Co dodat? Příjemné čtení!!!
13.09.2009 (18:30) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2367×
ALICE
A přišla další vize…další rána…
…v ní byl tentokrát Edward. V nějakém neznámém domě, vypadal docela luxusně, na bílých zdech vyseli krásné obrazy. Venku byla tma, ale v pokoji svítili svíčky a on tam stál v politém. Dovnitř vešla osoba, stejná jako v předchozí vizi a stejně jako předtím nebylo vidět, kdo to je. Došla k němu, stála od něj sotva pár centimetrů.
,Měl by sis sundat tu košili, vyperu ti ji, můžu za to, že jsem tě polila, tak mě prosím tě nech to odčinit.‘ Edward si začal rozepínat knoflíky, jeden po druhém, osoba ho sledovala, každý jeho pohyb, každý knoflík, který se rozepnul a který odhalil další kousek jeho kůži. On vypadal jako zhypnotizovaný tou osobou, kromě pohybu nejevil žádné známky života. Osoba se k němu naklonila a rukou mu přejela po hrudi, on jen slastně zavřel oči a nechal ji ať pokračuje v čem začala…a ona pokračovala. Rukama mu z hrudi přejela na ramena a pomalinku mu shrnovala košili…
Najednou vize přešla. Tohle by přece Bella neudělal…
Otočila jsem se na něj… ,Díval ses se mnou?‘ Jen smutně přikývl. ,Co to mělo sakra znamenat, ty snad někoho máš nebo co to prostě bylo?!‘
„Nevím Alice co to bylo, ale TOHLE se NIKDY nestane, prostě ne…tohle bych nikdy neudělal, ne jen kvůli Belle, ale i kvůli sobě své rodině.“
Věřím mu, i když bych asi neměla tak věřím, ale nemůžu říct, že to samé cítím u Jaspera. Co když mě opustí, kvůli jiné?!
Bella se na nás nechápavě dívala, nesnášela, když jsme se spolu takhle bavili.
„Řekne mi někdo sakra o co tady jde?“ vyjela na nás.
„Mě by to taky zajímalo…“ přidal se Jasper.
Nemůžu to říct, prostě nemůžu…už jen ta vize byla příšerná, ale říct to nahlas, by dalo mému mrtvému srdci další ránu, kéž by smrtelnou, protože jestli se tohle stane…
BELLA
Alice měla dvě vize za sebou, tu první nikdo nezpozoroval, oba dva byli až příliš zabraní do přijíždějící auta, ale té druhé už si všiml Edward a dost se mračil, takže to nebylo asi nic moc příjemného řekla bych. Pak se zamračila Alice a sdělovala Edwardovi něco v myšlenkách…
„Nevím Alice co to bylo, ale TOHLE se NIKDY nestane, prostě ne…tohle bych nikdy neudělal, ne jen kvůli Belle, ale i kvůli sobě své rodině.“ Vyjel na ni. Co by nikdy neudělal, mě že by to neudělal? Co tohle všechno má znamenat?
„Řekne mi někdo sakra o co tady jde?“ nesnáším tuhle nevědomost a ještě horší je, že to ví, tak proč to dělají?
„Mě by to taky zajímalo…“ Jaspera to taky očividně nebavilo, jenže on byl aspoň v obraze jestli je to dobré nebo ne, jaký ráže jsou ty emoce. Kdybych věděla aspoň tohle málo, byla bych klidnější, jenže já zas jako jediná nic nevím.
Uslyšela jsem za sebou hlasité bouchnutí dveří, otočila jsem se tím směrem stejně jako ostatní. Kdybych byla kluk, tak nevím co, asi bych oslepla tou nádherou. Stála tam upírka, ale opravdu nádherná. Dlouhé hnědočervené vlasy po zadek, sem tam měla ve spodu světlé proužky, oči zlaté jako všichni Cullenovi, aspoň tohle je jedna dobrá známka. Nebyla o moc vyšší jak já, ale měla podpatky, které podtrhovaly její postavu. Štíhlá postava a ladné kroky. Šla, teda spíš tančila k budově školy, ale najedou se zasekla a šlehla očima našim směrem, prohlídla si každého postupně, u Edwarda se trochu zastavila a smála se na něj…co si o sobě sakra myslí? Podívala jsem se na Edwarda…vypadal jako omámený…dloubla jsem do něj loktem.
„Aby ti pusa neupadla Edwarda, aspoň ji zavři.“ Byla jsem fakt naštvaná, nevím na koho víc, jestli na něj nebo na tu holku, všimla si mé reakce a usmála se ještě víc. Pak přešla pohledem na Jaspera a u toho zůstala, Alice začla vrčet. Vypadalo to, že se přestává ovládat, jenže není se ji co divit. Taky bych tak vyváděla, kdyby se na Edwarda takhle dívala nějaká cizí upírka a ještě k tomu opravdu nádherná, ona ho svlékala pohledem a on byl na tom stejně.
Co to s něma je? to je očarovala nebo co? Aspoň na to vypadají…
JASPER
Všichni jsme se otočili po zvuku zaklapujících dveří a já zůstal přimražen neschopen pohybu a myslím, že to bylo jedině dobře, protože bych se za ní nejspíš rozešel a nevím co dál…a co to myslím, tohle přece nemůžu, to Alici nemůžu udělat…je to to co viděla ve svý vizi? Snažil jsem se sám sebe okřikoval. Jenže když na mě spočinuly její oči, tak jsem se v nich utopil a moje myšlenky šly všemi směry jen ne k Alici. Dívala se na mě a v očích ji přeskakovali jiskřičky, viděla to samé v těch mých?
Probralo mě trochu Alicino vrčení, podíval jsem se na ni a ona vrčela na tu neznámou ženu. Když si všimla, že se na ni dívám přestala a místo zlosti se v její tváři objevil smutek a žal. Tohle vyzařovali i její emoce, ale ty byly horší než její výraz…tohle jsem ji způsobil já. Nikdo jiný jen já. Vždycky jsem se snažil, aby byla šťastná a teď ji způsobuji tu nejhorší bolest, kterou může zažít…jsem nejhorší člověk…ne jsem nejhorší upír…monstrum…nejen kvůli tomu, že zabíjím i když jsou to jenom zvířata, ale kvůli tomu co jí teď působím…ale nemůžu si pomoct, něco mě k té okouzlující ženě táhne a to doslova, musel jsem se novu podívat jejím směrem, ale to už jsem spatřil jen její záda…
Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Konec nebo začátek? 3:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!