Je tu druhý, podstatně kratší minikapitolka, druhá část Tajemství rodiny Cullenů..děkuji za komentáře:) +obrázek jak bych si asi představovala Cristinu(samozřejmě trošku mladší) Playlist k povídce - http://www.playlist.com/playlist/16725687563
17.05.2009 (19:00) • Elishka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1989×
Předchozí kapitola: Tajemství rodiny Cullenů 1/2
V. Kapitola - Tajemství rodiny Cullenů 2/2
-SHELTON-
Vypráví Cristina:
Mezi otupělými, necitlivým světem snů a procitnutím mě dělil slaboučký plášť a já se začala pomalu vracet k sobě. Jako by mé „já" se vrátilo zpátky do těla a nemohlo najít pohodlné a především to „své" místo.
S obtížemi jsem otevírala oči. Nic nebylo v pořádku.
Pomalu jsem pociťovala nejen bolest. Zmatení a překvapení mnou cloumalo.
Ne, to s tim „milým" každodenním probuzením v mé posteli nemělo nic společného.
Co se stalo?
„Cristino?" ozval se jemný hlas v místnosti.
Zběsile jsem zamrkala. Netušila jsem proč tu ležím. V nemocnici?
Pokusila jsem se pohnout, když mnou projela ostrá bolest. Ani jsem nemohla říct co mě bolí. Vše bylo zřejmě otupeno koňskými dávkami léku.
„Bello?" ozval se ten hlas znovu, naléhavěji. Můj obličej byl stále v mírně bolestivé grimase.
Otočila jsem se a zaostřila. U postele seděla Alice.
„Ahoj" řekla jsem ochraptělým hlasem.
„Ahoj" jemně se usmála. Její pokožka měla zvláštní odstín. O něco jasnější než normálně. Náznak úsměvu byl na jejím skleněném, hladkém obličeji moc nevýrazný. Nepozorný by si ho nevšiml.
Můj výraz se stáhl přes zkoumavý do ustaraného a úzkostlivého.
„Co se stalo?" řekla jsem slabým hlasem.
„Ehm, měli ste s bratrem nehodu -„
„S Jimem? Co je s Jimem?! Jak je ne tom?" utnula jsem ji. Jak sem mohla zapomenout?
Alice odvrátila zrak.
„Co se stalo Jimovi?" řekla jsem hned. Chytla jsem ji za ruku a snažila se ji přimět mluvit.
Srdce mi bylo o závod a cítila jsem, jak se mi ženou slzy do očí.
„Cristino,..."
„Co?"
„On...on zemřel" řekla slabě a tváří jí zmítal bolestný výraz.
„Ne" vyhrkla jsem.
Vypráví Alice:
V tom jakoby se protrhla hráz. Cristině po bolestí stuhlém obličeji stékali proudy slz. Pokojem se rozzvučoval její hlasitý nářek. Soucitně jsem ji sevřela ve svém ledovém a pevném objetí. Cítila, jak mi Cristina zarývá nehty do sněhobílé kůže.
V pevném, leč pro mě nejslabším objetím sme téměř zkameněly.
Čas ubíhal.
Cristininy oči nepatrně oschly, snad vyčerpáním. Pak jsem její bezvládné tělo jemně položila do sněhobílých polštářů.
Nevěděla jsem co dál. Mohla sem tomu zabránit. Viděla jsem, jak se to stalo.
Viděla sem to mnohem dřív, než se to stalo. Já ji mohla ochránit pře tímhle.
Jaká ironie. Ten, který k nám cítil takový odpor, se stal jedním z nás.
V jaké podivné situaci teď jsem. Cítila jsem povinnost jí říci pravdu.
Říct klidně nahlas, upustit všechny zábrany. Vždyť je to realita. Svět není takový, jak se na první pohled zdá.
To, že už její bratr nikdy neucítí, jak paprsky slunce ohřívají jeho pleť, že už nikdy neucítí potřebu naplnit své plíce vzduchem, aby pocítil úlevu, neznamená, že je mrtvý. Jediné co zemřelo, je ten člověk. Jeho tělo, jeho lidská duše.
Jediné co v příštích nekonečných dnech bude touha. Touha po naplnění a úlevě. A to mu může splnit jediná věc.
Krev.
Autor: Elishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Fall down again V. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!