Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jeden život nestačí - 25. + 26. kapitola

3.Sasanka-Místo, kde Edward v Novém Měsíci řekne Belle, že ji opouští


Jeden život nestačí - 25. + 26. kapitolaDalší trochu krátká kapitola, tak ji sem dám i s 26 tak snad se to bude líbit :-D

25. TAK, A CO TEĎ?

Vypráví Edward

Začali se sjíždět ostatní a já marně vyhlížel její mercedes.

„Tak pojď, netrap se, určitě se ještě ukáže,“ konejšil mě Jasper. Hm, tak Alice to přece jen vykecala, jak jinak....

První hodina, světová literatura, tu hodinu jsem měl mít s Bellou. Už vcházel učitel, když v tom do třídy vtrhla Bella a omlouvala se za porouchané auto. Učitel jí přivítal na její první hodině a posadil ji... k Wanesse. Ach jo, tak holka se mnou má snad stejnej rozvrh... Musím s Bellou mluvit, hned! Nebo radši počkám na přestávku, to bude lepší...

Celou hodinu jsem ji sledoval. Párkrát se otočila a setkala se s mým pohledem, ale vždycky hned ucukla. Vypadalo to, jako že píše dopis. Wanessa na ten papír zírala, ale nechápala to.

Jakmile zazvonilo, Bella se sebrala a vyběhla na chodbu. Rozběhl jsem se za ní, chytil ji za ruku a tím ji zastavil. Podívala se na mě a jí ji uvěznil ve svých očích.

„Můžu s tebou mluvit?“zeptal jsem si.

„Není o čem,“ odpověděla chladně.

„Prosím,“ zašeptal jsem.

„Po škole,“ řekla, vymanila se z mého stisku a šla na další hodinu. Dohonila mě Wanessa.

„Co se stalo?“ položila mi ruku na rameno. Nevšiml jsem si, jejího záměru, rychle ruku ucukla.

„Jéé, ty jsi studenej, není ti zima, Edí?“

„Ne, a neříkej mi Edí!“ téměř jsem na ni zavrčel.

„Tak promiň...“ dodala uraženě. Ale moc dlouho jí to nevydrželo.

„Hele, tak kam dneska půjdeme? Hnedka po škole se můžeme jít projít.“

„Dneska už něco mám... a navíc jak jsi přišla na to, že bych někam chtěl jít... s tebou?“

„No, měl bys někdy někam vyrazit se svou holkou?!“ Co?

„Já s tebou nechodím, Wanesso.“ Moje příkrá odpověď je neodrazila.

„Ale jo, my dva jsme pár a to moc hezkej...“

„To, že jsme jednou byli na kafi, neznamená, že spolu chodíme!“ Taková naivní holka... nechápu, proč ji všichni tak obdivujou. Asi byla naštvaná, protože se otočila a utíkala směrem ke své partičce. Její myšlenky byly sebevědomé. Pořád si dokola opakovala Já se nevzdám, on bude můj... Kdybych jí zakroutil krkem, měli by všichni pokoj!

„To ani nezkoušej, už jsem to vymluvila i Belle, takže bych nerada, kdybys to udělal,“ špitl hlas u mě. Byla to Alice.

„Nechci tě nějak budit z vražedných myšlenek, ale Belle za chvíli končí hodina, měl bys s sebou hodit.“

Probuzení do reality bylo téměř okamžité a pak na mě nějak dopadl stres. Bál jsem se tohoto rozhovoru víc, než čehokoliv ve svém dosavadním životě-neživotě...

 

26. EMMETTE, PŘESTAŇ SI Z BRATRA UTAHOVAT

Vypráví Edward

Čekal jsem před tělocvičnou, vlastně netrpělivě přecházel před dveřmi tělocvičny. Najednou, ach ta intenzivní vůně, jejíž nositelka se právě o mě opírá, už zase...

„Ahoj,“ najednou všechen ten stres byl pryč.

„A-ahoj, nevšimla jsem si, že tu stojíš... Už jsem do tebe zase vrazila, já se toho snad nikdy nezbavím..“

„Já ale nechci, aby ses toho zbavovala, mě to nevadí..“ Trochu se zarazila a já taky. Co to tu plácám za nesmysly?

„Promiň, to-to jsem neměl říkat, vážně ne...“

„To nic, je lepší, když opravdu řekneš co si myslíš. Vážně, věř mi.“ Já jí věřím a to velice ochotně...

„Tak co jsi mi to vlastně chtěl říct?“ Tahle otázka byla obyčejná, ale pro mě... nevěděl jsem, o čem chci vlastně mluvit. Celý den byl čas na to si to promyslet... Dal jsem se do pohybu směrem k autu.

„Proč jsi chtěla vědět, jestli se scházím s Wanessou?“ Zajíkla se, ale bylo vidět, že přemýšlí nad odpovědí...

„Jsem přeci tvoje kamarádka, tak proč by jsi mi to neřekl?!“ My jsem kamarádi? Tahle informace mi zjevně utekla, ale já její kamarád být nechci... Jen ona zjevně chce být jen kamarádka. Znovu jsem zalitoval že nemůžu svévolně slyšet její myšlenky...

„Máš pravdu, kamarádi si říkají všechno..“ plachý úsměv z mojí strany ji zjevně vykolejil.

„Ale pořád jsi mi neřekl, jestli s ní chodíš? Víš, jako kamarádka bych ti radila ukončení tohoto vztahu co nejdříve. My se k lidem nehodíme, to musíš chápat a navíc přiznejme si, ta blondýnka sek tobě nehodí, takže...“ nedokončila větu.

Mezitím jsme došli k autu, ale něco ve mně hrklo. Neudržel jsem se, přiblížil se k ní, obtočil své ruce kolem jejího štíhlého pasu a přitáhl si ji blíž k sobě. Naše nosy se téměř dotýkaly a já překonal tu poslední krátkou vzdálenost mezi našimi rty. Věděl jsem, že tenhle neuvážený čin bude mít následky, možná mě odhodí a já se zastavím až o strom. Ovšem Bella mě svým počínáním překvapila. Polibky mi začala oplácet, a to velmi horlivě. Své ruce obtočila kolem mého krku a ještě víc se ke mně tiskla. Mezi námi nebyl ani centimetr místa.

Po chvíli jsem se odtáhl, protože zajít to dál, neskončilo by to dobře... pro ostatní spolužáky, kteří mimochodem zírali na nás, včetně mé rodiny. Slyšel jsem jejich myšlenky velice jasně: Alice – no konečně, myslela jsem, že to bude trvat věčnost. Jasper – super, konečně bude celá rodina šťastná. Emmett – Jů, sestřička se vrací, bude doma konečně sranda... Rose – jsem ráda, že se konečně dali dohromady, Bella je velice milá...

Bella se mi dívala do očí, stejně jako já do těch jejích. Ani jeden z nás se neměl k prolomení toho vzácného ticha. V jejích očích jsem viděl... lásku? Něhu? Stáli jsme tak dlouho, ale najednou Bella odvrátila zrak, pousmála se a pak řekla:

„Uvidíme se zítra, kamaráde...“ Moje zmatení nebralo mezí! Copak nepochopila, co tím gestem myslím?

Přišla ke mně Alice.

„Měli bychom jít domů, jinak se Esme začne strachovat, však ji znáš.“ Přikývl jsem a sedl si do auta na místo řidiče.

Cestou domů bylo až tíživé ticho. Nikdo se už nezabýval mým dnešním výstupem. Rosalie a Emmett se věnovali sami sobě, Jasper přemýšlel nad tím, co dá Alici k výročí a Alice se zase dívala do budoucna, aby jeho plán odhalila...

Emmett vyplnil má nejhorší očekávání.

„Mamí, tatí bráška nám dospěl, dal Belle pusu!!!“ Jsem zvědav, jestli to slyší sousedé až v Seattlu, zřejmě ano. Esme byla mile překvapena a Carlisle zaujal neutrální výraz a tím mi vyjádřil skrytou podporu. Byl jsem tomu rád, nečekala mě proto salva dotěrných otázek ohledně záležitosti Edward & Bella... S Esme to bylo stejné, objala mě a šla opečovávat zahrádku...

Emmett byl samozřejmě nespokojen a rodičovskou odezvou...

„No ták, já myslel, že to probereme a vy nic! Tak takhle brášku podporujete? Pche...“ Nejradši bych mu rozbil hubu, ale pravděpodobně by to bral jako hru... Klavír už zjevně postrádal mé prsty, a tak jsem začal hrát. Nová skladba, která byla až moc optimistická, mě najednou potěšila. V mé dlouhodobé temnotě se najednou vynořil paprsek světla, představující mé nové city k dívce, kterou jsem před pár hodinami políbil. Stále jsem cítil k její sametovou pokožku na té své. Vše mi teď připadalo barevné jako duha...

Do domu se vřítila Alice, vrátila se z lovu. Přisedla si ke mně a začala potichu zpívat... chvilka pohody.

„Bude to skvělé, uvidíš,“ řekla najednou. Věděl jsem, o čem mluví.

„V to doufám,“ zašeptal jsem a dál se věnoval hudbě.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jeden život nestačí - 25. + 26. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!