Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 11. ČÁST

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 11. ČÁSTNo nic moc se tam neděje. Kdybych měla napsat celé jejich rande, je to moc dlouhé. Tak Vám to radši tak kousíčkuju. Snad se to bude líbit. Děkuji, že to čtete:)

29.03.2009 (15:52) • Slecinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6054×

11. ČÁST

Bella:

Vystoupili jsme z auta a mířili přímo do nemocnice, kterou už bych měla dobře znát, poněvadž jsem tu často. Ale i tak se tu vždycky ztratím. Ale Edward asi ne. Sebevědomě kráčel uličkami semnou po boku. Koukla jsem se na svoji ruku, ta už byla pěkně opuchlá a taky docela hodně bolela. Cítila jsem bodavou bolest na dvou místech, snažila jsem se ji ignorovat, ale i přesto jsem měla obličej zkřivený bolestí.

Když už jsme procházeli asi stou chodbou, Edward se ke mně naklonil a pošeptal mi: „To je taťka. Carlisle“ Usmála jsem se na Edwarda a začala pozorovat sympatického, mladého blonďáka – taťku. Pche.

Napadlo mě, že i on by mohl mít nějaké schopnost. Začala jsem se na něj soustředit a zase nic překvapivého z toho nevyšlo. Taťka Carlisle (to oslovení jsem si užívala) má úžasné sebeovládání co se krve týče. Jinak by určitě nepracoval v nemocnici. Také má skvělé řečnické předpoklady. Asi on řeší všechny problémy v rodině.

Když jsem to pozjišťovala, uvolnila jsem se vedle Edwarda a vítězoslavně se usmála. Už jsme byli jen kousek od Calislea, když nás zaregistroval. Edward mu kývl na pozdrav a on začal mluvit.

„Ahoj Ede, co ty tu?“ Vypadal vážně překvapeně, když se ho na to ptal. Ještě, že mu neřekl synu. To už bych asi vážně nemusela přežít.

„No taťi Bella si nejspíš zlomila ruku. No určitě.“ No to jsem to šikulka, co si o mě teď Edův taťka pomyslí.

„Ahoj Bello, já jsem Carlisle. Hned Tě prohlídnu, pojď semnou. A Ede ty tu počkej!“ Usmál se na mě.

Ani jsem ten rozhovor nestihla vstřebat a už jsem kráčela po boku Carlislea směrem na ošetřovnu. Všechny sestřičky se po něm otáčely a házely po něm „rádoby svůdné“ pohledy.

„Tak jak se ti to stalo Bello?“ zeptal se s povzdychem.

„No běžela jsem ze schodů za Edwardem a spadla jsem na ruku…“ ukázala jsem na svou nateklou pravačku „…přímo do bahna, tak jsem se chtěla jít převléct, abych mohla do nemocnice. No tak jsem vybíhala schody do svého pokoje a zase jsem spadla“ Zatvářila jsem se poníženě.

„Dobrá, dobrá…Tak se na to podíváme“ řekl s úsměvem.

Po rentgenu si mě posadil na židli a začal mluvit latinsky o tom co mi je. A já jsem kývala, jakože tomu děsně rozumím. A tvářila se vážně. Potom mi jenom řekl, že mám zlomenou kost a naštípnutou tu druhou. Aha super. Belle nestačí zlomit si jednu kost. Začal mi dávat sádru a přitom vykládal:

„předpokládám, že dneska Tě to bude ještě dost bolet a možná nebudeš moct usnout. Tak si když tak vezmi prášek na spaní. Řeknu Edwardovi, ať Tě hned zaveze domů. Tam si vezmi jeden prášek proti bolesti. S rukou moc nehýbej a zítra ještě radši nechoď do školy, stejně psát nemůžeš“ Dokončil svoje vyprávění a dodělal mi sádru. Mě ale něco došlo, já nechci, aby mě Ed hned zavezl domů. Hm.. Chtěla jsem začít mluvit, ale nevěděla jsem jak ho oslovit. Představil se mi jako Carlisle tak mu pane doktore říkat nebudu.

„Carlislei?“

„ano?“ otočil se na mě a zvedl oči z nějaké karty. Z mojí, předpokládám.

„ No víte, já, bych, my …s Edwardem…to. Chtěli…no…“ Koukal na mě se zdviženým obočím.

„Že mě ještě nemusí vozit domů? Chtěla bych s ním ještě zůstat. Moc jsme toho spolu nepobyli. No a už i tak jsem mu zkazila den. No prostě mohla bych s ním ještě zůstat?“ Dostala jsem ze sebe nakonec.

„Aháá, no Bello nechci být…“

„prosím“ zakňučela jsem

„No tak dobrá, ale jenom proto, že vím, že je Edward rozumný. Kdyby se ti ale udělalo zle. Okamžitě domů. Kino, ne-kino.“ Měla jsem chuť říct: Ano Taťko. Ale zmohla jsem se jenom na poděkování.

Šli jsme chodbou, kterou už jsem poznala. Za chvíli budu s Edwardem, jak jsem si to vybojovala. Ale čím více jsme se k němu blížili, tím více jsem zpomalovala. Až mě Carlisle nenápadně pošťuchoval zezadu. Mračila jsem se na sádru, která mi „zdobila“ ruku. Zase sádra. A to už jsem si zvykla na sprchování bez igelitky. Když už jsme byli skoro u Edwarda, slyšela jsem jeho smích. Super. Chtěl asi něco říct jenže Carlisle ho přerušil.

„Edwarde, Bella má zlomenou ruku a ještě na jednom místě naštípnutou… „ mračil se, když to říkal. „…ale jak jsem se kouknul do její karty, zjistil jsem, že to pro ní není nic nového“ zasmál se. No haha. „Tak jsme se s Bellou dohodli…“ Pry dohodli, tohohle chlapa budu mít vážně ráda. Podívala jsem se na něho se zdviženým obočím a usmála se. „…že dneštní den, už vám kazit nebudu, ale minimálně dva dny nepůjde do školy. Tak si to užijte. Musím jít zkontrolovat pacienty. Tak doma Edwarde a těšilo mě Bello“ řekl.

„Mě taky a děkuju“ řekla jsem rozpačitě. A ještě jednou jsem se na něj zaculila.

„Tak co bolí Tě ta ruka? Nechceš jít radši domů?“ Zeptal se mě. Ale vypadal jakoby jinou odpověď než „ne“ nepřijal. A já taky jinou v plánu neměla. Vždyť jsem o to prosila Carlisleho.

„Ne, Ne“ řekla jsem rychle, ať to nevypadá, že váhám. Kráásně se na mě usmál, obešel mě a nabídl mi ruku. Neváhala jsem, a zachytila se za ni.

„Myslím, že město mi dneska ukazovat nemusíš. Zajdeme na jídlo a potom do kina.“ Navrhl mi. A protože to byl logický návrh, souhlasila jsem. Trochu mě potom vykolejil, když mi dal na výběr mezí McDonaldem a jednou restaurací. Ve které jsem byla jenom jednou, a to mi stačilo.

„McDonald“ řekla jsem rozhodně. A jeli jsme/jsem se najíst.

Autor: Slecinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 11. ČÁST:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře