tak lidi tady máte další díleček mojí povídky doufám že se vám ještě líbí tady zase vypráví Bella tak se mějte a užijte si ho
08.04.2009 (18:50) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2202×
Bella
Cestou domů od Edwarda jsem si pustila CD mojí oblíbené skupiny a taky jsem si pustila mojí mysl na špacír. Když jsem koukala na stromy v hustém lese myslela jsem na všechno co se stalo v tom lese. Na jeho ledový dotyk jako kdyby byl mrtvola na jeho rychlost jak byl okamžitě pryč a i na jeho zářící ruku. Nevěděla jsem co to má znamenat ale věděla jsem že to spolu souvisí. Když jsem dojela domů šla jsem rovnou do postele. Usnula jsem asi okamžitě protože jsem se ocitla na tom místě v lese kde je hrozně málo stromů. Seděli jsme tam jenom já a Edward. Povídali jsme si o škole rodině našich zálibách. Najednou se scéna změnila začalo svítit sluníčko a Edward se celý rozzářil jako ten jeho kousek ruky který jsem viděla. Celá překvapená tím co jeho pokožka dokáže jsem nedávala pozor co dělám s rukama a tak jsem se trávou se kterou jsem si hrála v ruce řízla na to samé místo jako dneska při laborkách. Najednou se nade mnou skláněl celý napjatý oči mu přešly ze zlatohnědé na nejtemnější černou. Jeho studené ruce si mě přidržovaly abych nikam nemohla utéct. Skláněl se mi ke krku. Pak jsem jenom cítila jak ze mě pomalu vyprchává život.
Trhnutím jsem se probudila a hned mi ruka zkontrolovala krk. Teprve pak jsem se podívala na hodiny na stolku. Bylo půl šesté. Vzpomínala jsem na ten sen a věděla jsem že mi Edward někoho připomíná, ale nemohla jsem si vzpomenout koho to slovo jsem měla na jazyku. A tak jsem si zapla laptopa a vydala se hledat mystická stvoření. Našla jsem jednorožce draky a další. Nakonec jsem se zastavila u upíra. Koukala jsem na různé odkazy a stránky ale každá byla trochu jiná, ale všechny se shodovaly na věci které pasují na Edwarda. Rozhodla jsem se ho ještě chvíli pozorovat jak se chová co dělá a tak. Pak jsem se rozhodla zaklapnout laptopa a vstát z postele. Šla jsem do koupelny a pak dolů do kuchyně a pak jsem se velmi pomalu rozjela ke škole. Než jsem došla do třídy doběhl mě Edward.
„ahoj tak co máš naší scénu“ zeptal se mě a zase mě první pustil do třídy.
„jo neboj mam to sebou“ řekla jsem mu a koukala po něčem podezřelém ale nic jsem nenašla. Sedli jsem si do lavice. Za chvilku přišel učitel a poslal mě vybrat ty scény než jsem vybrala něco začala mektat co s tou scénou budeme dělat. Pak jsem zasedla na místo a začala poslouchat zase tu literaturu. Po skončení hodiny jsem rychle prchala ze třídy abych holkám ještě něco málo do vysvětlila z matiky.
„počkej na mě“ slyšim za sebou Edwarda
„potřebuješ něco“ zaptam se ho docela jízlivým způsobem
„stalo se včera něco čeho jsem si nevšiml“ ptal se podiveným zůsobem
„ne promiň jen jsem se dozvěděla pár nových informací“ řeknu mu a pokračuju dál v cestě on mi pořád po boku.
„tak tady já stavim a ty bys měl jít taky do třídy nebo přijdeš pozdě“ řekla jsem mu a doufala že odejde bez řečí.
„tak ahoj a uvidíme se na obědě?“ zeptal se mě
„no když mě holky pustí a co tebe bráchové pustí?“ ptala jsem se a pro jistotu nic neslibovala.
„budu na tebe čekat“ řekl mi a kolem mě se protáhli Jess s Lauren.
„hele já už musim a Ahoj u oběda“ řekla jsem mu a ještě zamávala a já měla pocit že místo kámošek jsem si našla kluka. Otočila jsem se a namířila si to k lavici.
„prej je na ní moc málo odvázenej“ slyšela jsem Jess jak mě napodobuje
„jo viděla si ten jeho pohled vypadal že by s ní někam radši zalezl já nevim co na ní může vidět“ přitakala Lauren
„a to byla ještě u něho doma a on u ní“ řekla jsem jim inkognito protože stáli ke mně zády
„tak se mi zdá že tady někdo něco potřebuje vysvětlit“ řekla Lauren a obě se na mě otočily
„a co mi chcete vysvětlit jak vám ho mám přenechat“ zeptala jsem se jich a ony na mě zíraly s otevřenou pusou
„co…co…“ divila se Jess
„alespoň zavři pusu když se divíš“ řekla jsem jí a odkráčela na místo.
Z matiky jsme psali testík. Dějepis jsem prospala a na občance jsem se šlofíkem pokrčovala. Pak jsem snad rychlostí světla letěla do jídelny za prvé proto že jsem měla hlad a za druhé že na mě bude čekat Edward. Jelikož jsem se s holkama pohádala tak si k nim nesednu a tak proto jsem si sedla ke stolu kam si nikdo nesedá. Za chvilku vstoupil do jídelny a za ním zbytek jeho rodiny. Spatřil mě a vydal se mým směrem.
„ahoj tak co holky tě pustili?“ zeptal se mě a usmál se
„ne já jsem jim vlezla do mého pomlouvacího kroužku“ řekla jsem mu a rukama naznačovala co bych jim nejraději udělala.
„aha tak to mě mrzí a kvůli čemu tě pomlouvali“ zeptal se mě
„ale si myslí že s tebou asi něco mam pipiny“ zanadávala jsem si
„copak se ti nelíbim“ zeptal se mě přímo
„jo seš hezkej a nechováš se jako ty zastydlí puberťáci tady na škole ale pořád mam dojem že mi něco důležitýho utíká“ řekla jsem mu a on zatuhl
„dyť už jsem ti o sobě řekl všechno“ řekl mi rychle
„všechno? vidim ti to na očích že něco zapíráš ale pokud mi to nechceš říct pak se mnou už nemůžeš počítat“ řekla jsem a hned co jsem to vypustila jsem toho litovala.
„co když ti to nemůžu říct co kdybys to věděla by ohrozilo nějak tvůj život“ řekl mi
„tak nic neříkej stejně už to asi vim jenom to potřebuju potvrdit nebo vyvrátit“ řekla jsem mu a pokračovala v jídle.
„tam mi to řekni“ dožadoval se odpovědi
„tady ne je tu moc lidí a taky máme další společnou práci“ řekla jsem mu a vzala jsem scénu do ruky a zvedla oči v sloup.
„jsme nejlepší a budeme to muset zahrát“ řekl evidentně potěšen
„jo učitel mi to dal ať se to naučíme do středy kdy je ta velikonoční slavnost“ řekla jsem mírně otráveně a šla vyhodit zbytky jídla a dojít na tělák
„tak za mnou přijeď kolem třetí a pudeme do lesa tam nás nikdo rušit nebude“ řekl mi a já přikývla a šla na tělák
Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Existují šťastné konce???- 8. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!