Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Izzie Swan - VI. Kapitola

20.06.2009 (14:00) • BCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2914×

Když jsem se vracela, na parkovišti stál hlouček kluků okolo mého auta a vedle něj stál starý Rabbit a o něj opření tři dvoumetrový kluci. Jacob, Seth a Embry.
„Izz, tak jak teda?" zeptal se Danny. Kde se tady vzal? Měla jsem oči jenom pro ty obry.
„Nevím." Odsekla jsem mu.
„Izzoušku!"
„Sethe, víš, že tohle oslovení tak hrozně nenávidím, že jo?" řekla jsem se smíchem, ale to oslovení jsem vážně nenáviděla.
„Izzinko."
„Embry!" všichni mě objali a já je. Danny stál nevěřícně opodál.
„Jacobe, co tady děláte?"
„No, víš, napadlo mě, že bys určitě zašla na baseball." Mezitím vytáhl ze zadní kapsy kraťasů čtyři lístky a ovíval se.
„No páni, vážně? Víš, kdy jsem byla naposledy na baseballu?"
„No jistě, že vím. Naposledy se mnou." Mrkl na mě. Jenže co Danny?
„Danny, odložíme tu procházku na jindy, ano? Nevadí ti to?"
„Ne, jasně, že ne. Užij si to."
„Díky."odpověděla jsem mu vděčně.
„Hele, kluci, sejdeme se u mě a pojedeme mým autem, Jaku nic proti, ale tvým Rabbitem by to trvalo dlouho a já se chci vrátit pokud možno ještě dneska."
„Ale, Izz, do tohohle se vážně nemáme šanci vlézt." Řekl Seth.
„A kdo mluví o tom, že pojedeme tímhle?" řekla jsem se smíchem a už nastupovala do autíčka. Když jsem si vzpomněla na Dannyho.
„Danny, nechceš zavést?"
„Ne, díky, mám tu svoje auto. Měj se, ahoj."
„Ahoj." Radostně jsem mu zamávala a rozjela jsem se. Ještě jsem stačila vypláznout jazyk na Jacoba, zamračit se na Edwarda a už jsem byla pryč od školy. I když jsem nejela zase tak moc rychle, Jacob mě v klidu dohonil. Trochu jsme si za závodili. A už jsme byli u mě v garáži. Naštěstí byla velká a tak se tam vešel i Jakobův Rabbit.
„Nebude vám vadit, když se půjdu převléct, že ne?"
„No jasně, že ne, pokud se budeme moct přidat." Řekl se smíchem Embry a za to ode mě dostal pěknou ránu do ledvin.
„Kdy začíná zápas?" zeptala jsem se cestou do šatny. A ještě křikla na Jacoba: „Jaku, hraj si chvilku s Lady, bude tady zase, chudinka sama."
„Jasně, Izz. Začíná za dvě a půl hodiny."

Hledala jsem svůj „baseballový obleček". Nenašla jsem ho, nejspíš jsem ho musela vyhodit. Našla jsem nové volné džíny, košili, tenisky a baseballovou čepici.

„Sluší ti to." Poznamenal Seth, jakmile jsem vešla do obýváku. Hráli si tam s Lady, jak malý.
„Hele, jedeme nebo ne?"musela jsem se zeptat, jinak bych je od ní asi nedostala.
„No jasně, už jedeme." Řekl Jacob a vběhl do garáže. Vzala jsem si ze skříňky klíčky od Jeepu a zavolala za ním: „Něco ti chybí." A vítězně jsem za ním vběhla s klíčky nad hlavou.
„Máš nový Jeep?"
„Asi jo." Řekla jsem se smíchem a už jsem startovala.
Vyjela jsem vstříc městu. Celou cestu kluci blbli. Byla to zábavná cesta. Dojeli jsme tam akorát na to, abychom si stihli koupit pití a popcorn a jít si sednout na svá místa. Baseball byl skvělý, už hodně dlouho jsem se tak dobře nebavila. Po zápase jsme se šli najíst do mexické restaurace a pak jsme vyrazili domů. Řídila jsem já, jak jinak. Když jsme dojeli ke mně, kluci byli utahaní, dojeli jsme až ve tři ráno.
„Tak spěte u mě. Však co. Jacobe, ty budeš spát se mnou a Seth s Embrym v obýváku. Ok?"
„No dobře, jestli ti to nevadí?"
„No nic, donesu vám nějaké peřiny a rozestelu vám. Kdo chce, může se jít osprchovat první."
„Já půjdu." Řekl Seth.
„A já ti pomůžu." Řekl Jacob.
„A já si vezmu něco k jídlo, jo?" zeptal se smíchem Embry.
„No, jasně, vezměte si, co chcete." Ve své ložnici jsem vzala nějaké deky a polštáře, aby se jim dobře spalo. Jacob roztáhl gauč a já jsem tam dala deky a polštáře. Embry byl najezený a Seth okoupaný.

„Jacobe, jdeš se osprchovat?" přikývl a já jsem si šla najít nějaké pyžamo. Našla jsem velkou košili, asi nějakého z mých bývalých. Šla jsem ke dveřím na balkón, který vedl z ložnice. Otevřela jsem dveře a lehla jsem si na postel. Nechala jsem si na sebe vanout studený zářijový větřík. Venku šuměl les a vítr. Zaposlouchala jsem se do zvuků okolí a to mě ukolébalo ke spánku. Někdo mě přikryl a pak si něco teplého lehlo vedle mě. Jacob zašeptal: „Dobrou noc." A já jsem upadla do blaženého nevědomí. Probral mě zvuk deště a chrápání vedle mě. Už bylo ráno, podívala jsem se na mobil a bylo 7:40. Proboha musím jít do školy. Vystřelila jsem z postele, přivřela jsem dveře od balkonu, ať tady Jake nemá potopu, až se vzbudí, dala jsem si rychlou sprchu, trocha make-upu, řasenky a lesku na rty. Vlasy jsem si stáhla do volného culíku a oblekla jsem si světle modré, úplně nové, roztrhané džíny, tričko s krátkým rukávem a nápisem jsem ďábel, ale tvářím se jako anděl. Bylo to vtipné, ale neměla jsem čas vybrat si nějaký jiný model. Na to jsem si vzala černou, lehkou, větrovou bundu a vyrazila do kuchyně. Všichni hlasitě chrápali. Vypadali roztomile. Uvařila jsem jim rychle hromadu vajíček a rychle napsala vzkaz: Jacobe, Sethe, Embry, děkuju, včerejšek by skvělý. Doufám, že se pořádně vyspíte. Udělala jsem vám snídani. Doufám, že vám bude chutnat. Kdybyste měli ještě hlad, v lednici jsou naložené steaky. Poslužte si s čímkoliv. Omlouvám se, ale musím jet do školy. Mějte se krásně. Isabell.

Do školy jsem dorazila tak tak. Zrovna jsem neměla dobrou náladu a hned první hodinu jsem měla s Edwardem a druhou taky i tu třetí a čtvrtá hodina by nebyla hodinou, kdyby tam se mnou nebyl Edward. Lezl mi čtyřikrát víc na nervy než včera. Naštěstí pátou hodinu jsem měla s Dannym a jeho sestrou Alex. Včera jsem si jí nevšimla, ale je to vážně milá holka. Na obědě jsme seděli spolu. Já, Danny, Alex, Jessica, Angela a pár lidí, které jsem ještě neznala jménem. Lidské oko by si toho nevšimlo, ale to moje si toho všimlo. Alex každou chvilku házela letmé pohledy ke stolu Cullenů. Na Edwarda. Že by do něj byla zamilovaná? Ale proč by ne? Každá holka, kromě mě, do něj byla zamilovaná. Po pravdě, já ho nemohla ani vystát. Poslední hodinu jsem měla s Alicí. Byla trochu dotěrná, ale Jasperovi jsem něco slíbila a já sliby plním.

„Ahoj Isabello." Pozdravila zdvořile.

„Alice." Oplatila jsem jí.
„Isabello, co takhle nákupy? Dnes, já, ty, Olympie?" zeptala se náhle. Naprosto mě zaskočila.
„Alice, říkej mi prosím Izz nebo Izzie. A na nákupy určitě někdy zajedeme, ale ne dnes. Prosím, dejte mi týden, možná dva. Až budu smířená s tím, že tady žijete. S tím, že vás tady budu potkávat ještě chvilku, tak pak, pak ano. Sama se ozvu. Promiň. Doufám, že jsem tě neurazila. To bych vážně nechtěla. Ale ještě jednou tě prosím, dej mi čas."
„Jistě, nemusíš se bát. Neurazila jsi mně. Budu čekat. A nezapomeň, že to budu vědět dřív než ty." Řekla a spiklenecky na mě mrkla. Jen jsem tiše kývla.

Rychle jsem vyjela z parkoviště. Těšila jsem se domů. Ve skrytu duše jsem doufala, že tam ještě budou kluci. Marně. Nikde nikdo, jen Lady mě málem položila, když na mě skočila. V kuchyni na stole byl vzkaz: Izz, děkujeme za všechno. Vajíčka byla výborná. A nevadí, že jsme si udělali ty steaky. Že ne? Určitě se uvidíme, neboj. Musíš dojet do La Push! Krásný zbytek dne i bez nás. Jacob, Seth a Embry.

Autor: BCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Izzie Swan - VI. Kapitola: