Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jenom náhoda? - 5. kapitola

14.08.2009 (09:30) • Vendy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1265×

1, 2, 3, 4. kapitola

Z pohledu Belly

…Najednou se zarazil a nakrčil se do obranné pozice. Jak jsem k němu běžela, zahládla jsem… Koho? Vždyť tu nikdo není. Podívám se na Edwarda, ten má oči upřené přímo před sebe. Podívám se tam znovu a zase nic.

Co se děje? Pomyslím si. Zmateně na mě pohlédne.

"Ty… ty je nevidíš?"

"Koho?" zeptám se teď už napůl vyděšeně.

"Ty je vážně nevidíš?" zavrtěla jsem hlavou. Tázavě jsem na něj pohlédla.

"Aro, Jane a Alec" zašeptal tak potichu, že jsem to mohla slyšet jenom já.

"Ale tady nikdo není" stála jsem si za svým. Nikoho jsem necítila - ani pod svým štítem. Jediného, koho sjem cítila byl Jazz, který zrovna běžel kolem. Asi si nás všiml a blížil se k nám.

"Co tu děláte?" zatváříl se na nás podezíravým výrazem, ale když si všiml jak se Edward tváří, tak byl v mžiku vedle mě. Podíval se na něj ten jen zavrtěl hlavou a mnul si čelo. Jazz na mě nespokojeně pohlédl.

"Co se stalo?" jen jsem pokrčila rameny.

Budeš mi to muset vysvětlit později. Pomyslela jsem si. Vyměnili jsme si dlouhý pohled. Asi souhlasil. Jazz jen zakroutil hlavou a odběhl. Asi šel lovit nebo spíš nenechat vyhrát Emma. Já jsem ale teď neměla náladu na blbý Emmettovi hry. Nejradši bych běžela rovnou domů a promluvila si s Edwardem. Jenže je tu Esmeé. Která se na nás těšila a já bych nechtěla odejít bez rozloučení - mohlo by jí to ranit. Trochu to tu pročitíme a potom pojedeme domů. Otočila jsem se na Edwarda a vážně jsem ho políbila. Polibek mi oplatil a potom jsme se rozběhli hlouběji do lesa, kde jsme se rozdělili a začali lovit.

Z pohledu Edwarda

Před námi stáli Aro, Jane a Alec. Vyděsil jsem se - vůbec jsem neslyšel jejich myšlenky. Těkal jsem pohledem mezi němi. Arův výraz nic neprozrazoval, Jane se usmívala, jako kdyby chtěla zaútočit, ale ni jsem necítil a Alec se zhluboka usmíval. Přimhouřil jsem oči a sledoval Ara. Ten se nakrčil do útočné pozice stejně jako Jane a Alec.

Co se děje? Pomyslela si Bella. Zmateně jsem na ní pohledl. Copak je nevidí? Vždyť se na nás chystají zaútočit a já ani nevim co chtějí. A ještě divnější je, že se Jane nebo Alec vůbec nepokusili použít svoje schopnosti.

"Ty… ty je nevidíš?" dostanu ze sebe. Pořád jsem je ostražitě sledoval.

"Koho?" zeptala se znovu teď už v otázce byl strach. To mě zaskočilo. Vždyť je zná dost dobře na to, aby je poznala. Vždyť stojí necelých 200 metrů od nás. Ty by nepřehlídl ani člověk.

"Ty je vážně nevidíš?" zeptám se znovu a pořád sleduju Ara, jak se připravuje ke skoku. Koutkem oka zahlédnu, jak zavrtí hlavou. To je vážně divný. Vždyť jsou tak jasný, jako všechny stromy okolo, jako ona… Tázavě na mě pohládla.

"Aro, Jane a Alec" vydechl jsem skoro neslyšně. Při těch slovech jsem je ztratil. Prostě se vypařili - jakoby tam nikdo nikdy nebyl. Zmateně jsem se rozhlédl. Co se to se mnou děje? Tohle není normální…

Támhle je náš milostná pár, zaslechnu Jazze jak se v duchu usmál copak asi vyvádějí? Ach ne. Teď na něj nemám opravdu náladu.

"Co tu děláte?" zeptal se jakoby naschvál. Potom se na mě pozorně podíval a všiml si jak se tvářím. Co se děje? Pomyslel si vyděšeně a přiběhl vedle Belly. Stalo se něco? Jen jsem zavrtěl hlavou. K mému překvapení mu to stačilo. Dobře, kdyby se něco dělo, tak budu lovit. Nevědomky jsem kývnul s hlavou pořád někde u Ara. Jazz odběhl Nesmím nechat Emma vyhrát, dyžtak víš kde budu - ještě si pomyslel. Teď nad tím nemůžu přemýšlet. Musím se alespoň pokusit ušetřit nás před ponížením od Emmetta. Bella jakoby mi četla myšlenky mě chytla za ruku a dlouze mě políbila. Proběhl ve mně zvláštní příjemný záchvěv jako vždycky, když jsem s Bellou sám. Oplatil jsem jí polibek a potom jsme se rozběhli porazit Emmetta.

Běželi jsme hlouběji do lesa, když jsem ucítil toho samého medvěda. Událo se to samé jako prvně, jenže se mi Bellu už nepovedlo zhypnotizovat. Rozběhl jsem se k němu s Bellou po boku. Snažil jsem se jí předehnat, ale byla moc rychlá. Proběhli jsme kolem starého stromu a znovu jsem zahlédl Ara, Jane a Alece. Vzal jsem Bellu za ruku a zatáhl za ní, aby se zastavila a běžela zpátky. Zmateně se na mě podívala plná vášně z lovení. Rozběhl jsem se jí táhl za sebou. Asi po 3 km jsem se zastavil. Už jsem žádného medvěda necítil.

"Děje se něco divného. Pokaždé, když jdeme po tom medvědovi, tak je vidím," vysvětlil jsem jí. Zmateně zavrtěla hlavou jako by si jí chtěla pročistit.

"Jak je to možný? Co se to děje?" zeptá se mě.

"Nevím" odpovím sklíčeně. Měl bych najít Carlisleho a promluvit si s ním o tom. "Potřebuju si promluvit s Carlislem" zašeptal jsem. Jen přikývla.

Vzal jsem jí za ruku a rozběhli jsme se za pachem Carlisleho přičemž jsem si dával pozor, aby nám cestu neskřížil pach medvěda. Cestou jsem viděl Rose, jak skolila mohutného jaguára - celkem jsem jí záviděl. O kus dál byla Esme a vedle ní Alice. Měli tam dospělou pumu s mláďaty. Potom jsem ucítil Carlisleho. Spěchal jsem za ním. Zrovna sál krev z menšího medvěda. Obezřetně jsem se na něj podíval (na medvěda). Nic se ale nedělo - nebyl to ten samí. Jakmile si nás Carlisle všimnul nebo spíš jak se tváříme, medvěda odhodil a stoupl si před nás.

Co, co se stalo? Pomyslel si. Chvíli jsem přemýšlel co mu mám vlastně říct: Carlisle právě jsi zabil Ara… o asi ne. A jak mu to mám vysvětlit? Vždyť ani sám nevím co se to děje.

"Edward… Edward má vidiny" řekla za mě Bella. Zmateně na ní pohlédl.

"Vidiny?" zeptal se neveřícně. "Co mi to tu vykládáte?" potlačoval smích.

"Carlisle, já nevím, co se to děje… Lovili jsme medvěda a když jsme se k němu přiblížili, tak jsem neviděl medvěda, ale Ara, Jane a Aleka, jak se nás pokoušejí zabít. Připravovali se ke skoku a…" nedokázal jsem větu dokončit. Spíš nevím jak. Když jsem se nad tím zamyslel, tak jsem si uvědomil, že to nedává žádnou logiku. Jak můžu mít vidiny? Jak můžu vidět to co není ve skutečnosti?...

Carlisle si v hlavě srovnával to co jsme mu právě řekli. Došlo mi, že ty otázky jsem si nepokládal jenom já, ale i on.

"Jak… vždyť… vždyť to nejde… Jakto?" dostal ze sebe. Pořád na mě nevěřícně zíral a v hlavě neskutečně plno.

"Carlisle, já vážně nevím co se to děje, ale je to pravda" snažil jsem se ho více přesvědčit, podle jeho myšlenek mi moc nevěřil.

"Zřejmě to bude pravda, kdybys viděl, jak se tvářil, jak nás chtěl bránit…" dosvědčila Bella.

"Já ti věřím, ale jenom nevím, jak je to možné, jak může mít upír vidiny?" Nechal jsem ho poprat se s tím. Stáli jsem tu asi 10 minut a stále se nic nedělo. Okolo proběhla občas najěká srna, ale jakmile nás ucítila, tak rychle utekla. Už jsem začínal být netrpělivý když v tom jsem ho ucítil zase. Rozrušeně jsem se rozhlédl. Carlisle s Bellou následovali můj pohled.

Je to jen medvěd. Pomyslel si Carlisle a potom mu to došlo. Otočil se k nám zády a koukal na místo odkud by měl "medvěd" vyjít. Všichni jsme se tam dívali. A během pár vteřin odtamtud vylezl znovu Aro s Jane a Alecem po boku. Okamžitě jsem zareagoval a stoupl si vedle Carlisle a Bellu nechal za sebou. Carlisle se na mě zmateně podíval a potom znovu na Ara. Když jsem se podíval přes jeho myšlenky, stále bránící Bellu, zahlédl jsem stát místo Ara obyčejného medvěda grizzlyho, který si nás zřejmě nevšiml a hledal si něco k jídlu. V tu chvíli jsme se vzpřímil, pořád ostražitě zírající na Ara, a promluvil jsem:

"To je on, už je zase vidím." Carlisle nevěřícně koukal, jak můžu místo medvěda vidět Ara… alespoň že si nemyslel, že jsem blázen. Věřil mi a to je důležité. Podíval jsem se na Bellu. Byla dost zmatená. Přistoupil jsem k ní a pevně jí objal.

"Já to nechápu…"zašeptala. "Jak je to možný?"

"Já nevím. Ale je to divný." Odpověděl jsem jí.

"Myslím, že bychom to měli říct ostatním. Asi pojedeme domů. Koukám, že jste toho moc nenalovili. Dyžtak dolovíte doma." Řekl Carlisle. Odtáhl jsem se od Belly a přikývl.

Já najdu Esme a Alici a vy najděte ostatní. Pomyslel si a já jsem souhlasil. Proč mám na starost prozměnu Emmetta? Toho nebude těžké najít, ale dotáhnout ho pryč. Sejdeme se u aut. Pomyslel si ještě a pak zmizel mezi stromy.

"Musíme najít Emma, Jazze a Rose a dovést je k autům." Přikývla.