Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osobní anděl - 21. kapitola

22.06.2009 (09:30) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2977×

Vzal mě do náručí a odnesl na postel. Pořád sme se líbali a já najednou dostala chuť tak říkajíc posunout náš vztah dál. Zajela jsem mu rukama pod tričko a prsty obkreslovala jeho dokonalou hruď a každý jeho sval. Nečekala bych to, ale pod mým dotekem se zachvěl. Pak se odtáhl a v očích měl otázku. Hned na to se zeptal.

,, Bello opravdu to chceš??" Pokývala jsem. ,, Jako nic na světě." Pak mě znovu políbil. Celou tu dobu jsem se hladili a líbali po celém těle - poznávali se úplně jiným způsobem než doteď. Shledala jsem, že pokud jsem si myslela, že je dokonalý, byla jsem hloupá. Teprve teď jsem dokázala ocenit jeho krásu. Hlasitě jsem sténala a dávala najevo svoje potěšení. Těšilo mě, že to samé dělá i on. Usídlil se ve mně pocit nenaplnění a chtěla jsem se ho co nejdřív zbavit. Začala jsem se znovu třít o jeho tělo a doufala, že tak to podivné napětí zmizí. Netrvalo dlouho a Edward překonal i poslední vzdálenost mezi námi. Jestli sem myslela, že líbá božsky tak nevim k čemu bych přirovnala pocit, který sem cítila teď. Měla sem pocit, že mě ta vlna štěstí, radosti a lásky každou chvíli roztrhne. To samé se dalo vyčíst na Edwardově tváři. Myslím, že sem ke konci vykřikovala jeho jméno. On zas moje a oba jsme si říkali jak moc se milujeme.

Ráno jsem se vzbudila v jeho náručí. Já sem snad usnula?? Otevřela jsem tedy oči a pohlédla na Edwarda. ,, Dobré ráno lásko." Řekl a políbil mě. ,, Dobré ráno. Já sem usnula??" Usmál se. ,, Správně. Asi si byla moc unavená. Včera se toho stalo tolik, že se ani nedivím." Díval se na mě a v očích měl lásku a štěstí. ,, Stalo se toho hodně to ano, ale mě se nejvíc líbilo to, co se stalo v noci. Nic podobného sem v životě nezažila." Hned na to jsem ho políbila. ,, Ani já nic podobného nezažil. Byla to jedna z nejlepších nocí v mém životě." Jedna z nejlepších? Která asi byla lepší? Nečekal až se zeptám a odpověděl. ,, Třeba ta kdy si tady mohla přespat." Usmál se. Pak se ale zamračil. ,, Co se stalo lásko??" ptala jsem se. ,, Alice s námi chce mluvit. Ohledně svatby." No jistě já jsem zasnoubená. Podívala jsem se na svojí ruku abych si potvrdila, že to nebyl jen sen. ,, Neboj je to pravda. Jsme teď snoubenci." Zasmál se.

,, No musíme se jít obléct, protože na nás dole všichni čekají." Trochu mi vadilo opouštět jeho pokoj, ale když budu s ním je mi jedno kam půjdeme. Najednou mě Edward začal líbat. Když jsme se od sebe odtrhli káravě jsem se na něj podívala. ,, No kolikrát jsem ti říkala aby ses mi nehrabal v hlavě." Hned na to jsem se zasmála.

,, Nemůžu si pomoct tvoje myšlenky ve kterých jsem já se nedají neslyšet. Jde to vůbec milovat tě každý den víc a víc??" Usmála jsem se. ,, Věř mi, že tuhle otázku si pokládám skoro denně." Pak jsem ho znovu políbila. Pak jsem vstala a šla se obléct. Vzala jsem si na sebe šaty které mi připravila Alice. Musím uznat, že teď když jsem poloupírka a navíc tak krásná je lehčí brát si takové vyzývavější oblečení.

Když jsem vešla do pokoje Edward už byl oblečený a ležel na ustlané posteli. Jak mě uviděl zarazil se. ,, Proč mi tohle děláš??" Nechápala jsem a tak pokračoval. ,, To tě baví mě tak mučit? Víš ........" Dál jsem ho neposlouchala radši jsem mu nahlédla do mysli. Když má na sobě takovej obleček nejradši bych to z ní strhal. Vážně je to ta nejvíc sexy holka no dobře poloupírka na světě. Začala jsem se šíleně smát. Edward se na mě díval zmateně. ,, Promiň lásko, co si to říkal??" Ptala sem se. Ani jsem to nestačila zpozorovat a už jsem ležela na posteli. ,, Říkal jsem, že když máš na sobě tohle tak mi dělá obrovský potíže moje sebekontrola a ovládání se." Pak mě začal líbat. Když jsme přestali zeptal se. ,, Čemu si se tak smála??" Zopakovala jsem mu jeho myšlenky.

,, Když má na sobě takovej obleček nejradši bych to z ní strhal. Vážně je to ta nejvíc sexy holka no dobře poloupírka na světě." Zkoušela sem imitovat jeho hlas a celkem to i vyšlo. Edward se ale mračil. ,, Kolikrát ti mám říkat, že se mi nemáš hrabat v hlavě. Až budu jednou myslet na tu krásnou holku....." Víc nestačil říct, protože jsem utekla do koupelny. Celou dobu to byla pravda. Celou dobu si se mnou jen hraje. Takový malý rozptýlení. Bylo slyšet jak přišel ke dveřím. ,, Bello otevři. Co mi to děláš?? Proč si utekla??" Tak pán se ještě ptá. No to je úžasný. Nedal se ale odbýt.

,, Bells lásko otevři prosím. Myslel sem to jako vtip. Víš, že na žádnou jinou než na tebe nemyslim." Možná to co říká je pravda, ale možná taky ne. ,, Bello?? Pokud nechceš abych dostal infarkt tak mě pusť prosím dovnitř. Lásko prosím?? Zblázním se. Není ti něco?? Proč neodpovídáš?? Musela jsem otevřít dveře. Bylo mi ho líto a taky aby viděl, že mi nic není. Okamžitě mě začal objímat, ale já se mu vykroutila a ustoupila od něj. ,, Proč mě tak trápíš?? Víš přece, že nemiluju nikoho tak jako tebe. Už jsem ti to řekl tisíckrát a stejně to nestačí. Stačí jedna věta a ty mi nevěříš." Sklopil hlavu. Nemohla jsem vidět jak se trápí tak sem došla k němu ale ne úplně. Bylo mezi námi asi půl metru místa. ,, No tak mě pochop. Nikdy nedávalo smysl abys byl s někým jako sem já. Teď když jsem poloupírka tak sice mám krásnou tvář, ale ty si se mnou byl už jako s člověkem a to nechápu." Podíval se na mě. ,, Nechápeš, že to jak vypadáš nevnímám tolik jako tebe samotnou. Myslím to jaká si uvnitř. Jsi nádherná jak vzhledově tak uvnitř. Miluju tě Bello. Copak to nechápeš." Přiblížila jsem se k němu. V tom mě popadl a začal líbat. Nechápala jsem jak se to stalo ale před očima mi začali běhat jeho vzpomínky. To jak moc mě miloval už jako člověka, jak mě prvně uviděl a toužil po mě, nejen po krvi ale po mě celé, štěstí když jsem s ním a naopak zoufalost když s ním nejsem třeba jen na minutu. Pak taky to jak jím probíhá něco jako elektrický proud pokaždé když se ho dotknu, naše první společná noc. Pak to najednou přestalo, protože mě přestal líbat. ,, Jak si to dokázal??" Usmál se. ,, Tak jako ty když si mi položila ruce na tvář." Nemohla jsem se zbavit divení. ,, Ale tobě to nešlo, když jsme to zkoušeli." Znovu se usmál. ,, Nevím, ale teď jsem si moc přál abys viděla jak moc pro mě znamenáš a najednou to šlo. Takže nejsi mocnější než tvůj přítel." S úsměvem jsem ho opravila. ,, Snoubenec." Oba jsme se zasmáli. ,, Tak pojď ty moje snoubenko už nás čekají dole." Usmála jsem se. ,, Ale jistě můj nastávající." Pak jsme se ještě jednou políbili a šli dolů.

Autor: Edbe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj osobní anděl - 21. kapitola: