Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Na první pohled - 4. Kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Na první pohled - 4. KapitolaPo delší době je tu další kapitolka mé nové povídky. Snad se Vám líbí. ;)

06.07.2009 (12:00) • Terkaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1614×

4. Kapitola

Instinktivně jsem nastavila ruce před sebe, abych zmírnila náraz. V tomhle už mám praxi. Padám skoro pořád. Ale nepočítala jsem s tím, že mě Edward zachytí.

 

A kdyby mě jen zachytil. On pode mě přímo skočil, takže jsem spadla přímo na jeho svalnatou a příjemně teplou hruď

 

Překvapením jsem vypoulila oči. Je hezké vědět, že někdo nechce, abych se zranila. V tuhle chvíli jsem musela vypadat jako koťátko vyplašené vlastním odrazem v zrcadle.

 

Edward se pode mnou začal otřásat smíchem.

 

„Už tě nikdy nenechám chodit samotnou! Je to pro tebe moc nebezpečné! Byl bych nerad, kdyby se ti něco stalo.“ Smál se mi. Naoko jsem se na něj zamračila, ale moc dlouho jsem to nevydržela. Brzy jsem se přidala k jeho smíchu. Já jsem vážně nemehlo a asi nikdy se to nezmění.

 

Museli jsme vypadat jako dva šílenci, když jsme na sobě leželi přímo uprostřed ulice a hlasitě se smáli. Ale v tento okamžik mi bylo srdečně jedno, co si o nás někdo pomyslí. Jediné, co jsem dokázala vnímat, byla blízkost Edwarda.

 

Jen když jsem na to pomyslela, zdálo se mi, že mi v břiše začalo poletovat hejno motýlů. Lehce se mi otírali svými křídly o mé útroby, až mi celým tělem projelo mravenčení.

 

Vůbec jsem si neuvědomila, kdy jsme se přestali smát. Už nějakou dobu jsem se topila v jeho překrásných smaragdových očích. Bezmyšlenkovitě jsem se k němu přiklonila. Dělilo nás od sebe už jen pár centimetrů. Chtěla jsem co nejrychleji odstranit tu malou mezeru, která mezi námi zůstala…

 

NE! Nezničím naše přátelství (pokud se tomu přátelství vůbec dalo říkat – znali jsme se sotva jeden den) kvůli jedné pitomé puse.

 

Rychle jsem se odtáhla a překulila jsem se vedle něj. Nechápala jsem, kde se to ve mně bere. Neznám ho ani dva dny a cítím k němu tolik důvěry. Vím, že už teď jsem k němu nějakým způsobem vázána. Mé uvažování je někdy i mimo mé vlastní chápání… Vypadá to, že jsem zralá na psychiatra. Už nerozumím ani sama sobě.

 

Edward s úsměvem vstal a nabídl mi ruku.

 

„Měli bychom jít, pokud chceme stihnout palačinky u Mary.“ Řekl, ale jeho úsměv stále nezmizel. Musela jsem si připomenout, že na něj nesmím zírat s otevřenou pusou.

 

Vložila jsem svou ruku do té jeho a on mě vytáhl na nohy. Myslela jsem si, že jakmile vstanu, tak mou ruku pustí, ale tohle on ne. Přitáhl si mě ještě blíž a podepřel mě v pase. Hodila jsem po něm zvídavý pohled.

 

„Nenechám tě zase spadnout.“ Obdařil mě úžasným pokřiveným úsměvem a já zapomněla dýchat. Jakmile jsem si to uvědomila, trhaně jsem se nadechla.

 

„Děje se něco?“ ptal se poplašeně a chtěl mě pustit.

 

„Ne!“ vykřikla jsem možná až moc hlasitě. „V pořádku… Jen občas zapomínám na životně důležité věci jako je dýchání.“ Zamumlala jsem rozpačitě. Edward se vedle mě uchechtl a zase si mě přitáhl blíže k sobě. Spokojeně jsem se mu zahnízdila v náručí.

 

K Mary jsme se dostali během pár minut. Bistro u Mary byl takový malý domeček s příjemnou rodinou atmosférou. Vlastnila ho, jak jsem se dozvěděla od Edwarda, paní Mary Strattfordová - milá, starší paní s úžasným smyslem pro humor a téměř maminkovskou starostí o své zákazníky.

 

Interiér byl v jasných barvách. Stěny byly natřeny na sluníčkovou žlutou, koberec vypadal jako azulové moře a stoly s židlemi byly vyvedeny ve světlém dřevě.

 

Edward mě vkočíroval do jednoho boxu v odlehlejší části bistra. Jakmile jsem se posadila, přiběhla k nám usměvavá paní.

 

„Dobré ráno, Edwarde. Dneska máš doprovod?“ podívala se na mě.

 

„Ano.“ Odpověděl způsobně Edward. „Mary, tohle je Bella.“

 

„Těší mě, Bello.“ Usmála se na mě.

 

„Mě taky…ehm… paní Strattfordová.“ Odpověděla jsem ji nejistě. Mary se hlasitě zasmála.

 

„Paní Strattfordová mi už dlouho nikdo neřekl. Říkej mi prosím Mary.“

 

„Jistě, Mary.“ Usmála jsem se na ni.

 

„Tak co si dáte?“ zeptala se nás stále s úsměvem.

 

„Dvakrát speciální palačinky, ano?“ zeptal se mě. Přikývla jsem.

 

„ Dobře. Hned jsem zpátky.“ Naposledy se usmála a odcupitala do kuchyně.

 

Po chvíli se k nám Mary vrátila s dvěma talíři s kopou palačinek politých rozpuštěnou čokoládou, šlehačkou a navrch s jednou jahůdkou. Sbíhaly se mi sliny hned, jak jsem zahlédla ten kopec sladkého.

 

Položila talíře před nás. Měla jsem co dělat, abych se na ty palačinky hladově nevrhla. Snažila jsem se jíst způsobně, ale i tak jsem hltala jedno sousto za druhým. Snězeno jsem měla v rekordním čase.

 

Edward trval na tom, že mě pozval, a tak mě nenechal zaplatit. Téměř násilím mě vytáhl ven. Opět mě chytil kolem pasu a vedl mě směrem k pláži. Byla jsem ráda, že se tady začínám orientovat. Už poznám, kterým směrem je pláž. Bod pro mě.

 

Za pár minut jsme už seděli ve stínu palem a kochali se výhledem na moře. Vlnky se líně převalovaly, olizovaly bílý písek a tiše šuměly. S Edwardem jsme si nerušeně povídali. Celou dobu jsem se ptala na jeho život.

 

Zjistila jsem, že je jedináček a žije pouze se svou matkou. Otce nikdy nepoznal. Povídal mi i o svých domácích mazlíčcích.

 

Když byl ještě malý, povedlo se mu zahubit rybičky tím, že do jejich akvária vylil několik litrů coca-coly. Rybičkám se to asi moc nelíbilo. Od té doby se raději od zvířat drží dál.

 

„Bells?“ přerušil mé bloumání v myšlenkách Edward svým sametovým hlasem.

 

„Ano?“ s úsměvem jsem se na něj otočila.

 

„Tento týden se už neuvidíme. Budu mimo město.“ Řekl s bolestí v hlase.

 

„Aha.“ Víc jsem nedokázala říct. Už jen z představy, že Edwarda celý týden neuvidím, se mi chtělo plakat. Nechtěla jsem, aby mi odjel, i když to má být pouze na týden.

 

„Měl bych tě odvést domů. Za chvíli odjíždím.“

 

„Jasně.“ Vstala jsem. Edward  obmotal svou paži kolem mého pasu, ale tentokrát bylo jeho sevření silnější, jakoby mě nechtěl pustit.

 

Před domem jsem se s ním rozloučila krátkým objetím, ale ve skutečnosti jsem se od něj nechtěla odlepit. Objímala jsem totiž svého osobního anděla. Tolik mi bude chybět. Kruci, co to se mnou je? Vždyť ho znám jen dva dny! Ale i tak, pokud přežiju tento týden bez Edwarda, přežiju všechno. I svou vlastní smrt.

 

O týden později:

Pondělí. První školní den. Dnes nastupuju do nového školy – do druháku. Budu u nich ve třídě TA nová. Nenávidím přestupy na jiné školy. Je to skoro jako týrání.

 

Nerozhodně jsem seděla uvnitř svého auta a přemýšlela jsem, jestli opravdu musím vystoupit na parkoviště plné mých nových spolužáků. Nakonec jsem se přinutila otevřít dveře a vystoupit. Co nejnenápadněji jsem se snažila dostat se z parkoviště do školy. Ale ztuhla jsem v půli kroku, jakmile jsem uviděla bytost, stojící u dveří.

 

Edward se ležérně opíral o dveře a usmíval se na mě od ucha k uchu. Ohlédla jsem se za sebe, jestli se neusmívá na někoho jiného, ale nikdo za mnou nestál. Radostně jsem se za ním vydala. Celý ten týden bez něj na mě dolehl, a tak jsem ho chtěla co nejdříve sevřít v náručí…

Autor: Terkaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na první pohled - 4. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře