Další díl z pohledu Edwarda. Ke Cullenům přijde další návštěva...
08.09.2009 (22:00) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2551×
Pohled Edwarda:
Už jsou to dva dny co od nás Iss utekla, ale mě to připadá jako věčnost. Pořád se ptám Alice, jestli neviděla něco, co by nám pomohlo v tom ji najít. A oni mi pořád říkají, abych ji nechal být. Prý až bude chtít, tak se vrátí, ale co když ne? Co když se k nám už nechce vrátit?
,,Rose co když se k nám už nevrátí?´´ vyslovil jsem svoje obavy nahlas a podíval se přitom na svoji sestru. Kdybych mohl spát, určitě by tahle otázka byla mojí noční můrou. ,,Vrátí se neboj. Vždycky se vrátila.´´ řekla pevným hlasem. Musel jsem je tím už rozčilovat. Připadal jsem si duševně chorý. Může se vůbec upír zbláznit?
Sesunul jsem se na sedačku v obýváku. Po chvíli za námi přišli i ostatní a posedali si kolem mě.
Podíval jsem se na Alici v naději, že něco viděla. Jen zakroutila smutně hlavou a opřela se o Jaspera. Taky ji chyběla. Nejvíc nás mrzelo, že se nerozloučila. Nechala sice dopis, ale copak stačí napsat: Neboj vrátím se? Ne nestačí.
Sáhl jsem do kapsy a vytáhl, teď už pomuchlaný a částěčně potrhaný papír. Byl to dopis od Iss. Byl určený jen pro mě, našel jsem ho u ní v pokoji. Začetl jsem se do řádků, jako už tolikrát.
Než vůbec začnu, chci se ti omluvit. Neutíkám proto, že bych tě neměla ráda, právě naopak. Kdybych ti řekla cokoli o tom, co se chystám udělat, zatrhl by jsi mi to. Kdyby jsi mě tehdy nepolíbil, utekla bych. Vím, je to odemně hnusné, ale já si to všechno potřebuju urovnat. Jakmile se to stane, vrátím se. Slibuji. A pak bude záležet jen na tobě, jestli mě budeš po tom všem ještě chtít. Mám tě ráda.
Kdybych mohl brečet, tak je podemnou rybník. Složil jsem papír a zastrčil ho do kapsy. Podíval jsem se na ostatní. Esme se jako jediná dívala na mě. Mateřsky se usmála. Úsměv jsem ji vrátil, jen nebyl takový jako její.
Alice najednou stuhla. Všechny oči v místnosti se stočili na ni a Jaspera, který ji objímal kolem ramen, aby nespadla. Zhluboka vydechla a zabořila hlavu do Jasperovi hrudi.
,,Co jsi viděla Alice?´´ zeptal se netrpělivě Emmett. Jasper po něm vrhl naštvaný pohled. Byli jsme nedočkaví, hlavně já. Co když se to týká Iss?
,,Alice?´´ zeptal se jemně Carlisle. Alice se na něj podívala a to co řekla, nám vyrazilo dech.
,,Aro Volturi k nám poslal Demetriho a Jane.´´ řekla vystrašeným hlasem a všichni překvapeně vyvalili oči. Tedy až na mě a Dariu. My jediní nevědeli, co to znamená. ,,Jsi si jistá?´´ zeptal se nejistě Carlisle. ,,Ano.´´ odpověděla mu.
,,Proč?´´ zeptala se Rose a podívala se na Alici. ,,Důvod jsem neviděla. Jen je poslal nás najít.´´ zašepala. ,,Kdy?´´ tentokrát se zeptal Jasper. ,,Zítra.´´ zašetala a znovu zabořila obličej Jasperovi do hrudi. Vzal ji do náruče a odnesl někam nahoru. Rose a Emmett taky odešli. V pokoji jsme zůstali jen Carlisle a Esme.
,,Kdo to je?´´ zeptal jsem se zároveň s Dariou. ,,Královská rodina. Vytvořili pravidla pro upíry a pokud je nedodržuješ, potrestají tě.´´ odpověděl Carlisle. ,,Znáš je?´´ zeptal jsem se. ,,Ano, kdysy jsem u nich bydlel. Živí se lidskou krví.´´ přikývl jsem.
Pak odešli i oni a zůstal jsem v místnosti sám s Dariou.
Po chvíli jsem na sobě ucítil pohled. Daria si mě měřila takovým zvláštním pohledem. Otočil jsem se na ni a chtěl se ji zeptat, proč se na mě tak dívá, ale nestihl jsem to. Daria se na mě vrhla a její rty se dotkly mých. Lekl jsem se a okamžitě ji od sebe odtáhl.
,,Já miluju Iss. A nebudu ji jakkoli podvádět.´´ řekl jsem a doufal, že to pochopila. ,,Co když se k tobě už nevrátí?´´ zeptala se s hořkostí. ,,Ona se vrátí.´´ Na to nic neřekla, jen pokrčila rameny a odešla k sobě do pokoje.
Další ráno, když jsem ležel na posteli a četl knížku ke mně přišel Emmett. ,,Edwarde pojď ven, musíme tě naučit bojovat. Až k nám přijdou, musíš být připravený.´´ ,,Copak se bude bojovat?´´ zeptal jsem se s obavou. ,,Může se to stát. Ty a Daria se neumíte ani bránit. Sice máme málo času na to naučit vás to pořádně, ale něco se stihne.´´ s těmi slovy odešel z pokoje a já ho musel následovat.
Šli jsme za dům na menší loučku. Emmett si stoupl proti mě do bojové pozice a já ho napodobil. Mezitím se vedle nás objevil Carlisle a Jasper a radili mi jak mám správně postavit, jak se bránit a jak útočit. Celý zbytek dne jsme strávili cvičením boje. Musím uznat, že byli dobří učitelé. Když bylo poledne, šlo mi to všechno už celkem dobře.
Pak přišla na řadu Daria. Učili ji to stejné co mě. Nebrali ohledy na to, že je to dívka a Emmett s ní mlátil o zem jako se mnou. Docela jsem ji litoval.
Kolem osmé večer jsme byli připraveni na návštěvu. K našemu domu se blížili tři upíři.
Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...Alice, co vidíš?:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!