Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Existují šťastné konce???- 11. část

12.04.2009 (13:16) • Freecoollinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2085×

Ráno jsem se vzbudila a myslela si že to byl jen sen. Z omylu mě vyvedla moje noční košile která byla naruby. To se mi ještě nikdy nestalo abych měla noční košili naruby. Když jsem se konečně přesvědčila že to nebyl sen tak jsem se šla připravovat do školy. V kuchyni jsem si vzala snídani a vyšla ven kde nebylo ani jedno auto a na dveřích garáže byl přilepenej lísteček od mamky:

Promiň ale musela jsem si vzít autíko protože potřebuju jet za vydavatelem aby mi schválil obálku na knížku. Do školy jdi pěšky alespoň něco uděláš pro svoje zdraví. Mamča.

To je fajn. No co mi zbejvá. Tak jsem se vydala pěšky do školy. Jenže v tu chvíli kdy jsem se rozhodla že pudu pěšky tak se u nás před domem objevilo Edwardovo Volvo.

„nechceš odvést?“ zeptal se mě přes stáhnuté okýnko

„prosim tě co tu děláš“ odpovim mu otázkou protože nechápu jak může tohle vědět.

„Alice měla vizi že ti mamka odjede s autem tak jsem tu“ řekl a zazubil se

„Alice měla vizi?“ zeptala jsem se nechápavě

„jo další výjimečná schopnost Alice vidí do budoucnosti“ řekl mi a otevřel mi dveře spolujezdce a já jsem tam zůstala stát a přemejšlela čím mě ještě překvapí. Z mého přemejšlení mě vytrhlo zatahání za ruku.

„na co proboha myslíš víš jak mě to deptá když tě neslyším“ řekl a já si sedala na sedačku

„ale na to čim dalším mě překvapíš je toho asi hodně co si mi neřekl, viď“ řekla jsem mu a rozjeli se směrem ke škole. Cestou jsme si povídali hlavně o něm přišel mi hrozně fascinující. Vyprávěl mi co všechno prožil že má dvakrát medicínu že x krát maturoval a tak různě. Potom zaparkoval jak jsem se dozvěděla vedle Emmettova Jeepu a pokračovali na naší společnou hodinu. Jakmile jsme vyšli do třídy uviděla jsem Jess jak mi zabíjí pohledem a hned jsem si vzpomněla na to jak jsem s ní zametla a musela se zasmát.

„čemu se směješ“ chtěl vědět Edward

„ale jen jsem si vzpomněla na včerejšek jak jsem se přidala do mého kroužku pomlouvání a zametla s nima“ řekla jsem mu a culila se ještě víc

Pak přišel učitel a začal s látkou ale předtím se nás zeptal jak jsme na tom s tou scénou jestli se jí do středy naučíme a to mi připomnělo jak chce taťka ve čtvrtek ject za babi do Wheatonu a jak mi Edward říkal že by se rád podíval do svého rodného města. Tak mě napadlo co to spojit. Šťouchla jsem do Edwarda loktem a začala si nadávat co mě to napadlo.

„Edwarde po hodině ti něco řeknu tak hned neprchej pryč“ špitla jsem mu jako by se nic nestalo a pokračovala v poslouchání profesora. Po hodině na mě Edward čekal u dveří.

„tak co si mi chtěla ty jedna záhadná holko“ řekl mi a já jsem se na něj zazubila.

„víš mě napadlo jak si říkal že by ses rád podíval do Chicaga že by jsme tam mohli o Velikonocích zajet naši se stejně chtějí jet podívat za babi tak bys mohl jet s náma a já bych tě představila holkám“ řekla jsem a začalo se mi to malovat před očima

„já nevim musím to probrat s Carlislem“ řekl mi

„tak až to probereš tak mi zavolej a já to taky budu muset probrat s našima“ řekla jsem mu

„tak mi dej na sebe číslo jinak ti nezavolam“ řekl mi a já mu ho podala na papírku

„na tady máš a uvidíme se ještě dneska“ zeptala jsem se ho a doufala že jo

„no jasně na obědě tě vemu k nám ke stolu a pak tě musím odvést domů ne“ řekl mi a v očích se mu zablýsklo radostí jako když dáte dítěti zmrzlinu.

„to máš pravdu“ řekla jsem mu a pokračovala dál na fyziku kdy budeme dělat nějaký pokusy.

Těch pár hodin co jsem měla do oběda uběhlo kupodivu docela rychle. Na dvou hodinách jsem si všimla Alice. Když mi odzvonila poslední hodina do přestávky na oběd už za dveřmi stál Edward.

„ahoj tak co jak ses měla“ zeptal se mě a pomohl mi s taškou

„ale jo šlo to měli jsme předměty který mě docela baví“ řekla jsem mu a vcházeli do jídelny stoupla jsem si do fronty a čekala co si dam o obědu. Mam už děsnej hlad.

„co si dáš“ zeptal se mě Edward

„no jelikož mam hlad tak ten steak co tam nabízí a ty co si dáš“ udělala jsem na něj hrozně nevinej kukuč

„haha já si dam ten hot dog“ řekl a bral ještě něco k pití. Vyrazili jsme k nim ke stolu a já si sedla vedle Edwarda a Alice.

„tak ty ses rozhodl ject do Chicaga“ zeptala se Alice Edwarda

„no tady Bella mi to nabídla jedou za babi“ řekl Edward pohotově a já si mezitím dopřávala můj docela dobrej steak a koutkem oka viděla jak na mě Emmett zírá.

„jestli chceš tak si dej taky já ti kousek uříznu“ řekla jsem Emmettovi a začala se hrozně smát a Emmett se po chvíli přidal taky asi mu to konečně došlo. Pak jsem ucítila dloubnutí do žeber.

„Bello vadilo by ti kdyby s náma jela i Alice“ zeptal se Edward

„neee proč“ odpověděla jsem mu ještě pořád zavalená smíchem

„Bello mají v Chicagu nějaká nákupní centra“ ptala se mě pro změnu Alice

„jo vyber si asi z dvaceti velkejch a třiceti malejch“ řekla jsem jí a vzpomínala na to co o ní Edward říkal „maniak do nákupů“. No stejně potřebuju něco novýho na sebe tak mi to neuškodí pár hodin po nákupech usoudila jsem nakonec a šla vrátit tác.

„tak my už půjdeme“ řekl Edward a doprovodil mě na další hodinu

„opravdu ti to nevadí že pojede Alice“ zeptal se mě když jsme byli sami

„ne proč by mělo alespoň se líp poznáme a tak a možná mi na tebe něco práskne“ řekla jsem mu a pak mu zamávala jak už musel jít na svojí hodinu. Došla jsem před šatny a byla zvědavá co zase budeme dělat na těláku. Když tělák skončil už zase na mě Edward čekal před tělocvičnou. Nasedli jsme do jeho Volva a odvezl mě domů. Cestou jsme mlčeli. Pak zastavil před naším domem a já vystoupila.

„a nezapomeň mi zavolat jak ses rozhodl mě to naši snad povolí mamka tě zná a když řeknu že pojede ještě Alice“ řekla jsem mu a zamávala na rozloučenou. Otočila jsem se a chystala se otevřít dveře od domu když mě něco studeného chytlo kolem pasu.

„na něco si zapomněla“ řekl mi Edward a ukazoval si na tvář.

„ježkovy voči promiň“ řekla jsem mu a líbla ho na tvář ale to mu nestačilo a začal mě doopravdy líbat. Podruhé to bylo úplně jiné něž včera v noci asi to bylo tím že jsem nebyla trochu ospalá. Pak se zase odtáhl.

„tak ahoj“ řekl a nastupoval do auta.

„ahoj“ zavolala jsem za ním než stihl vyjet na silnici. Pak jsem vešla domů.

Autor: Freecoollinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Existují šťastné konce???- 11. část: