Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jiná dimezne

the-host


Ahoj napadla mě další povídka tak pls písněte jestli to není hovadina nebo úplná pitomost...jestli se to bude líbit tak mi to napište do komentíků a já sem budu dávat další dílečky :-)

 

Ahoj takže jmenuji se Isabella Marie Swan. Jsem démonka. Ano ano, je to tak sem démon. Jako všichni v mém světě no vlastně dimenzi. Tahle dimenze není taková jak ji znáte vy, ale je naprosto jiná. Máme jiné zvyky jídlo, oblečení vychování ale vypadáme stejně jako lidé. Až na mě.

Moje mamka je démonka ale když byla mladší, před tím než mě čekala, tak šla jednou lesem a před ní se objevil velý modrý černě vyplnění kruh a něž stačila něco udělat vtáhl ji do sebe.

Neřekla mi co se potom satlo nebo kam se dostala ale řekla mi že potkala kluka, který jí změnil život, ale ona byla démon a on člověk, teda spoň si to myslela. Nakonec jí řekl že je to upír a máma mu řekla že je démon. Byli spolu, ale potom se máma vrátila a tady zjistila že je těhotná. Chtěli to v ní zabít ale ona jim to nedovolila. No a po devíti měsících jsem se narodila. Ale jsem úplně jiná než všichni tady.

Ostatní jsou tu hezcí, ale já jsem krásná. Ostatní jsou trochu opálenější, já jsem bledá jak sníh. Ale po mámě mám krev, a když říkám krev tak to myslím vážně. Máme jinou krev-máme zelenou. Nevím jakto ale taky nevím proč démoni existují. Naše krev nikomu nechutná, nevoní tim je divnější. Upíři ji necítí.

A po tátovi jsem zdědila sílu, rychlost a sluch. Slyšim úplně všechno. I když si třeba pět kilometrů od naší vesnice někdo šeptá já to slyším. Někdy je to už otravné.

Teď trochu jak vypadám. Jak už jsem řekla mám sněhově bílou pokožku. Potom mám taky poměňkově modré oči, hnědé vlasy dlouhé po pas a ostré risi v obličeji.

Jo zapoměla sem an to že můžu žít věčně. Nikdo z nás nemůže, ale já tu budu prostě pořád. Na věky věků, a protože mě tady považují za vzácnost nikdy mi neublíží. Spíš naopak. Od malička jsemměla všechno co si v téhle dymenzi můžete přát. Koně ano koně. Ostatní deti měli maximálně pšeničné klásky na hraní ale já mám od dětství koně- Danyho. Přestala jsem stárnou v sedmnácti. Všichni ví proč- upíři nestárnou a žijí věčně- to mám po tátovi. Ale jím normální- no jestli se tomuhle dá říkat normální- jídlo.

Oblečení máme velice ,otrhané, ne jako že otrhané ale máme toho prostě málo. Vtšinou máme kratší hnědé triko nad pupík, krátkou sikni, boty na podpatkách se šněrováním ke kolenům.

( Pozn. Autorky- něco takového jako má Xena).

Ale teď k mému příběhu.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jiná dimezne:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!