14.07.2009 (21:12) • Terkaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1615×

6. Kapitola

Ještě v hodině španělštiny jsme se s Edwardem domluvili, že dnes zajedeme k němu domů. Auto si nechám tady na parkovišti, abychom k němu nemuseli jet dvěma auty. A večer mě Edward doveze až domů a další den pro mě přijede před školou.

Jeho logiku jsem sice moc nechápala, ale nechala jsem to plavat, protože já budu jen ráda, když s ním budu moct strávit více času.

Edward mi galantně podržel dveře od svého Volva.  Nebyla jsem zvyklá na takové způsoby. Rychle jsem nastoupila do auta a připoutala jsem se. Edward obešel auto a nastoupil.

Cesta k Edwardovu domu trvala asi pět minut. Jeho dům stál o dvě ulice dál od mého domu. Vypadal velmi moderně – bílá fasáda a spousta obrovských oken.

Vystoupila jsem a Edward se na mě zamračil. Už byl na cestě ke dveřím spolujezdce, aby mi je otevřel a já ho předběhla. Věnovala jsem mu zářivý úsměv a on ihned roztál. Byla jsem ráda, že mám na něj takový vliv.

Vyrazili jsme k bílým proskleným domovním dveřím. Odemkl a vpustil mě dovnitř. Interiér byl zařízen do světlých barev. Vše bylo převážně v béžové, šedé a bílé. Z obýváku vedlo několik dveří. Edward vešel do třetích z prava, a tak jsem ho následovala.

Edwardův pokoj byl šedo-žlutý. Tyto dvě barvy dohromady vypadaly úžasně! U jedné stěny byla velká postel s kostičkovaným povlečením a spoustou polštářů. Druhé stěně vévodil stůl a knihovna přecpaná nejrůznějšími knihami. Vedle stolu stálo menší stereo a polička s CD-čky.

„Máš to tu pěkný.“ Řekla jsem popravdě.

„Moje matka na všechno najala architekty. Je velká perfekcionistka.“ Zasmál se. „Tak co kdybychom se vrhli na ten projekt??“

„Jistě.“ Souhlasila jsem. Edward vytáhl velký papír A1. Já začala s výzdobou a Edward se snažil vytvořit alespoň pár základních vět o Barceloně. Po asi desíti minutách klidu se naše práce na projektu zvrhla v polštářovou bitvu.

V jednu chvíli jsem svůj polštář hodila po Edwardovi, a tak jsem přišla o svou zbraň. Edward toho využil a strhl mě na zem. Ležel nade mnou a začal mě lechtat. Nedokázala jsem se přestat smát, takže mě po chvíli začalo nehorázně bolet břicho. Po chvíli toho Edward nechal a dlouze se mi zadíval do očí.

A poté mi lehce přitiskl své rty na ty mé. Bylo to, jakoby mé tělo vybuchlo samým štěstím. Každá buňka v mém těle tancovala taneček vítězství. Připadala jsem si jako v sedmém nebi.

A najednou jeho rty zmizely. Rychle jsem otevřela oči, které jsem při tom polibku zavřela.

„Já- já omlouvám se. Neměl jsem to dělat. Nechal jsem se unést…“ omlouval se rychle Edward. Víc jsem mu však nedovolila říct a znovu naše rty spojila v hlubokém polibku. Chvíli se zdál být zaskočený, ale po chvíli se vzpamatoval.

Po našem polibku jsme byli oba tak ,trochu‘ duchem mimo. S projektem jsme už nedokázali pohnout a kdykoliv jsme se k sobě přiblížili na vzdálenost menší než jeden metr, vrhli jsme se na sebe.

A tak mě Edward po pár hodinách strávených u něj v pokoji povídáním, ale spíše líbáním se doprovázel domů. Trvala jsem na tom, že se chci projít. Procházeli jsme téměř vylidněnými uličkami Jacksonvillu při západu slunce.

