Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jeden život nestačí - 20. + 21. kapitola

annak

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jeden život nestačí - 20. + 21. kapitolaDalší dvě kapitoly... prý je to moc krátké, takže sem dávám rovnou dvě...

29.08.2009 (18:30) • Izzy0fan • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2477×

20. SBOHEM

Vypráví Edward

Moje letadlo odlétá za pár minut. Spěšně jsem se rozloučil s Bellou a šel k odbavovací místnosti.

Letadlo ještě čeká na nějaké opozdilce. Naivně jsem si myslel, že by mezi nimi mohla být Bella, ale přišel jen jeden senior a nějaká dívka, která seděla vedle mě. Moje rodina odletí až zítra, aby to nevypadalo moc podezřele. Let trval dost dlouho, abych si uvědomil, co jsem udělal, ale moc krátce, abych se s tím smířil.

Dům byl překvapivě prázdný a já šel na lov. Moje chuť se z nepochopitelného důvodu téměř  vytratila, ostatně stejně jako ostatní smysly. Zbytek mé rodiny a samozřejmě i Eleazarova rodina se vrátili až ve středu.

Ve škole se mě nikdo na nic neptal, stejně by se ode mne nic nedozvěděli... viděli můj znuděný a nepřítomný výraz... jejich myšlenky byly vždy stejné, tak proč se snažit změnit dojem?

Každý den jsem lovil, ale pořád jsem měl pocit nesnesitelné žízně, kterou ani puma nedokázala utišit.

Alice chodila vždy se mnou. Pořád vzpomínala na její nejlepší přítelkyni, teda alespoň její mysl...

„Alice, přestaň nebo se z tebe zblázním!“ okřikl jsem ji jednoho dne, když si představovala, jak se asi má...

„Měl bys trpět víc než já, byla to tvoje vina, žes ji nechal odejít!“ syčela na mě.

„Myslíš, že jeto příjemný, když mi to vyčítáš už dva týdny? A nejen ty, ale celá rodina! Bylo to její rozhodnutí-“

„Ale tys jí nedal šanci, aby jela s tebou!“

„A proč by to dělala? Ona k nám nepatří!“ zakřičel jsem možná až moc nahlas...

„To si vážně myslíš?“ Tahle věta visela ve vzduchu dlouho, už nic neřekla, ale její myšlenky byly stále moc živé...

Eleazar chtěl zkusit pracovat v nemocnici, tedy v nekrvavých případech. Vše se prakticky vrátilo do starých kolejí, ale přece jen se naše životy změnily. Emmett už skoro nevtipkoval, Jasper s Alicí se nás stranili, protože Jazz nezvládal spletitost našich pocitů, Carlisle trávil v nemocnici většinu času, Alice už skoro nenakupovala, Rose jsem kolikrát přistihl, jak zírá celé hodiny do prázdna, Esme už ani neměnila květiny ve vázách a já, já vzdal všechny pokusy o dobré chování. Školu jsme dodělali s vyznamenáním, ale nastal čas dalšího stěhování...

 

21. NOVÝ ŽIVOT & BRZKÉ DHLEDÁNÍ

Po 10ti letech

Vypráví Edward

Odstěhovali jsme se do městečka zvaného Middleton v Idahu. Bylo tam hezky, teda pro nás. Zataženo, občas spadl nějaký ten déšť. Střední škola byla větší než ve Forks nebo v Silveronu (tam jsme se odstěhovali z Forks...) a tamější žáci měli příjemnější myšlenky. Ne, že by byly hezké nebo tak něco, ale není tu taková intrika...

Já s Alicí jsme nastoupili do druhého ročníku a zbytek dětí do třetího. Lidé tady jsou víc vstřícní, a dokonce i přátelští. Jenže tohle všechno jejich vůni stejně nezmění, takže dobrovolný kontakt s nimi nebyl nejlepší nápad.

Zrovna jsem byl na hodině chemie a učitel ke mně posadil studentku. Viděl jsem ji každý den na hodinách angličtiny. Byla to školní oblíbenkyně, každý kluk s ní chtěl chodit a každá dívka chtěla být jako ona. Takové lidi nesnáším...

„Ahoj,“ pozdravila. Jen jsem kývl na pozdrav a dál se chystal věnovat učivu, ale ona si nemohla dát pokoj...

„Jsem Wanessa Amber, ale to ty už určitě víš,“ podotkla, jako kdyby to byla samozřejmost.

„Potřebuješ něco důležitého nebo prostě jen chceš zabít čas tlacháním se mnou?“ zeptal jsem se kysele. Zjevně to nevzdávala a v mysli si dodávala odvahy. Byla sebevědomá, to jsem musel uznat.

„Co kdybychom si někam zašli, třeba na kafe.“ Mou kladnou odpovědí si byla jistá, ale já neměl zájem ani v nejmenším někde usrkávat ten horkej blivajs a ještě s ní...

„Myslím, že odmítnu, ale zkus to na někoho jiného, kdo by o tvou pozornost stál.“ To jí opravdu vykolejilo. Její myšlenky byly velice zmatené, moc jsem z nich bohužel nebo bohudík nepochytil.

„Ale já chci jít s tebou a ne s někým jiným!“ Teď křičela. Spolužáci se za jejím hlasem otáčeli, a když se otočil i učitel, konečně se uklidnila a sedla si zpět na židli.

Po škole, když jsem šel k autu, mě Wanessa dohnala.

„Tak půjdeš?“ drze na mě vyštěkla.

„Říkal jsem ti, že-“ Najednou se ze zatáčky vynořil rudé Lamborginy. Měl kouřová skla a vypadal opravdu luxusně... něco v našem stylu... Kdybych neviděl na druhé straně Rosalii na druhém konci parkoviště, řekl bych, že je její. Všichni přítomní spolužáci zírali na auto, ze kterého právě vystupovala... Bella? Vypadala vážně božsky. Měla na sobě džínovou minisukni a k tomu nějaké červené tílko. Vystoupila z auta s úsměvem na tváři, který by kdekoho dokázal odzbrojit.

Viděl jsem svůj výraz ve Wanessiných myšlenkách. Zíral jsem na ni, div jsem neotevřel pusu. Rozhlédla se po parkovišti a na chvíli se střetla s mým vyděšeným pohledem. Chvíli se na mě dívala, ale pak její oči pokračovaly v prohlížení parkoviště. Až nakonec našla Alici a její úsměv se ještě víc prohloubil. Alice vypadala velice zmateně, ale bylo jí jedno z jakého důvodu se tu objevila, hlavně že tu je.

Ostatní členové mé rodiny to cítili stejně, protože se všem vykouzlil úsměv na tváři Nevěděl jsem, co mám dělat. Bella postupovala směrem k Alici, a když to Alice zpozorovala myslí mi sdělila: Máš druhou šanci jak se zdá, tak to nepokaz, jinak si to odskáčeš!

Za uplynulých deset let jsem svou novou schopnost uměl perfektně ovládat, ale nerad jsem ji používal, přišlo mi to takové neosobní... ale tentokrát jsem Alici odpověděl: Uklidni se sestřičko, stejně o mě nestojí, tady se nedá nic zvorat...

Alice jen nepatrně zakroutila hlavou, ale dál se už její myšlenky zaobíraly: Uděláme s Bellou tohle, a tamhleto....

Podle informací od spolužáků se prý Bella nějakou dobu zdrží...

Podívala se na mě, poté zavřela oči a vypadala, jako když se na něco soustředí... A pak jako kdyby se mi splnilo mé celoživotní přání, poprvé jsem slyšel její líbezný vnitřní hlas: Ahoj, Edwarde. Dlouho jsme se neviděli, že? Propalovaly mě ty její hnědé hluboké oči. Co to je? Zkusil jsem odpovědět: J-jak to děláš? Pousmála se a já najednou viděl celých jejích deset let. Čína, Thajsko, Japonsko... meditace, bojová umění, cvičení svého štítu... To všechno jsem viděl na vlastní oči. Už to chápeš? Usmál jsem se a přikývl.

Najednou už bylo zase ticho. Bella se mírně začervenala, ale zjevně jsem si toho všiml jen já...

Shrnutí

Autor: Izzy0fan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jeden život nestačí - 20. + 21. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře