Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem upír, těší mě - 8.kapitola

the host stills

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jsem upír, těší mě - 8.kapitolaA je tu další pokračování pokračování. Doufám, že se vám bude líbit. Snažila jsem se vystihnout ty pocity jak nejlíp to šlo, tak posuďte sami

23.08.2009 (16:30) • Kristeen27 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1523×

ŠOK

Šok. Jacob. Můj Jake. Můj nejlepší přítel umřel. Je mrtvý.

„Jak?“ zeptala jsem se neslyšně Alice. „A co Ness je v pořádku?“ pokračovala jsem, když mi v mysli vytanula myšlenka mé mrtvé dcery.

„Objevila se tady tříčlenná skupina upírů. Potkali Jacoba ve vlčí podobě nesoucí Reneesme na zádech a zaútočili na ně. Jake donutil Ness, aby utekla a dala nám vědět, ale než jsme tam dorazili, byl už…“ zadrhl se Alice hlas uprostřed věty. Za chvíli zase pokračovala: „Jake nedal svoji kůži lacino, dva upíry zabil, ale třetí na něj byl už moc.“

„Co má dcera???!! Přerušila jsem ji hystericky, protože se o jejím zdravotním stavu pořád nezmínila. Jen podvědomě jsem vnímala, že Edwardova ruka chytla tu moji a začala kreslit uklidňující kolečka. Dnes to však nepomáhalo.

„Nessie fyzicky nic není, ale psychicky to docela nezvládá“ přiznala Alice.

„Dej mi ji, chci ji slyšet“ byla jsem absolutně vynervovaná. A Alice to neuniklo: „Bello, myslím, že to není nejlepší nápad, v tomhle stavu jí moc nepomůžeš.“

„Tak dobře“ přiznala jsem. „Jedeme okamžitě zpátky. Nejpozději do 24 hodin jsme tam“

„Je mi to líto, Bell“ pronesla tiše Alice. „Kdybych je třeba viděla…“ opět se jí zadrhl hlas

„To je hloupost!!!“ přerušila jsem ji, „přestaň si cokoliv vyčítat, není to tvoje vina!!

„Díky, Bello“ odpověděla kajícně a položila telefon. Podívala jsem se na Edwarda, který zrovna ukončoval svůj telefon na letiště, aby nám zajistil nejbližší letenky.

„Letí nám to za dvě hodiny“ pronesl nezvyklým hlasem. I on byl z toho vedle. Překonal těch pár centimetrů, co nás dělilo, a schoval mě u sebe v náručí. Tohle byl jeden z těch okamžiků, kdy jsem litovala, že nemůžu brečet. Vzlyky tady nestačily.

Edward mě opatrně vzal do náruče a nesl k autu. Opět jsem ho jen stěží vnímala. Utápěla jsem se ve svých pocitech deprese a vzpomínala na Jacoba. Nechtěla jsem si připustit, že zemřel. Že je pryč. On, který za mnou stál i přes mé rozhodnutí stát se upírem, on, který se o mě staral, když tu nebyl Edward, on, kterému jsem tolikrát zlomila srdce a konečně on, životní partner mé jediné dcery. Nessie co jen si bez něj počneš. Co si bez něj počneme my všichni????

Cítila jsem se jako by mi někdo utrhl kus mého srdce, které už nikdy nepůjde slepit. Odlomila se ta menší část, která doteď patřila mému vlkodlačímu příteli a zůstala jen ta větší pro Edwarda. Ale i to způsobilo nesmírnou bolest.

Edward mě zatím donesl do auta, posadil na sedadlo spolujezdce a sám si sedl za volant. Ani jsem nevnímala, jak dlouho trvala cesta na letiště, dokonce jsem ani nezpozorovala, jak jsem se dostala do letadla. To všechno byly detaily., které mě nemohly vytrhnout z mé agónie.

To se trochu povedlo až Edwardovi. Po celou dobu mi šeptal uklidňující slova, držel mě v náručí a utěšoval. Avšak i v jeho hlase byl cítit ten smutek, který prosakoval celým mým tělem, i když se ho snažil potlačit.

Několik hodin po setmění jsme přistáli na letišti v Manchestru, kde na nás už čekala celá rodina kromě Esme, Rose a Ness. Nessie podle slov Carlisla leží v posteli, nespí, nemluví, neukazuje své myšlenky, jen neustále pláče. Rosalie a Esme tam zůstaly pro jistotu s ní.

Na všech tvářích bylo vidět, že je jim líto co se stalo. Všichni Jaka litovali i přes to, že to byl „smradlavý pes“. Frázi „Je mi to líto“ nebo její obdobu jsem tedy slyšela ze všech stran.

Nasedla jsem do Carlislova Mercedesu a opět stěží vnímala cestu. Nechala jsem Eda, aby mě zase objal a snažil se uklidnit. Po těch několika hodinách v letadle už to konečně začalo trochu fungovat.

Když jsem o několik dalších hodin později vrazila do pokoje mé dcery, naskytl se mi hrůzostrašný výjev.

Ness, za ten měsíc opět pěkně vyrostla a teď vypadala už na sedm, ne-li osm let. Jenže to nebylo to, co mě tak vystrašilo. Její obvykle růžová tvář nabrala bílé barvy. Byla dokonce bledší než kdokoli z nás. Její kruhy pod očima se taky daly přirovnat k těm našim, upířím. V očích neměla žádnou jiskru, jen smutek a neskutečnou bolest. Byla pohublá, odhadovala jsem, že zhubla minimálně 10 kilo.

Vedle ní stály se smutným výrazem Esme a Rose. Esme mě objala a vyjádřila slova podpory. Dokonce i Rosalie se ve tváři zračil smutek i přesto, že ona byla tou, která Jacoba nikdy neměla ráda. Pouze ho respektovala. Proto jsem její výraz připisovala skutečnosti, že trpí její milovaná neteř.

S tichým: „Díky, já tu s ní zůstanu“ jsem v pokoji osaměla. Lehla jsem si na postel k mé zhroucené maličké a přitiskla si ji k sobě.

„Chápu tě, i pro mě je to těžké“ začala jsem se svým proslovem „i pro mě byl Jake velmi důležitý….“ Dál už jsem prostě nemohla pokračovat. Rána byla moc čerstvá. Ness to pravděpodobně vycítila a svoji křehkou ručkou mě pohladila po tváři. „Snaž se usnout, miláčku“zašeptala jsem a políbila ji na čelo.

Nevím, jestli za to mohla má přítomnost nebo už byla natolik unavená, že ji spánek prostě přemohl, ale za chvíli už slabě oddechovala.

Když jsem se na i dívala, jak tiše spí, přála jsem si, abych mohla také utéct před realitou do spánku. Místo toho jsem byla nucena se opět vrátit k svému vnitřnímu utrpení a vzpomínání na svého jediného přítele.

O několik hodin později sebou Nessie začala škubat a házet – zdála se jí noční můra. Když se mi ji konečně podařilo probudit, rozplakala se a přitiskla se beznadějně ke mně. Pak ale pronesla slova, při kterých by mi ztuhla krev v žilách, kdyby tam nějaká kolovala: „Mami, já chci umřít“

 

Shrnutí

← Předchozí Další →

Autor: Kristeen27 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsem upír, těší mě - 8.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře