A je tady poslední kapitola NPP. Konec je, řekněme, celkem krutý, ale nemohla jsem si pomoct. xD Snad mě za to neukamenujete. Příjemnou četbu.
02.09.2009 (21:30) • Terkaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2114×
13. Kapitola – závěrečná
Emmettův pohled:
Posadili jsme se do bezpečného stínu palmy a čekali, až slunce zajde za obzor a nahradí jej zářivý měsíc. Byla to pěkná nuda - takhle tady nečinně sedět. Kdyby tady alespoň byla telka. Takhle se nedozvím, jak dopadl poslední zápas…
Naštěstí jsem nějak ty dlouhé hodiny nudy přežil.
„Takže plán si pamatuješ?“ ujistil se Carlisle. Jako bych snad mohl zapomenout.
„Vlézt oknem, popadnout ji a dostat ji za tebou.“ Shrnul jsem to.
„Ano, asi nějak tak. Počkám na tebe u auta. Tak teď běž.“ Řekl.
„Ale Carlisle, krást se nemá.“ Pokáral jsem ho důležitě. Carlisle se na mě zamračil.
„Nemám čas shánět teď auto. A navíc, já ho neukradu. Pouze si ho vypůjčím. A teď už mazej.“ Řekl a sám se rozběhl ,vypůjčit‘ si auto. Ještě jsem se tiše zasmál, ale hned na to jsem se vyhoupl do okna.
Stál jsem v nemocniční chodbě. Stěny byly natřeny světle zelenou barvou, a tak vypadaly… no… jako by si na nich někdo vyprázdnil obsah žaludku.
Plán byl takový, že jsem měl zjistit, kde má Bella Swanová pokoj, najít ji a potom ji unést, ale všechny plány se zhroutily v okamžiku, kdy jsem se nadechl.
Tak nádherně sladkou vůni jsem ještě nikdy necítil. Úplně mě omámila. Nedokázal jsem se soustředit na nic jiného. Viděl jsem rudě.
Vypálil jsem z místa rychlostí střely. Proběhl jsem několika chodbami, a poté jsem vběhl do nějakého pokoje. Vůně tam byla nejkoncentrovanější. Dveře hlasitě práskly o rám a s bouchnutím se vrátily zpátky.
Na nic jsem nečekal a vrhl se na svou kořist. Jedním skokem jsem se dostal až k posteli. Hbitě jsem se zakousl do krční tepny a hladově sál. Chuť její krve byla ještě lepší než vůně. Nemohl jsem se jí nabažit.
Příliš brzo jsem vypil i ten poslední doušek. Odtáhl jsem se od své oběti. Až teď mi začínalo docházet, co jsem udělal.
„Kruci…“ zaklel jsem při pohledu na onu nešťastnou dívku. Vzal jsem jí život. Zabil jsem nevinného člověka. Už zase…
Nedokázal jsem se na ni déle dívat, a tak jsem se otočil a rychle vyšel z místnosti. Tiše jsem zaklapl dveře. Zrak mi spočinul na malé cedulce.
„Ne! Ne, ne, ne, ne, ne!“ zpanikařil jsem. Na cedulce totiž bylo napsáno:
Pokoj 125
Isabella Swanová
Edwardův pohled:
Otevřel jsem oči do dalšího dne. Ležel jsem skrčený na malé, nepohodlné sedačce. Neohrabaně jsem se posadil. Zvedl jsem ruce a pořádně se protáhl, až mi klouby zapraskaly.
Podíval jsem se na hodiny. Bylo něco po sedmé hodině. Ještě musím pár hodin počkat, než mě pustí za mou Bellinkou. Zvedl jsem se a začal přecházet sem tam. Měl jsem divný pocit. Nedokážu to popsat slovy. Podvědomě jsem tušil, že je něco špatně. Hodně špatně.
V tu chvíli přišel do čekárny doktor Adams. Tvářil se smutně a lítostivě. Ten výraz mluvil za vše.
„Ne…Prosím, to ne…“ zašeptal jsem. Kolena se pode mnou podlomila a já upadl do temnoty…
---KONEC---
Autor: Terkaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Na první pohled - 13. kapitola Závěrečná:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!