Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jít dál 16.kapitola + Epilog

2.Yasmine-Zářivá


posledni dily....

16. Rána

Přišla jsem domů a nikdo tady nebyl. Všude bylo ticho a tma. Uklidňující po tom všem, co se stalo. Šla jsem do kuchyně, abych si nachystala něco na večeři. Rožnula jsem světlo a pokračovala ke kuchyňské lince.

,,Kde máš tatínka?´´ zeptal se cizí škodolibý hlas. Otočila jsem se a ani nedutala. Doma sice nebyl nikdo z rodiny, ale za to stál v naší kuchyni cizí muž s pistolí v ruce. Měl špinavé oblečení a smrděl hospodou.

,,Kdo jste a co chcete?´´ zeptala jsem se ho roztřeseným hlasem.  Bála jsem se.
,,Starý známý tvého otce. Přišel jsem si pro odplatu za to co mi udělal.´´

,,Co vám provedl, že se chcete pomstít?´´ panika v mém hlase musela být slyšet.
,,Kdysy jsem omylem zabil pár lidí a on mě za to zavřel do vězení na několik let.´´ odpověděl mi jako by to bylo něco obyčejného. Jako bych se ho ptala jak se měl v práci.

,,Sice jsem měl v plánu vyřádit se na něm, ale jeho dcera mi postačí stejně. Krev jako krev že.´´ řekl a začal se šíleně smát. Běhal mi z něj a těch řečí mráz po zádech.

Držel si ode mně odstup. ,,Myslel jsem si že žije sám. Že nemá rodinu, ale mýlil jsem se.´´ pokračoval ve svém monologu.

Vypadalo to se mnou bledě. Pokud se nestane zázrak nebo nepřijde nějaká pomoc kdo ví jak se z toho dostanu.

,,Kolik lidí ste už zabil?´´ dělala jsem že mě to zajímá, abych získala nějaký čas k dobru.
,,Netuším,´´ párkrát zatočil s pistolí kolem svého prstu. ,, Asi deset. Já vím není to kdo ví jak velké číslo ale neboj, dneškem se trochu změní.´´

Nahoře v domě někdo zadupal. Oba dva sme zvedli hlavu ke stropu, překvapeni tím že je někdo doma.

Panebože kdo to může být? Další pomstychtivý zabiják? To bych už vážně nezvládla.
Dupání se ozvalo na schodech a já zadržela dech. Čekala jsem kdo to bude. Do kuchyně vběhla Rachel.

,,Ahoj Bello, ty už jsi…´´ větu nedopověděla, když uviděla muže s pistolí v ruce mířící teď už na nás dvě. Oči vytřeštěné a nehybně stála asi metr přede mnou.

,,Óóóó další členka rodiny. Skvěle takže na můj seznam přibude víc lidí než jsem si původně myslel.´´ řekl výsměšným hlasem.

Rachel stála pořád nehybně a koukala na muže. Proč nemůže zůstat u sebe v pokoji? Teď nás zabije nejspíš obě. Sakra!

,,Stoupni si za mě! Hned!´´ poručila jsem ji a natáhla ji k ruce. ,,Jak nesobecké. Sesterské pouto je silné že?´´ zase ten výsměšný tón.

,,No nic nebudeme to už protahovat. Nemám na to celej večer.´´ Namířil pistoli na Rachel. Vtom okamžiku se stalo několik věcí najednou.

Nechtěla jsem aby se ji něco stalo a tak sem se vrhla k ní a přitom ji ztrhla na zem.  Rachel byla z dosahu kulky. Já takové štěstí neměla. Cítila jsem jak se mi zarila do hrudi.

Upadla jsem na zem a cítila jak se mi krev rozlévá po těle. Nejspíš mi kulka pronikla do plic, protože jsem se nemohla pořádně nadechnout. Ležela jsem a snažila se udržet při vědomí. Nebylo to snadné, ale já to zvládnu! Přežiji a budu zpátky u Edwarda.

Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho má rád.

Přesně tak. Obětovala jsem svůj život pro záchranu nevlastní sestry. Takhle to mělo dopadnout. Radši já než ona. Už nikdy sobec.

Jako zdálky slyším, jak se rozrazili dveře a dovnitř rychle vběhlo několik postav. ,,Jaspere postarej se o toho chlapa!´´ zakřičí povědomí hlas. Všechno je jako by ve snu. Usínám.

Něčí studené ruce mě zvedly ze země.  ,,Notak Bello, tohle mi nedělej prosím prober se.´´ slyším jak mě sametový hlas mého anděla volá zpátky za světlem. Copak mě nemůžou nechat jít dál? Všechno co jsem si v životě přála se mi splnilo. Měla jsem úžasnou rodinu. Dokonce dvě. Měla jsem milujícího kluka. Můj život byl úžasný. Byl.

Správně. Právě ted končí. A já s tím nic nenadělám. Vždy jsem si přála umřít ale když jsem poznala svého anděla, změnilo se to. Chtěla jsem žít pro něj. Možná kdyby mě byl přeměnil. Mohlo vše být ještě krásnější. Ale nemohu to po něm chtít. Už jen se dívat do jeho tváře, jak ho o to žádám by mě bolelo. Nechci mu způsobovat bolest. Nikdy.

,,Miluju tě...´´ to je poslední věta kterou dokážu říct. Víc nic. Konec. Tma.




Epilog
Když konečně našla důvod proč žít, osud ji to nedovolil. Její život neměl skončit šťastně. Každý máme svoji cestu, kterou musíme jít. A ta její právě teď končí. Poslední zvuk před tím než se propadla do té temnoty bylo cinknutí malého prstýnku na podlahu. Zásnubního prstýnku…

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí díl

16. kapitola - pohled Edwarda



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jít dál 16.kapitola + Epilog:

 1
1. Azrael
23.05.2021 [20:32]

Moc pěkná povídka Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!