Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Existují šťastné konce???- 14. část

20.04.2009 (10:15) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1918×

Neděle proběhla docela v poklidu pokračovali jsme v jarním úklidu a taky jsem si procvičovala ten textík co mám umět. Edward za mnou nepřijel protože byl na lovu. Pondělí se dalo přežít taky na angličtině se nás profesor zeptal jestli už to umíme. My jsme mu to odkývali jako že jo a pak jsme si domluvili na úterý že mu to předvedeme. Na chemii jsme tentokrát dělali teorii aby jsme si příště dokázali poradit. Jenže jsem to nepotřebovala a Edward taky ne tak jsme se učitele zeptaly jestli může zkoušet. Ten nám vyhověl a my se šli projít kolem školy odříkajíc ten text. Dostala jsem od Edwarda pochvalu že jsem se to tak pěkně naučila. Potom jsem musela na tělocvik a od jel domů. V úterý byl ve škole blázinec všichni se připravovali na tu slavnost. Po škole jsme se měli sejít s naším učitelem na angličtinu a zahrát mu naší scénu. Tak jsme přišli do našeho školního divadla a čekali na profesora. Ten za chvilku přiběhl s omluvou že hledal ten text aby nás mohl kontrolovat. Ještě jsme neměli postavenou scénu ale i tak se to dalo bez problémů zahrát. Naše scéna se odehrávala v parku mezi stromy. Budeme telefonovat s našimi přáteli a přitom každý básnit o tom druhém a nakonec lekce francouzštiny. Jednoduché a přitom moderní a velmi zajímavé. Jak řekl učitel když mi to předával. Z mého přemýšlená o scéně mě vytrhl učitelův pokyn abychom začali.

„Vivi díky že si se mnou šla ale škoda že si odešla tak brzy víš já jsem potkala kluka Romea hrozně se mi líbí ale na něj nemám na tak božského anděla“ řekla jsem možná až trochu přehnaně zasněně. Ale pak jsem uslyšela Edwardův hlas a musela se tvářit překvapeně že ho slyším.

„Karlosi kdybys ji viděl její tvář a na ní ten usměv škoda žes na té pařbě nebyl stoprocentně bys sis také vybral alespoň jednu z jejích kamarádek protože Julie je moje“ řekl téměř zasněně a já jsem musela udržet vážný obličej. Teď jsem byla na řadě já

„Romeo jsi to ty Romeo“ zavolala jsme do prostoru a jakoby Edward vylezl a já pokračovala

„opravdu jsi o mě myslíš že jsem hezká ty takový anděl chce mě“ divila jsem se a koukala překvapeně na Romea – Edwarda.

„ano myslím hned jak jsem tě spatřil jsem věděl že jsi výjimečná“ řekl Romeo – Edward

„víš ty ses mi také líbil už od chvíle kdy jsem zahlédla na parketě“ zadívala jsem se dolů na zem a hypnotizovala parkety

„nechceš mi dát na sebe telefon“ zeptal se mě Romeo – Edward a zadíval se mi do očí

„jasně nadiktuji ti ho ale už musím domů“ přerušila jsem oční kontakt a podívala jsem se na mobil, který jsem vytáhla z kapsy

„tak já tě doprovodím“ řekl a starostlivě se na mě podíval

„to jsi hodný ale já bydlím jenom kousek od tuť “ řekla jsem jako že nepotřebuju doprovod

„ale i přes to tě doprovodím co kdyby ti někdo něco chtěl udělat“ řekl Romeo – Edward a vypadal jako by se chtěl s někým poprat

„dobře, ale stejně tomu nevěřím“ řekla jsem si spíš pro sebe

„čemu nevěříš smím – li se zeptat“ řekne a zase se mi podíval do očí a já jsem se nechala unést ale nezapomněla jsem na text co mám říct

„tomu co se mi právě děje že jsi tu se mnou a tak různě“ řekla jsem a úplně jsem se ztrácela v těch jeho zlatých očích

„přesvědčím tě“ řekl a už se ke mně přibližoval aby mě mohl políbit a zakončit naší scénku. Z našeho polibku nás vyrušil učitel tím že si odkašlal že to stačí. Pak jsem otevřela oči a viděla všechny Cullenovi v přední řadě jak se na nás dívají. Učitel stál těsně před podiem a koukal trochu vykuleně my jsme jenom seskočili z podia za ním abychom si vyslechli verdikt.

„no já si myslí že by to nikdo nezahrál lépe“ řekl a já se musela usmát jak nám to pochválil

„tak ale teď k organizaci ta velikonoční slavnost bude hrozná nejdříve bude basketový zápas holky při klukům pak bude vystoupení maturitního ročníku mají nějakou krátkou hru a pak jdete na řadu vy tím se bude končit a pak bude ples a různé dovádění do rána protože zítra sou prázdniny“ řekl nám učitel naznačil nám že můžeme odejít a tak jsme šli já s Edwardem první a za námi ostatní.

„Bello doufám že mě necháš abych ti vybrala nějaký pěkný šaty na ten ples i na hraní“ řekla mi Alice když jsme byli u auta.

„jestli ti to udělá radost“ řekla jsem jí a měla chuť jí zamáčknou do země protože sukně a šaty zrovna moc nemusím

„a já tě nalíčím“ řekla Rose a já zůstala koukat protože když jsme spolu mluvili bylo to jenom pouhé představování.

Viděla jsem jak Edward protočil panenky a usmál se pod vousy i když žádné neměl.

„co zas kdybys měl mojí matku která neustále chce abys jít čistil pleť a všemožně zkrášloval tak bys taky uvítal když se o tebe chce někdo postarat“ řekla jsem mu a on pohodil hlavou a řekl mi: „tak tos ještě nezažila moje sestry“

Pak jsme se rozešly každý se svému autu já jsem si došla k mému renaultu Edward Alice a Jasper jeli Volvem a Emmett s Rose jeli BMW. Doma jsem si lehla na postel a odpočívala no tělo odpočívalo zatímco mysl bylo na procházce. Myslela jsem na to jak jsme se s Edwardem dali dohromady všichni už to ví jeho rodina moje rodina a všichni to akceptují a nikdo nic nenamítá. Měli by jsme s tím vyjít oficiálně. Dokonce mě překvapilo že mi mamka ani taťka nedali přednášku o chování. Jasně to už nemusejí jednu už mi dali když jsem byla s Lukem. Z mého přemýšlení mě vytrhl můj mobil na něm se objevilo Edwardovo číslo tak jsem to zvedla.

„ahoj Edwarde potřebuješ něco“ ptala jsem se do telefonu

„Ahoj Bello tady Alice já jsem se chtěla zeptat jak to uděláme zítra na tu slavnost“ zeptala se mě Alice a tím mě dokonale zaskočila

„no já nevím jestli ty máš něco v plánu tak to uskutečníme stejně nám odpadlo odpolední vyučování“ řekla jsem jí a doufala že něco vymyslela

„to víš už jsem to celé naplánovala po obědě pojedeš domů tak na dvě hodinky já metím připravím šaty a oblečení na hraní a pak tě vyzvednu a odvezu k nám kde tě upravíme a pojedeme ke škole abychom stihli basket“ vysvětlila mi Alice jenom jsem nechápala kde sebrala šaty

„Alice můžeš mi vysvětlit jak chceš na mě koupit šaty když ani neznáš mojí velikost“

„ale jo znám protože u tebe budu tak za dvě minuty a změřím si tě“ řekla a típla to

Haha tak Alice tu bude za dvě minuty a bude si mě tu měřit. Tak jsem se šla uklidnit dolů a udělala si mojí tajnou směs na kafe. Pak zazvonila Alice a já jí běžela otevřít.

„Ahoj Bello tak jsem tu“ řekla mi a já slyšela mamku jak se jsem štrachá z pracovny

„Ahoj já jsem Sue Swanová a ty musíš být Alice“ řekla mamka a natahovala k ní ruku Alice jí stiskla ruku a na ruce měla rukavici asi viděla že se bude představovat.

Pak jsme zalezli ke mně do pokoje a já si sedla na postel a ona zůstala ve dveřích a koukala přesně jako Edward když to tu poprvé viděl.

„máš to tu hezký takový barevný“ pochválila mi to Alice a sedla si vedle mě.

„jo díky Alice“ poděkovala jsem jí

„tak slíkni se ať tě můžu změřit“ nakázali mi a já to provedla

„kdyby ses mě zeptala na velikost tak bys to měla jednodušší“ řekla jsem jí když mě měřila výšku a musela si na postel stoupnout aby mě změřila

„jo já vím ale ještě jsem tu nebyla tak jsem se musela jet podívat a unést tě na nákupy“ zavýskla plná nadšení že mě unese.

„proč unášet já bych se nechala klidně přemluvit“ řekla jsem jí a zase se oblíkala

„tak pojď jdeme nebo nám všechno vyprodají“ řekla mi a táhla mě ze dveří

„a kam to vlastně jedeme“ zeptala jsem se jí v autě

„do Olympie sice malý výběr ale od Chicaga čekám víc“ řekla mi

„jasně tam se ti bude líbit mají hodně obchoďáku já tě vemu do toho největšího a mého nejoblíbenějšího a doufám že ti nebude vadit když vemu moje nej kámošky“ řekla jsem jí a celou cestu jsme rozbíraly značky a módu.

„tak vystupovat“ zavelela Alice u obchoďáku.

Pak jsme se vrhly do obchůdků s večerními šaty a boty k nim. Já si vybrala tmavě zelené Alice takové stříbrné a u Rose jsme se dohodly na temně rudé. Všechny byly velmi podobného střihu já jsem měla bez ramínek korzetové a z toho korzetu pak vycházela o odstín tmavší sukně k nim černé páskové střevíčky na sedmi centimetrovém podpatku.

„Alice když si vemu tuty boty tak budu vyšší než Edward“ řekla jsem jí ale zbytěčně

„komu záleží na výšce a když si upraví vlasy nahoru tak bude vyšší“řekla mi a tím mě utnula

Sama si vybrala stejné a Rose jsme vzali taky stejné aby netrhala partu. Aliciny šaty byly také korzetové ale měli takové ty rukávky bez ramínek. Rose měla šaty taky korzetové s jedním ramínkem. Pak mě Alice zatáhla do normálního oblečení. Tam pro mě vybrala kraťásky a jednoduchý top a mohli jsme jet domů.

„díky Alice za ty nový šaty a za všechno“ řekla jsem jí a vystupovala z auta před naším domem.

„to nestojí za řeč v Chicagu ti koupím nový šatník“ řekla mi a koukla se na mě s pohledem co to nosím na sobě za hadry.

„to ať tě ani nenapadne“ zatrhla jsem jí to

„prosím prosím uděláš mi tím radost“ žaškemrala

„no tak dobře“ dovolila jsem jí a ona vyskočila z auta a objala mě a zalezla zavolant.

„tak dobrou noc Bello“ rozloučila se

„ahoj zítra“ zamávala jsem jí a šla spát. A už jsem se nemohla dočkat zítřka

Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Existují šťastné konce???- 14. část: