Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My new Life - Kapitola 13


My new Life - Kapitola 13Takže pokračovaní mé dááávno odložené kapitolovky, My new Life je tady. Snad se bude líbit, no ... Hezké čtení - maja

Předchozí kapitola

 

Alice

V malém zeleném křesle seděl postraší muž. Byl skoro holohlavý, jeho tělo zavalité, ale oči měl plné lásky. Uklidnilo mě to a přispěchala jsem k němu.

,,Simone.“ Zašeptala jsem a lehce ho objala. Neustále jsem měla na paměti, že je to pouhý člověk, i když velice vyjímečný.

,,Alice!“ Zašeptal na zpátek a usmál se. ,,Velice rád tě vidím.“ Pousmál se a opravil se. ,,Jsem velice rád, že jsi vyžádala mou pomoc.“ Gestem ruky mi ukázal na vedlejší křeslo a já se rychle posadila.

,,Simone, sám dobře víš, že pokud jde o Volterru, jsi ty ten správný.“ Znovu se pousmál a opřel se celou váhou do křesla, které nepatrně zaskřípalo.

,,Vím, a proto mi musíš říct vše co víš.“ Pokývla jsem hlavou a začala mu vše vysvětlovat. Od záčátku až do samotného konce.

,,Je to trochu neobvyklé.“ Poznamenal a ruce si položil na hrudník.

,,Ano, to je. Ale ona je vyjímečná.“ Poznamenala jsem.

,,Bojíš se.“ Řekl s klidem.

,,Velice.“ Přiznala jsem.

,,Reneesmé je velice vyjímečna.“ Chtěla jsem něco dodat, ale rychle pozvedl ruku a pokračoval. Na to že byl slepý, toho dokázal vidět víc, než kdokoli jiný.

,,Je vyjímečná a to se jim líbí. Chtějí ji, víc než si dokážeš představit, Alice. Hlavně, Aro.“ Mlčky jsem přikývla.

,,Je to těžká situace, bude to velmi složité a pokud se nebudete držet plánu, mohlo by to skončit velmi špatně.“ Naklonil se do předu a nastavil ruku do prázdna, chytila jsem ji a on mi ji jemně stiskl.

,,Musíš ji ochránit. Cokoliv by se začalo dít, ty musíš utéct a to s ní. Nesmíš se ohlížet na ostatní.“

,,Ale...“ Namítla jsem.

,,Ale neexistje. Budou ji chtít, Volturiovi bez boje neodejdou.“ Povzdechl si a oblyčej natočil ke mně. Dívala jsem se do uhelnatě černých očí a čekala, co řekne.

Simon byl velice zvláštní. Nebyl upír, nebyl vlkodlak a nebyl ani člověk. Byl to jen Simon. Ten který věděl o všech všechno. Zní to možná bláznivě, ale on byl víc než Aro, Caius a Marcus. Jeho se oni báli ze všech nejvíc. Simon byl velmi stará, slepá duše. Mnohokrát změnil podoby, ale vždy byl on ten nejmocnější.

,,Ona je jedinným dědicem.“ Zašeptal a já v sobě ucítila menší elektrický náboj, které mi vyslal přes své ruce.

,,Reneesme?“ Zeptala jsem se potichu a nejistě.

Vždyť je to jenom malé dítě, ano, je jiná...

,,Ano, Reneesme.“ V jeho hlase byla obrovská síla. Nejvyšší autorita.

,,Dobře.“ Pevně jsem semkla rty a po chvilce se zhluboka nadechla. Nebylo mi to nic platné, ale aspoň ten pocit mě trošku uklidnil.

,,Dokážeš to.“ Řekl jistě a já se polostrachem usmála.

,,Dávám v sázku život všech členů své rodiny, nic jiného mi nezbívá.“ Zavrčela jsem, a pak si to zpětně uvědomila. ,,Omlouvám se.“ Zašeptala jsem.

,,Nic se neděje.“ Jeho hlas byl stařecký, plný lásky, bezpečí a odhodlaní.

,,Ale děje, mám pocit, že to nezvládnu. Kdyby se něco dělo, nejsem si jistá, zda bych svou rodinu dokázala opustit. Je to příliš těžké. Opustit rodinu v boji je to nejhorší, co si dokážu představit. Já....“ Zavzlykala jsem na prázdno, zavřela oči a ruce si přiložila ke spánkům. Jako kdyby mi to dokázalo ulevit od bolesti.

,,Neztrácej naději.“ Pošeptal. ,,Jste silní.“ Najednou se usmál a mě to přinutilo se na něj podívat.

Oněměla jsem. Jeho vráščitá tvář začala ustupovat. Jeho vrásky se vyhlazovaly, ruce zmohutňovaly, postava tvarovala do svalů. Jeho oči začaly po okrajích okrajů šedivět. Přede mnou nestál už žádný starý pán, ale mladý pohledný hoch. Vypadal na dvacet-jedna.

Jeho vlasy byly uhlově černé a prostříhané, postava svalnatá a mohutná, tvář bez jedinné vrásky, ostré rysy lemovaly jeho dokonalý celek.

,,Simone...“ Zašeptala jsem a hlas se mi na konci zlomil.

Nemohla jsem věřit vlastním očím. Tohle, bylo nepopsatelné a nepochopitelné zároveň.

,,Co se to stalo?“ Zeptala jsem se polušokovaným hlasem a on se jen usmál.

,,Jako upíři nedokáži stárnout, tak já nedokáží zemřít. Jsem mladý a žiju normálním bytoským životem, ale stárnu. Vrásčitím, ztrácím se, ale nikdy nezemřu. Vždy se vrátím, jako by, v čase.“

Nechápavě jsem se na něj usmála a podívala se mu do očí. Byly nádherné, tak zvláštní. Vtahovaly do hloubky, víc a víc.

,,Ale nikdy nedokáži vidět.“ Poznamenal, ale neucítila jsem tam žádnou stopu smutku.

,,A...“ Chtěla jsem se na něco zeptat, ale opět mě gestem ruky zarazil.

,,Teď né, teď se musíme postavit Volturiovým. Na otázky bude dost času.“

Šokovaně jsem se na něj podívala.

,,My?“

,,Jistě.“ Řekl s klidem. ,,My. Já, ty, tvá rodina, tví přátelé i vlkodlaci.“ Pousmál se, vstal a naídl mi rámě. I nadále jsem ho sledovala s nechápavým výrazem na tváři.

,,Je čas vrátit vše zpátky.“ Zašeptal.

 

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My new Life - Kapitola 13:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!