Teplý vítr mi načechrával vlasy. Choulila jsem se v Edwardově náručí a vdechovala jeho vůni.

Měla jsem dojem, že brzy začnu létat. Měla jsem vše, co jsem si přála. Edwarda, svou rodinu i zázemí. Byla jsem nejšťastnější osoba v celém vesmíru.

Přede dveřmi jsem se s Edwardem rozloučila letmým polibkem.

„Zítra.“ Usmál se na mě.

„Zítra.“ Zopakovala jsem a vešla do domu. Po Reneé a Philovi nebylo ani stopy, a tak jsem se vydala do svého pokoje.

Když jsem procházela kolem zrcadla, na chvíli jsem se zastavila. Vypadala jsem jinak. Na tváři jsem měla připitomělý úsměv a zornice rozšířené vzrušením.

„Tak tohle ze mě dělá láska.“ Řekla jsem si pro sebe a vešla do svého pokoje. Tam jsem se svalila na postel a zírala do stropu. Přemýšlela jsem nad celým dnešním dnem. S Edwardem se znám o něco déle než týden, ale i přes to vím, že ho miluju. Byl to zvláštní pocit, ale byl velmi příjemný. Po pár minutých jsem usnula.

***

Ráno mě probudilo zvonění budíku. Po hmatu jsem ho našla a silným bouchnutím jsem ho vypnula. I když jsem prospala minimálně osm hodin, byla jsem stále unavená. Ale jakmile jsem si uvědomila, že za chvíli pro mě přijede Edward, vyskočila jsem z postele jako čertík z krabičky.

Málem jsem se přizabila o své vlastní nohy, když jsem jako rozmazaná šmouha vletěla do koupelny. Rychle jsem si vyčistila zuby a učesala vlasy. Poté jsem se urychleně vrátila do pokoje a otevřela skříň.

V tuhle chvíli jsem si nadávala za to, že jsem nebyla dlouho nakupovat. Hektickým tempem jsem vyhazovala oblečení ze skříně. Poté jsem se přehrabovala v té kupě triček a kalhot, až jsem našla světle modré tričko bez ramínek a bílé třičvrťáky. Hbitě jsem si je oblékla a zamířila do kuchyně.

Ze skříňky jsem popadla jednu müsli tyčinku a spořádala jsem ji několika kousnutími. Obal jsem vyhodila do koše, v hale jsem vklouzla do žabek a vyběhla ven.

Edward se svým Volvem už na mě čekal. Usmála jsem se a vydala se k autu. Edward stihl vystoupit a otevřít mi dveře.

„Ahoj.“ Pozdravila jsem ho radostně.

„Ahoj. Vypadáš nádherně.“ Usmál se na mě mým oblíbeným pokřiveným úsměvem, ze kterého se mi podlamovaly kolena. Okamžitě jsem zrudla až po kořínky vlasů. Nastoupila jsem do auta a Edward za mnou tiše zavřel dveře.

Celou cestu jsme si povídali. S Edwardem mi čas ubíhal neskutečně rychle, takže ani jsem se nenadála a už jsme zastavovali na parkovišti.

Měla jsem strach, jak budou na náš vztah s Edwardem reagovat spolužáci. Přece jen… Na škole jsem teprve druhý den a už chodím s idolem všech dívek ve městě. Ale nakonec jsem si uvědomila, že je mi to vlastně úplně jedno.

Poslušně jsem čekala, až mi Edward otevře dveře, protože jsem věděla, že mu to udělá radost. S úsměvem mi nabídl pomocnou ruku při vystupování z auta. S radostí jsem ji přijala.

Když jsem vystoupila, Edward mi obtočil svou paži kolem pasu a lehce mě políbil do vlasů. Rozhlédla jsem se po parkovišti a uviděla spoustu překvapených tváří. Tiše jsem se zahihňala a nechala se Edwardem doprovodit až do třídy.

Autor: Terkaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Na první pohled - 6. Kapitola: