Další díl je tu... Dneska máme na programu nějaké to přiznaní a přemlouvání, tak přéjemné čtení
27.08.2009 (14:00) • Izzy0fan • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2119×
18. NENÍ TO TAK JEDNODUCHÉ
Vypráví Edward
Alice počkala, až bude Bella z našeho dosahu, aby neslyšela její křik... Její myšlenky mi nedaly dohromady ani jednu souvislou větu, jak moc byla rozčílená.
„Tak to na mě vyklop. Co se ti nelíbí tentokrát?“ vyhrkl jsem na ni.
„Proč jsi to řekl? P-proč?“ Alice byla vážně naštvaná. Nevěděl jsem, jak to vysvětlit. Tak jo, pravda vítězí...
„Prostě vím, že jestli se s ní spřátelím, bude mě moc bolet, až zase odjedeme a ona tu zůstane... Prostě nesmím se s ní víc zaplést, jinak by to bylo vážně zlé!“ Už jsem se necítil tak moc sklíčený ani naštvaný. Musel jsem to někomu říct a Alice mi rozumí ze všech nejvíc...
Zeširoka se usmála a zavýskla. „Á, chlapeček se nám zamiloval...“ pošklebovala se.
„Mluvíš hlouposti, uklidni se, Alice.“ Její úsměv se ještě víc prohloubil.
„Vždyť si to právě přiznal.“ No jo měla mě v hrsti.
„Přiznej to,“ pobízela mě. Jen jsem zavrtěl hlavou. „No táák, přiznej to, nikdo tady není.“ Ach jo....
„No jo, přiznávám, je krásná, milá a nechci, aby si vzala mého bratra... Spokojená?“ Tak a je to venku.
„No super. My ostatní to víme už dlouho, ale jsem ráda, že sis to uvědomil... Teď to jen říct Bellče a Williovi a můžeme jet dom.“
„No tak na to zapomeň! Vdá se za Williama a my odjedeme a všichni budeme spokojený,“ řekl jsem nekompromisně. Alice si odfrkla.
„Hm, jako kdyby si snad mohl jen tak odejít...“ mumlala pochybovačně. Sice by byl můj odchod bolestivý, ale nevyhnutelný.
„Odjedeme hned zítra, ať to máme za sebou.“
„Už jsem, ti říkala, že-“ Alice náhle zmlkla. Za námi se vedl rozhovor Belly a Tess. Alice v myšlenkách doplnila: Už jsem ti říkala, že TY odjet nemůžeš, proč to prostě nedokážeš pochopit? Nemáš na vybranou. Jen jsem nesouhlasně zavrtěl hlavou.
Ne, takhle to nemůže skončit. Musí být šťastná a hlavně beze mě. Rozhodl jsem se... odjedu už dnes.
„To neuděláš!“ křikla Alice.
„Už je rozhodnuto, nikdo to nezmění!“ Kroky a hlasy se stále přibližovaly a já ucítil Bellinu vůni: hádaly se.
„To nemůžeš myslet vážně! Myslíš, že mu prostě řeknu: Ahoj Wille, neber si mou sobeckou sestru, ale mě! Protože já po tobě toužím a miluju tě už přes sto let...“
„Jo přesně takhle si to představuju. A navíc jsem slyšela ten váš soukromí rozhovor!“ odpověděla Bella s lítostným tónem. Právě sešli ze schodů a mířily si to rovnou k nám.
„Hele, jsem ráda, že znovu Willa vidím, ale prostě nemůžu vaší svatbě nijak zabránit.“ Kruci, Alice má pravdu...
„Jdu za svým bratrem, doufám, že jsi šťastná!“ téměř neslyšeně jsem na Alici zasyčel.
„Jsem a velice...“ ušklíbla se.
Autor: Izzy0fan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jeden život nestačí 18. kapitola Není to tak jednoduché:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!