Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska je k smíchu - Prolog


Láska je k smíchu - PrologTakže tady je můj další pokus o povídku, tak prosím o kritiku v poslední době jsem totiž zlenivěla, takže komenty prosím. Tahle povídka bude o Belle, která zrátí svou lásku, ale nejen jí, ale taky svůj smysl života. Proč??? to se dočtete a nebojte Cullenovi tam určitě budou a dokonce až moc. Zanechte názor. Díky

Prolog:

Můj život skončil v tu osudnou chvíli, v tu chvíli kdy jsem se rozhodla vkročit do lesa. Tuto chybu už si do smrti – teda konce  mé dlouhé věčnosti - budu vyčítat. Kdybych tam nešla, měla bych rodinu, přátelé, možná lásku, měla bych pro co žít, ale ne, já vkročila do lesa a tím si zpackala život, tím jsem ztratila právo na rodinu, přátelé a lásku, tím jsem se odsoudila k nekonečnému životu plnému krve, smrti a chtíči.

Nezbylo mi nic. Ztratila jsem všechno co jsem mohla a to jen kvůli světu o kterém jsem neměla tušení, že vůbec existuje.

Tenkrát v ten den, kdy mi bylo 17 let, jsem slavila narozeniny v La Puch se svými kamarády a mou láskou, tenkrát jsem netušila nic o světě upíru, nic o světě vlkodlaků, nic o těch neznámých světech, ale to byla právě ta chyba, to byl ten důvod, proč jsem vše ztratila.

V ten jsem s Davidem oslavovali a vyznávali si lásku už asi po sté, milovali jsme se a neměli jsme před sebou žádná tajemství, každý nám říkal dokonalý pár, ale to nevydrželo věčně, jedno tajemství se totiž našlo. V ten den jsem se ho měla dozvědět. David mě odvedl do lesa,aby mi ho vyzradil, říkal neboj se já cestu zpátky najdu, jen ti to řeknu a já se ptala proč musíme tak daleko, on jen odpověděl nesmí to nikdo slyšet jen ty. A tak jsem šla, nechala jsem se vest a věřila jsem, ale to byla chyba, neměla jsem chodit do lesa a neměl ani on, kdybychom tam nevkročili, byli by jsme šťastní, možná by nám to vydrželo, ale hlavně by jsme byli oba naživu, oba by jsme měli životy, které jsme tehdy ztratili.Tenkrát v tom lese stalo něco co nikdo nečekal.

David mi tenkrát řekl to tajemství, řekl mi že je vlkodlak. Když mi to řekl nevěřila jsem mu jen jsem smála, myslela jsem že si děla legraci, ale jeho tvář zůstala vážná a oči prozrazovali, že je upřímný. Až do dneška si pamatuji jak se přede mnou přeměnil, jak z něho najednou byl dvoumetrový černý vlk a  jak jsem předním zůstala stát, tak mála a bezmocná. Ale nic mi neudělal přeměnil se zpátky a zeptal se jestli sním chci nadále zůstat, jestli ho i přesto co je můžu nadále milovat a já? Řekla že ano, milovala jsem ho tak moc, že mě ani to co je neodradilo, ale to jsem nevěděla co se stane na zpáteční cestě, když jsem se ho zvesela vyptávala na podrobnosti ohledně vlkodlaků. Tenkrát ani nevím jak se před námi objevil krásný bledý muž, který vypadal jako anděl, tak krásný a nadpozemský, jediné co mě na tom andělovi zaráželo byli jeho oči -  ty prozrazovali nebezpečí a smrt, v těch jsem našla hrozbu. A nemýlila jsem se, tu chvíli si moc nevybavuji, bylo tak rychlé pro mé  lidské oči, ani jsem nestihla zareagovat a už se ten muž zakousl do mého krku a pil mou krev, tenkrát už si jen pamatuji bolest, křik a oheň.

Po dlouhé době, které mi připadali jako měsíc, konečně začala bolest ustupovat, pomalu ustupovala a hromadila se mi v srdce, kde na konci byla nejsilnější a pak …. Moje srdce přestalo být a v tu chvíli jsem pochopila co se stalo.

Rychle jsem se zvedla a snažila jsem se najít Davida, asi po vteřině jsem ho našla, ležel asi metr ode mě a díval se na mě, jeho srdce sotva tlouklo, celé jeho tělo bylo pokryto krví a škrábanci, všude samé tržné rány a mě byli jasné, že nemá šanci.

V tu chvíli jsem prožívala tu nejkrutější bolest, které se nevyrovnala ani bolest při mé přeměně. Rychle jsem k němu doběhla nezabývajíc se mou rychlostí či dokonalým zrakem, sedla jsem si k němu a chtěla jsem mu pomoct, ale nevěděla jsem jak, bála jsem se ho i dotknou, aby ho to nebolelo ještě víc, ale on mě zarazil.

Na ty poslední slova nikdy v životě nezapomenu. Byli sice jen dvě, ale vystihli vše. “Miluju tě.“ A to bylo to poslední co mi řekl, jeho srdce se zastavilo a on naposledy vydechnul a tím jeho život skončil spolu s tím mým.

 

Napsala Lin



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska je k smíchu - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!