Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mary Green 13, - Bolest

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Mary Green 13, - Bolest No tak tady je pokráčování.

15.04.2009 (10:48) • Nikky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1265×

13,

 

 

 

Podívala jsem se na Edwarda a ten tam stál jako opařený a díval se na Mary. Začala jsem mít nepříjemný pocit.

„Nemusíš se bát já mám svojí lásku.“ Tohle mi pořád znělo v hlavě. Co to má být? To nebyl můj hlas, ale koho? Rozhlédla jsem se po louce  a viděla jak na mě Mary mrkla. Že by to byla ona ? Ale co je zač ?

„Takže myslím, že bychom si měli promluvit.“ Raien promluvil hlasem plným autority.

Edward se probudil z toho okouzlení Mary a mě byl čím dál tím hůř. Je možné, aby bylo upírovy špatně? Pořád jsem se dívala na Edwarda  a když jsem se střetla s jeho pohledem sklopila jsem oči, aby neviděl tu bolest kterou mi právě způsobil.

„Bello není ti nic? Vypadáš nějak divně?“

Periferním viděním jsem viděla jak se k nám Greenovy přibližují. Edward na ně zavrčel a oni se zastavili. Vůbec nevypadali překvapení z toho, že na ně vrčel.

„Nic mi není.“ Lhala jsem, protože nejdřív musíme vyřešit ty dva.

Vzpřímila jsem se a v břiše mně píchlo tak, že jsem se musela předklonit. To už mě ale Edward držel v náručí a běžel se mnou zpět k domu.

„Pust mě! Nic mi není.“

Podíval se na mně a v očích měl bolest. Pomalu mně pustil na zem, ale ruku mněl sále omotanou kolem mého pasu. Šla jsem pomalím krokem zpět za nimi a doufala, že tam ještě budou. Když jsme došli na palouk stáli tam a nenuceně o něčem konverzovali.

„Měli by jste nám říct co jste zač.“ Začala jsem a stále se přibližovala k nim.

Raien se otočil směrem k nám a promluvil.

„Já jsem vlkodlak a moje sestra je poloupírka.“

 

 

 

Edwardův pohled :

 

Stáli jsme na té louce a asi tak dvacet metrů od nás stál ten kluk a vedle něj stála dívka, tak neskutečně krásná, že se to ani popsat nedá. Měla nádherné vlasy a oči tak modré jako jsem ještě nikdy neviděl upírala na mně. Nemohl jsem z ní spustit zrak. Z jejího pohledu mě vymanil teprve až ten Raien. Bella si určitě všimla jak na ní koukám. Co jsem to za netvora ? Byl jsem zhnusený sám sebou. Podíval jsem se na Bellu snažíc se to nějak vyžehlit alespoň pohledem. Když jsem se na ni otočil sklopila pohled a dívala se do zemně. Měla pleť ještě víc bledou než normálně a celá vypadala jako by se měla za chvilku rozpadnout.

„Bello není ti nic ? Vypadáš nějak divně.“

„Nic mi není.“ Poznal jsem, že leže. Nikdy to neuměla. Vzpřímila se, ale hned se zase ohnula a chytla se za břicho. To už jsem nevydržel a ignorujíc naše společníky jsem ji vzal do náruče a nesl domu.

„Pust mně ! Nic mi není.“

Mluvila takovým přiškrceným hlasem a byla na mně …. Rozzlobená ? Jo rozzlobená… měla na to právo. Musím to nějak vyřešit. Přemýšlel jsem, ale to už šla pátky k těm Greenovým. Když jsme tam došli tak stáli naproti sobě a povídali si.

„Měli by jste nám říct co jste zač.“ Bella mluvila naprosto klidně a stále se k nim přibližovala.Ten Raien stále pozoroval Bellu, ale jak ji pozoroval s takovým jiným zájmem.

„Já jsem vlkodlak a moje sestra je poloupírka“ Vlkodlak a upír ? Sourozenci  ? To není možné!

„No my vlastně  nejsme opravdový sourozenci.“ Podruhé promluvila Mary a já už jí byl zase omámený. Najednou jsem zapomněl, že objímám svou životní lásku jediný koho jsem viděl byla ta dokonalá dívka stojící přede mnou.

„ Jak můžete být sourozenci?“ V Belliném hlase byla slyšet velká bolest.

„ My vlastně nejsme pokrevní sourozenci. Potkal jsem Em asi tak před dvanácti lety a stali se z nás velmi dobří přátelé. Protože ani jeden neměl rodinu nebo nějaké zázemí, dali jsme se dohromady a předstírali, že jsme sourozenci. Přijeli jsme sem asi před rokem a koupili si tu domek. To je dost o nás, teď jste na řadě vy.“ Z Raiena byla slyšet velká autorita.

 

„Já se jmenuji Isabella Cullen s tohle je můj manžel Edward Cullen. Jsme upíři a přistěhovali jsme se sem z Forks . Na pláži jsme si koupili malý domek.“

 

„Jestli se neurazíte chtěl bych se na něco zeptat…… kolik vám je let ?“

„Mě je 129 a Belle je skoro 20“ Raien povytáhl jedno obočí a zkoumavě si nás prohlížel. Em ho šťouchla do žeber a on se na ní nasupeně podíval „ Au! “Moc jsem nepochopil to co se stalo, jako by spolu komunikovali přez  myšlky

„Jsem rád, že jsem vás poznal, ale měli bychom jít. „ Podíval jsem se na Bellu a ta jen souhlasně přikývla. Otočili jsme se k odchodu, když na nás ta Em ještě zavolala.

„Doufám, že se ještě někdy uvidíme.“

Nevím jestli se mi to jen nezdálo ale Bella řekla: „To určitě“

Otočil jsem se na ní usmál se a táhl Bellu pryč. Běželi jsme k našemu domu a ani nedutaly. Když jsme doběhli Bella se na verandě otočila a vydala se směrem na jih po pláži. Přez rameno na mně ještě zavolala.

„Půjdu se projít, vrátím se brzy.“

„Neměl bych jít s tebou?“ Nechtělo se mi ji nikam pouště samotnou.

„Chci být sama.“ To nebylo dobré. Co se to se mnou děje pořád jen Belle ubližuji! Sedl jsem si na lavičku a díval se tím směrem kterým odešla.

 

 

Bellin pohled :

 

 

Šla jsme po pláži a přemýšlela o tom co se stalo na té louce. Jak na ni Edward koukal. Jo byla pěkná to se musí uznat, ale tolik to bolí. Možná jsme tam vážně neměli chodit.

„ Ahoj Isabello“

Leknutím jsem nadskočila. Tolik jsem se soustředila na svoje myšlenky, že jsem si vůbec nevšimla někoho dalšího. Byl to Alex. U něj jsem se vážně neměla čeho bát. Už jsem z něj strach neměla. Byl to můj „kamarád.“

„Ahoj“

„Copak se ti stalo Berllinko?“

Říkal to takovým výsměšným tonem, ale ne jako zle spíš jako by mně chtěl rozveselit. Bylo to milé.

„Ale nic. A co ty tu vlastně pořád děláš ?“ Pokud vím potkala jsem ho vždy na stejném místě pokaždé co jsem tudy šla.

„ Já tu čekám na svoji kořist.“  Při tom mu zajiskřilo v očích.To mi připomnělo tu noc co mně proměnil až na jednu maličkost on mě nezabil on mě jen proměnil. Ale proč ? Možná je čas se na to zeptat.

„Proč  jsi mně tehdy nezabil ?“ Vychrlila jsem to na něj a podle jeho reakce jsem ho překvapila.

„No když jsem „pil“ tak mně něco vyrušilo. Vůbec nevím co to bylo ale jako bych dostal elektrický šok a něco mně nutilo jít pryč.“

Chvíli jsem o tom přemýšlela a potom se rozhodla jít zpět domů.

„Díky za tvou upřímnost. No, ale já už půjdu. Tak se měj."

„Zase se někdy stav Bello.“

„Určitě.“ Šla jsem směrem k domu a na verandě jsem viděla Edwarda jak sedí a netrpělivě bouchá do trámku.

„Bello“ Vydechl úlevou a řítil se ke mně. Objal mně a podíval sem mi do očí. Měla jsem pocit, že vidím až na dně jeho duše. V těch očích jsem viděla tolik bolesti jako ještě nikdy. Měla jsem pocit, že ji musím uhasit.

„Tolik mně to mrzí!“Jeho hlas zněl bezradně.

Políbila jsem ho jak nejlépe jsem uměla a nezůstávali jsme jen u toho polibku. Odnesl mně k nám do ložnice a nepřestával mně líbat …..

Autor: Nikky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mary Green 13, - Bolest :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře