Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra osudu-2.část

09.03.2009 (09:46) • Adushka9 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1779×

2.část-(Znovunalezené) přátelství

Zvuk zvonku nás všechny zarazil. „Kdo to může být?“ zeptala se Sára.Já jelikož jsem byla jediná na nohou jsem šla otevřít, abych to zjistila.Když jsem otevřela stál předemnou muž v policejní uniformě, něco málo přes 40.. „Ehm..Dobrý den.Já jsem Charlie Swan.Bydlím naproti a slyšel jsem že se sem nastěhovala Holly Locková..Tak jsem ji chtěl pozdravit..Mno…Ty asi nebudeš Holly viď?“ pokusil se o úsměv a já mu ho vrátila.. „Ne to je moje máma.Já jsem Julie..Jo a..Nechcete jít dál? V tom mě vyrušil hlas mé matky. „Charlie Swan?“ obejmula ho a pokračovala. „Oh Charlie Tebe bych tu teda opravdu nečekala!Já myslela že ty jsi typ člověka,který nevydrží dlouho na jednom místě.“ Za Charliem jsem uslyšela dívčí smích..A nejspíš nejenom já,ale i Charlie a tak promluvil. „Holly mno co na to říct..Byli jsme mladí a nejistí..Mimochodem tohel je moje dcera Isabella,tedy promiň Bells-Bella.Řekl bych, že vy dvě si budete rozumnět.“ Bella-jak Charlie představil tu dívku byla mile vypadající,menší hnědovlasá dívka.Usmála se na mě (a nejspíš i an mámu) a řekla: „Zdravím..Ehm..Vítejte ve Forks!“ v tom nám do toho vpadla máma. „Charlie zrovna večeříme..Nechcete se připojit?“ mno byla jsem celkem ráda, že to máma řekla,protže jsem se chtěla s Bellou více seznámit..Neuškodí znát v novém městě někoho,kdo je pohodový.. „Když vám nebudeme vadit..“řekl Charlie.“Ráda bych se dozvěděla co nejvíc věcí..přece jenom už jsem ve Forks nebyla přes 20let..“… „Přesněji řečeno 23 let, Holly“ celkem jsem se podivila, že to Charlie ví tak přesně,ale řekla jsem si že když je policajt,tak si tyto věci prostě pomatuje..U večeře mluvili hlavně Charlie s mámou..(jak jinak)..po večeři jsem umyla nádobí a jako“sušičku“ jsem použila svou sestru..(ať se taky zapojí)po nádobí jsem si šla sednout k Belle na pohovku a rozpačitě jsem začala konverzaci.. „Ahoj..ehm..Jak se máš?“ nic jinýho mě fakt nenapadlo..“Ahoj..Celkem dobře..jak ty?“ řekla nesměle..“Hele tady je nějak moc hlučno..Mno..Nepůjdeme nahoru do mého pokoje?Tam se nám bude povídat líp..“Máš pravdu…Tady jde slyšet hlavně tátu..“zasmála se „Ale asi za hodinu a půl pro mě přijede můj přítel-Edward.“dodala s omlouvajícím se výrazem. „ Jo jasně,to tě chápu..Můžeš mi teda do tý doby říct něco o městě,jaký jsou tu lidi,škola..Byla bych rád kdybych to tu aspoň částečně poznala..A myslím že z vyprávění kdo tu žije celý život to půjde nejlíp..“… „Musím Tě opravit Juls…Můžu ti tak říkat?“ kyvla jsem na souhlas „Já tu bydlím teprve 9 měsíců..Přestěhovala jsem se k Charliemu-tedy k tátovi, když se máma znovu vdala..“ její oprava asi skončila. „ Nepadli jste si s máminým novým mužem do oka?Promiň, že se tak ptám,ale já jsem tak trochu jak říká Sára“trhloň“ do zkoumání lidských povah..“zazubila jsem se..Nejspíš jsem vypadala jak pitomec… „Ne,né…Phil je v pohodě..Ale víš on je profesionílním basseballovým hráčem a často jezdíval pryč, zatímco máma zůstávala semnou doma..Tak jsem si řekla, že tátovi by moje přítomnost asi nevadila..A udělala jsem dobře…našla jsem tu svou životní lásku-Edwarda Cullena..“ měla tak zasněný a zamilovaný pohled..V očích se jí úplně odrážela ta láska,kterou k němu cítila..V tu chvíly jsem jí opravdu záviděla.. „Ale tak Juls povídej mi něco o tvým životě?Kde je tvůj táta, že tu není s vámi?Vidím, že tu máš hodně filmů,Cdéček a knih…Jací jsou Tvoji nejoblíbenější autoři?“ Tolik otázek najednou jsem fakt nečekala.. „Naši se rozvedli bude to 5 let..Táta je fotograf a máma byla nějaký čas redaktorkou v časopise Life&Troubles.jinak táta bydlí v New Yorku už něco přes 2 roky..Já s mámou a Sárou jsme bydleli ve Washingtonu..Jo mno..Nejradši čtu romantiku a fantasy..Filmy podle nálady…A muzika?Mno..Nemám vyhrazený styl..Ja jsem prostě taková,že se řídím podle toho, na co mám náladu..Někdy mám náladu, že si jen tak zahraju něco na klavír..teda teď už nemůžu..Sem se nám nevešel…Ty na něco hrajes?Co máš nejraději ty?“ Bella se odmlčela a potom s takovym posmutnělým výrazem dodala „Já neumím zpívat a ani na nic nehraju..Vždycky mě to šíleně štvalo..Ehm..Styl,Tak ten taky žádný vyhraněný nemám..Ale nejraději poslouchám skladby od Edwarda..“ opět jsem uviděla ten její zamilovaný pohled a tu jiskřičku štěstí.. „Pár týdnů po tom, co jsme spolu začali chodit mi složil ukolébavku..Pokaždé mě s ní uklidňuje..A musím přiznat, že to zabírá..“ obě jsme vyprskly smíchy..Když jsme se přestali smát tak mi ještě Bella popisovala edwarda a já nestačila žasnout.. „Páni..Ten tvůj Edward je pan dokonalý..Nemá náhodou bráchu?“ mno co za zeptání nic nedám.. „Má a rovnou dva,ale jsou zadaní..Víš jejich rodina je..“ přerušil ji zvuk mobilu…Na dospleji se ukazovalo jméno Edward tak jsem Belle nechala soukromí a sešla jsem dolů,abych se podívala jak to tam probíhá.Když jsme přišla dolů, vypadalo to, že se tam dobře baví..Charlie zrovna něco vyprávěl a máma ho sledovala s obrovským zájmem….Sára už nevypadal tak znuděně, vypadala dokonce, že ji Charlie skvěle naladil.Teta se usmívala a když mě uviděla stát na schodech tak nachvilku přestala poslouchat Charlieho. „Julinko, prosím uvařila by si mi čaj?“já jsem byla taky celkem ráda,takže jsem se jen an tetu usmála „Jasně a jaký čaj chceš?“ „Jahodový,děkuji“ tak jsem šla postavit vodu na čaj,dala jsem jí tam víc kdyby chtěl ještě někdo.V tom jsem uslyšela kroky na schodech-Bella už dotelefonovala. „Ehm tati?“ vyrusila charlieho ve vypravování (ani nevím o čem přesně mluvil) „Pozdravuj Cullenovi Bells a ať Tě Edward doveze nejpozději do půlnoci, jasný?“ ach taková automatika..  „Jasný tati..Měj se!“ a líbla mu pusu na čelo.Trochu hlasitěji se rozloučila s tetou lizzie.. „Nashledanou paní Locková a opatrujte se!“ „Ty taky Bellinko..Však ty se tu určitě brzo zastavíš za Julinkou..“ „Určitě brzo nebojte“ rozloučila se s mámou a Sárou a já ji šla vyprovodit.. „Juls díky za super odpoledne..Musíme ho někdy zopakovat…Musíme probrat ještě spoustu věcí..Tady máš moje číslo a kdyby něco tak jsem naproti..Tedy když nejsem u Cullenových“ usmála se na mě a já ji úsměv vrátila a dodala jsem „Jo bylo to moc fajn..Díky..Je super, že tu znám aspoň někoho“ u toho jsem otevírala dveře.Když jsem je otevřela tak jsem nestačila žasnout…

Autor: Adushka9 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hra osudu-2.část: