Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Existují šťastné konce???- 12. část

17.04.2009 (12:00) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2000×

Edward

Rozloučili jsme a já nasedl do svého auta a jel jsem domů kde už na mě všichni čekali. Vsadím se že už jim Alice vyzvonila že se chystáme do Chicaga. Chtěl jsem se Carlisle zeptat jestli bych měl jet a taky jsem si dělal obavy jestli tam budu mít co lovit. Když jsem přijel domů šel jsem rovnou za Carlislem do pracovny.

„jestli chceš jet jak jeť Alice mi říkala na co se budeš ptát“ otočil se na židli Carlisle ke mně.

„já jen mam strach aby se jí něco se mnou nestalo a tak“ řekl jsem

„neboj se bude tam Alice tak to dyž tak uvidí“ uklidňoval mě Carlisle

„tak dobře“ řekl jsem a šel k sobě do pokoje.

Sedl jsem si na pohovku a vytočil číslo z papírku. Ozvalo se pár pípnutí a pak jsem uslyšel Bellin hlas.

„ahoj Edwarde“ pozdravila mě do telefonu.

„ahoj Bello tak co jak si dopadla“ zeptal jsem se

„já docela dobře mamka byla ráda že si někoho chci vzít sebou a hlavně když se dozvěděla o tobě ale taťku jsem musela dlouho přemlouvat ale podařilo se a ty?“ zeptala se mě

„jo já taky můžu a Alice už se těší na možnost velkých nákupů pořád remcá že je tady málo obchodů“ řekl jsem jí co jsem slyšel v Alicině hlavě a pak jsem zase uslyšel že mě nakopne.

„tak to jí uklidni v Chicagu je obchodů až se jí protočí panenky“ řekla a zasmála se tomu

„jo to jo ale nebudeme mluvit o Alici ne“ nadhodil jsem jiný téma

„jo to máš pravdu už se těšíš až uvidíš svoje rodný město“ zeptala se mě

„no docela i jo ale taky se trochu bojím vzpomínek“ řekl jsem jí

„o to se neboj já tě provedu a půjdeme se podívat taky na jezero ne“ řekla mi

„to by jsme mohli a jak se domluvíme jak tam pojedeme“ zeptal jsem se jí

„no pojedeme autem a já vás přijedu vyzvednou těsně před odjezdem budete naskládaný vzadu já si sednu mezi vás a naši budou vepředu a pojedeme ve čtvrtek ráno a večer jsme tam a mohla bych se dohodnou s taťkou jestli bys taky mohl řídit“ začala plánovat

„počkej to se chceš vejít do toho tvýho malýho auta“ zeptal jsem se

„nee pojedeme našim mini-vanem tam se vejde pět lidí plus velkej náklad takže se v pohodě vejdem“ řekla mi s ledovým klidem

„tak jo tak jsme domluvení a co už umíš Julii“zeptal jsem se jí

„no asi první dvě věty ale vezmu si to zítra na koně a budu to umět Anton mi pomůže“ řekla mi a já si začal představovat jak jí pomáhá kůň

„pojedeš ven“ zeptal jsem se jí

„myslím že ne budu trénovat skoky na kolbišti ale jestli se chceš přijít podívat tak můžeš“ řekla mi

„no mohl bych to zkusit a možná vemu bráchy sebou a kdy začínáš jezdit“ zeptal jsem se jí

„no tak kolem desáté když tam budete tak se nic nestane“ řekla mi a já slyšel Jaspera jak na mě volá abych šel s nima na lov

„hele já už budu muset jít mam jít lovit“ řekl jsem jí a doufal že jí nevystraším

„dobře tak dobrou chuť“ řekla mi a vyprskla smíchy

„jsem rád že jsem tě pobavil“ řekl jsem jí

„tak jo ahoj a taky jim popřej ode mě dobrou chuť“ řekla mi

„ahoj“ rozloučil jsem se a vypnul jsem náš telefonát pak jsem se rychlostí blesku zjevil dole a byl připravený vyrazit a ještě jsem si vzpomněl že jim mám popřát dobrou chuť.

„jo kluci Bella vám přeje dobrou chuť“ řekl jsem a taky vyprskl smíchy jako před chvílí ona ještě se ke mně přidal Emmett ale Jasper koukal jako puk. Pak jsme vyšli ven a dali se do běhu. Každý jsme si našli něco svého a začali lovit. Emmett si jako obvykle hrál a já jsem si vzpomněl že bych jim měl říct o tom že jsme pozvaný na Belly trénink. Počkal jsem až doloví a šel jsem se jich zeptat.

„hele kluci nechtěli by jste se jít zejtra kouknout na to jak Bella trénuje skoky“

„jaký skoky jako myslíš na koni“ zeptal se Jasper

„jo Bella miluje jízdu na koni“ řekl jsem mu

„proč ne a až sletí tak se budu smát“ řekl mi za zády Emmett

„a co ty Jazzi“ zeptal jsem se ho

„jo u koní jsem nebyl dlouho sou to krásný zvířata“ řekl mi a já to považoval za ano

Pak jsme se vydali na cestu zpět dorazili jsme za tmy a já už se nemohl dočkat toho až se sní zase uvidím. Celou noc jsem představoval Bellu na koni jak skáče a tak. Až když bylo půl desátý a já jsem řekl klukům že by jsme mohli vyrazit.

Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Existují šťastné konce???- 12. část: